Hotové hnojivo přeceďte přes jemné sítko nebo plátno. Zbytek slupek vyhoďte do kompostu, tam ještě poslouží. Tekutinu skladujte v uzavřené láhvi v chladu a temnu, vydrží dva až tři měsíce. Před použitím ji nařeďte vodou v poměru jedna ku deseti. Silnější roztok může spálit kořeny, zejména u mladých sazenic. Zalévejte ke kořenům, ne na listy, a to jednou za dva týdny během vegetace. U květin v květináči stačí menší dávka, u rajčat a paprik můžete přidat i při tvorbě plodů.<br>
<br>
<br>
<br>
Voda z kohoutku bývá studená a rostlinám v teplé místnosti nesvědčí. Nechte ji odstát alespoň několik hodin, aby se ohřála na pokojovou teplotu a zároveň se z ní uvolnil chlór. Nikdy nepoužívejte vodu přímo z bojleru ani horkou vodu z vodovodu — může obsahovat větší množství minerálů a rostlině spíš ublíží. U citlivých druhů, jako jsou kapradiny nebo citrusy, se vyplatí zalévat měkčí vodou.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/hS7mgh4gRzw/hq720.jpg" alt="8. Rekonstrukce koupelny: mozaika a sprchový kout" style="max-width:440px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Sedm druhů, které zvládnou stín i suchý vzdu<br>
<br>
<br>
<br>
Než kokos použijete, musíte ho obohatit. Čistý kokos je jako houba bez výživy. Přidejte kompost, vermikompost nebo pomalu rozpustné hnojivo. Dobrý poměr je tři díly kokosu, jeden díl kompostu a jeden díl perlitu nebo pemzy. U orchidejí stačí kokos smíchat s kůrou a trochou dřevěného uhlí. Bez tohoto kroku rostliny žloutnou, zastaví růst a postupně odumírají.<br>
<br>
<br>
<br>
Kroton pochází z tropů, proto nesnáší průvan ani prudké výkyvy teplot. Ideální rozmezí je mezi dvaceti a pětadvaceti stupni, v zimě neklesejte pod osmnáct. Studená podlaha, otevřené okno v zimě nebo blízkost radiátoru způsobují opad listů během několika dní. Vlhkost vzduchu držte nad padesáti procenty. Pomůže miska s mokrým keramzitem pod květináčem nebo rosení listů měkkou vodou, nejlépe ráno, aby do večera oschly.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro delší cesty se hodí samozavlažovací systém z PET lahve. Do víčka udělejte malou dírku, láhev naplňte vodou, otočte a zaryjte hrdlo do substrátu. Voda odkapává pomalu, ale jen tehdy, když je půda suchá. Pokud láhev postavíte příliš vysoko nebo uděláte dírku velkou, vyteče během dne a rostlina utonout může stejně snadno jako uschnout. U velkých květináčů je lepší zakopat láhev hrdlem dolů a nechat ji zvenku, abyste mohli hladinu dolévat.<br>
<br>
<br>
<br>
Před odjezdem rostliny nikdy nehnojte. Hnojivo v suchém substrátu může spálit kořeny a v přemokřeném podpoří plísně. Stejně tak neodstraňujte všechny listy — rostlina je potřebuje pro fotosyntézu i jako zásobu vody. Po návratu zalévejte postupně, ne najednou velkým množstvím. Pokud substrát ztvrdl a voda po něm stéká, ponořte květináč na deset minut do vany a nechte nasáknout zdola.<br>
<br>
<br>
<br>
Když odjíždíte v létě, přesuňte rostliny z okna na stinné místo, ideálně do koupelny nebo na chodbu. Čím nižší teplota a méně přímého světla, tím pomaleji rostlina spotřebovává vodu. Seskupte květináče těsně k sobě — vlhkost, kterou listy vypařují, se drží mezi nimi a zpomaluje vysychání. Mulčovací vrstva z keramzitu nebo kůry na povrchu substrátu sníží odpar půdy až o třetinu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejjednodušší a nejspolehlivější metoda pro menší květináče je ponoření do vody. Rostlinu vezměte i s květináčem, postavte ji do kbelíku s vodou asi do poloviny výšky květináče a nechte nasáknout dvacet až třicet minut. Potom ji nechte pořádně okapat, aby v podmisce nezůstala stát voda. Tento způsob funguje u rostlin s dobře propustným substrátem, tedy u těch, které mají v květináči drenážní vrstvu.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy se vyplatí knot a kdy raději ne Metoda knotu spočívá v tom, že do květináče zapíchnete jeden konec bavlněného provázku a druhý ponoříte do nádoby s vodou, kterou postavíte výš než květináč. Voda stoupá po vláknech a substrát udržuje mírně vlhký. Funguje to u rostlin s menším objemem půdy, ale má to háček: pokud je provázek příliš silný nebo nádoba příliš vysoko, substrát se nasytí a kořeny začnou zahnívat. Vyzkoušejte sestavu alespoň týden před odjezdem, abyste viděli, jak rychle voda ubývá.<br>
<br>
<br>
<br>
Než odjedete, projděte si rostliny a roztřiďte je podle toho, co skutečně snesou. Kaktusy, tlustice, sanseviera a většina sukulentů přežijí dva až tři týdny bez vody lépe než s ní. Naproti tomu kapradiny, fuchsie, bohyšky nebo mladé sazenice vadnou během několika dní. Podle tohoto rozdělení se rozhoduje, kolik úsilí které rostlině věnujete. Zalévání „pro jistotu" před odjezdem je nejčastější chyba — přemokřený substrát v uzavřeném bytě uhnije dřív, než se vrátíte.
