Přelití poznáte dřív, než rostlina zcela zvadne. Listy žloutnou od spodních pater, měknou, někdy hnědnou a opadávají. Půda je i po několika dnech mokrá, na dně květináče stojí voda a při vytažení rostliny z květináče je vidět hnědé, rozbředlé kořeny, které zapáchají. Čím dřív zasáhnete, tím větší šanci má rostlina na záchranu. U silně přelitých kvetoucích nebo sukulentních druhů je okno příležitosti krátké, u odolných pokojovek vydrží i týden.<br>
<br>
<br>
<br>
Banánové slupky obsahují draslík, fosfor a v menší míře i vápník a hořčík. Právě draslík rostliny potřebují při tvorbě květů a plodů. Místo aby slupky skončily v koši, lze je nechat vylouhovat ve vodě a získat tekuté hnojivo. Hlavní problém bývá zápach, který vzniká, když se organický materiál rozkládá bez přístupu vzduchu. Řešením je fermentace, při níž bakterie mléčného kvašení potlačí hnilobné procesy a výsledný roztok voní spíš kysele než zahnívavě.<br>
<br>
<br>
<br>
Prach na listech není jen estetický problém. Tenká vrstva prachu snižuje schopnost rostliny zachytit světlo pro fotosyntézu, ucpává průduchy, kterými rostlina dýchá, a vytváří ideální prostředí pro roztoče a další škůdce. Čím delší je vrstva prachu na listu, tím menší je výměna plynů. Rostlina pomaleji roste, ztrácí barvu a je náchylnější k nemocem. Otírání listů proto není kosmetika, ale základní péče.<br>
<br>
<br>
<br>
Většina pokojovek pochází z tropů a subtropů, kde je voda měkká a mírně kyselá. Česká kohoutková voda bývá tvrdá, s vyšším obsahem vápníku a hořčíku. Dlouhodobé zalévání takovou vodou zvyšuje pH substrátu, blokuje příjem železa a dusíku a rostlina přestane nasazovat poupata, i když jinak vypadá zdravě. Pozná se to podle bílého povlaku na povrchu hlíny a na okrajích květináče. Řešení není kupovat drahé přípravky. Stačí nechat vodu odstát 24 hodin v otevřené nádobě, ideálně převařenou a vychladlou. Sníží se tím přechodný chlór a část uhličitanů se vysráží na dně.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začneš cokoli měnit, udělej jednu věc: zapiš si datum, kdy jsi naposledy zaléval, přesadil a hnojil. Většina problémů se vyřeší tím, že přestaneš dělat dvě věci najednou. Změň vždy jen jeden faktor a počkej dva až tři týdny. Nové listy vyrážejí pomalu a staré žluté listy už nikdy nezezloutnou. Rostlina se uzdraví tím, že přestane ztrácet další listy, ne tím, že jí okamžitě vrátíš zelenou barvu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nový substrát musí být vzdušný a propustný. Použijte směs rašeliny, perlitu a hrubého písku nebo kůry v poměru, který odpovídá druhu rostliny. Květináč volte jen o málo větší než původní, s dostatečným odtokovým otvorem, ideálně keramický nebo s drenážní vrstvou z keramzitu. Při sázení kořeny rozložte, nemačkejte je a substrát pouze lehce přitlačte. Nepřidávejte hnojivo – poškozené kořeny by ho nespálily jen obtížně, spíše by uhynuly.<br>
<br>
<br>
<br>
Kokosový substrát se hodí pro rostliny, které potřebují vzdušný kořenový systém a častější zálivku. Výborně funguje u orchidejí, bromélií, monster, filodendronů nebo u semenáčků, kde chcete sledovat klíčení bez rizika plísní. Naopak pro kaktusy, sukulenty a rostliny vyžadující trvale vlhkou půdu se příliš nehodí, protože kokos rychle prosychá a špatně drží vodu. Stejně tak ho nedávejte rostlinám, které nesnášejí přesazování do lehké struktury.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním krokem je vytažení rostliny z květináče. Uchopte ji u báze stonku, otočte květináč dnem vzhůru a jemně poklepejte. Pokud drží, projeďte vnitřní stěnu nožem. Obalený kořenový bal položte na novinový papír nebo starý ručník, který vsákne přebytečnou vodu. Nikdy nenechávejte rostlinu stát v misce s vodou a nezkoušejte vodu vylít jen překlopením – tím se rozmáčí substrát a kořeny se přelámou.<br>
<br>
<br>
<br>
Odstranění poškozených kořenů a přesazení Poté kořeny prohlédněte a prohmatávejte. Zdravé jsou pevné, světlé a pružné. Nemocné jsou tmavé, kašovité a při tahu se trhají. Tyto části odstřihněte čistými nůžkami dezinfikovanými lihem, a to až do zdravého pletiva. Řezné rány můžete poprášit drceným dřevěným uhlím. Po odstranění všech poškozených kořenů nechte bal proschnout na vzduchu dvě až čtyři hodiny, u sukulentů i celý den.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chybou je ponechat rostlinu v původním mokrém substrátu a jen omezit zálivku. Voda v přemokřené půdě bez přístupu vzduchu dusí kořeny a hniloba postupuje dál. Další chybou je přesazení do velkého květináče nebo do těžké zahradní zeminy, kde voda zůstává příliš dlouho. Nepomůže ani časté rosení, pokud kořeny nemají kyslík. Po záchraně se vyhněte hnojení minimálně měsíc a zálivku přizpůsobte druhu – u většiny pokojovek stačí zalévat, až když je substrát do hloubky suchý.
