Sucho, nebo přelito? Proč listy hnědnou

Nejčastější chyby se opakují pořád dokola. První: lidé dolévají vodu do vnější nádoby, i když je vnitřní košík stále plný – hladina pak sahá nad knot a substrát se topí. Druhá: používají těžkou jílovitou zeminu, která vodu vede pomalu a kořeny v ní uhnívají. Třetí: zapomenou kontrolovat zásobník v horkých dnech, kdy rostlina spotřebuje víc, než knot stihne dodat. Čtvrtá: nikdy nevyčistí knot a nádobu od řas a usazenin, takže se kapilární tah časem sníží. Hnědé skvrny na listech po zalévání mají obvykle jednu ze dvou příčin: buď rostlina trpí přebytkem vody v substrátu, nebo naopak vodou prochází příliš rychle a kořeny zůstávají v suchém rašeliníku. Rozdíl poznáte podle toho, kde skvrny vznikají a jak vypadá okolní pletivo. U přelití se skvrny objevují nejdřív na starších, spodních listech a jsou měkké, tmavě hnědé až černé, často s žlutým lemem. U přeschnutí zasychají okraje a špičky listů do světle hnědé, pletivo je suché a lámavé. Jak tedy najít optimum pro konkrétní druh? Začněte tím, že si zjistíte, odkud rostlina pochází. Druhy z tropického deštného lesa potřebují teplo a vlhko po celý rok. Druhy z horských oblastí nebo subtropů snesou chladnější zimu a někdy ji přímo vyžadují pro odpočinek. Během letních veder, kdy teploty přesahují 30 °C, většina pokojovek trpí. Přesuňte je do stínu, zvýšte vlhkost a zalévejte opatrně – v horku rostliny méně odpařují a přemokření je zabije rychleji než sucho. Prvním a nejdůležitějším faktorem je světlo. Kroton potřebuje jasné, ale rozptýlené světlo po většinu dne. Okno orientované na východ nebo západ vyhovuje lépe než jižní, kde přes poledne hrozí spálení listů. Přímé letní slunce přes sklo listy často popálí do šedobílých skvrn, které už nikdy nezmizí. Naopak ve stínu se zelená barva vytrácí, listy zůstávají velké a bledé. Pokud rostlina stojí daleko od okna, doplňte světlo lampou s denním spektrem alespoň na deset hodin denně. Hotové substráty mají na obalu uvedené složení. Hledejte rašelinu nebo kokosové vlákno jako základ, dále kompostovanou kůru, perlit, vermikulit nebo písek. Poměr je důležitější než značka. Pro většinu pokojovek funguje směs přibližně dvou dílů rašeliny, jednoho dílu perlitu a jednoho dílu jemné kůry. Pro sukulenty a kaktusy přidejte písek nebo hrubý perlit a uberte rašelinu. Pro orchideje potřebujete kůru, mech a trochu dřevěného uhlí, ne běžnou zeminu. Prvním krokem je sáhnout do substrátu. Ne na povrch, ale dva až tři centimetry pod něj. Pokud je zemina mokrá i po několika dnech, kořeny nemají kyslík a začínají uhnívat. Hniloba se pak šíří do listů a vytváří hnědé skvrny, které se rychle zvětšují. V takovém případě rostlinu vyjměte z květináče, prohlédněte kořeny a zdravé bílé kořeny oddělte od tmavých, mazlavých a zapáchajících. Ty odřízněte ostrým nožem až do zdravého pletiva a ránu nechte zaschnout. Než začnete měnit hnojení nebo stěhovat rostlinu na jiné světlo, vyřešte nejdřív vodu a vzduch u kořenů. Odstraňte napadené listy, nechte substrát proschnout a teprve pak zalévejte podle skutečné potřeby, ne podle kalendáře. Většina hnědých skvrn po zálivce zmizí během několika týdnů, jakmile se obnoví rovnováha mezi vodou a vzduchem v květináči. Pozor také na kombinaci vlhka a chladu. Když rostlina stojí na studeném parapetu nebo v průvanu, kořeny v mokré půdě snadno uhnívají i při střídmé zálivce. Stejně škodí i zalévání v poledne, kdy voda na listech pálí. Skvrny po polití listů jsou světlé, ostré a vznikají jen tam, kam voda dopadla. Druhým viníkem bývá tvrdá voda a hromadění solí. Po opakovaném zalévání se na povrchu substrátu tvoří bílý povlak a soli se ukládají i v kořenech. Ty pak přijímají vodu hůř, i když je zemina vlhká, a listy reagují hnědými skvrnami. Jednou za dva až tři měsíce prolijte květináč větším množstvím měkké vody, aby se soli vyplavily, a vodu z podmisky vylijte. U citlivých rostlin používejte vodu odstátou nebo dešťovou. Když je problém v substrátu, ne ve vodě Častou chybou je zalévání malými dávkami každý den. Voda se dostane jen do horní vrstvy, zatímco spodní část květináče zůstává suchá a kořeny zde odumírají. Zalévejte proto vydatně, ale méně často, dokud voda neproteče dnem. Přebytečnou vodu z podmisky po deseti minutách vylijte. Rostlina v běžném substrátu potřebuje mezi zálivkami proschnout, ne zůstat trvale vlhká. Poškozené listy neodstraňujte hned, pokud jsou jen částečně spálené. Rostlina z nich ještě čerpá živiny a zbylá zelená pletiva pokračují v růstu. Teprve když list zcela uschne a ztmavne, odstřihněte ho čistými nůžkami u báze. Nikdy nestříhejte do živého zeleného pletiva, vznikla by otevřená rána pro infekci. U rostlin s měkkými listy, jako jsou kapradiny nebo africké fialky, stačí poškozené části opatrně vylomit prsty.

Войдите, чтобы оставлять комментарии