Zálivku přizpůsobte. Kokos schne rychleji než rašelina, zvláště v suchém bytě. Kontrolujte vlhkost prstem nebo dřevěnou tyčinkou. Jakmile je povrch na dotek suchý, zalijte. Nepřelévejte, ale ani nenechte rostlinu uschnout. U orchidejí zalévejte ponořením květináče na deset minut a pak nechte přebytečnou vodu odkapat. U běžných pokojovek stačí zalít tak, aby voda protekla dnem. Kokos také časem degraduje, proto po roce až dvou rostlinu přesypejte do čerstvé směsi.<br>
<br>
<br>
<br>
Zalévejte ráno nebo dopoledne, aby listy do večera oschly. Přemokřený substrát je nejčastější příčina úhynu pokojovek. Voda z kohoutku bývá tvrdá, proto ji nechte odstát přes noc. Hnojení omezte na období od března do září, v zimě rostliny odpočívají. Jednou za dva roky přesazujte do většího květináče s drenáží.<br>
<br>
<br>
<br>
Většina těchto rostlin pochází z tropů, kde vlhkost neklesá pod padesát procent. V českých bytech je vzduch v zimě suchý, proto se vyplatí rostliny seskupit k sobě. Vzájemně si vytvoří mikroklima a lépe přežijí. Do ložnice nedávejte víc než tři až pět květináčů, jinak se z místnosti stane sklad.<br>
<br>
<br>
<br>
Devět příčin a co s nimi dělat Druhou příčinou je přemokření. Když substrát drží vodu, kořeny přestanou přijímat živiny a okraje listů zhnědnou odspodu. Řešení: přesadit do vzdušného substrátu s perlitem, zajistit drenáž a zálivku obnovit až po vsáknutí horní vrstvy. Třetí příčinou je přehnojení. Nadbytek solí se ukládá v substrátu a spálí jemné kořínky. Propláchněte půdu několika dávkami měkké vody a hnojení na měsíc vynechejte.<br>
<br>
<br>
<br>
V topném období se vzduch v místnosti vysušuje a rostliny ztrácejí vodu rychleji, než jsou schopné ji přijmout kořeny. Teplý suchý vzduch od radiátorů navíc zvyšuje odpar z listů. Zalévání proto musíte přizpůsobit nejen druhu rostliny, ale i tomu, kde stojí a jak topení v místnosti funguje. Univerzální zálivka podle kalendáře neexistuje.<br>
<br>
<br>
<br>
Oprava nikdy nezačíná odstřižením hnědých špiček. Ty už zůstanou suché, i když příčinu odstraníte. Odstřihněte je až po stabilizaci stavu, a to nůžkami vedenými podél přirozeného tvaru listu. Sledujte nové přírůstky: pokud po dvou až třech týdnech rostou zdravě, zásah zabral. Pokud hnědnutí pokračuje, zkontrolujte kořeny, substrát a umístění. Většině rostlin prospěje stálá teplota, nepřímé světlo a zálivka podle skutečné potřeby, ne podle kalendáře.<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>Nejčastější příčinou je</strong> suchý vzduch v místnosti s ústředním topením. Voda se odpařuje z okrajů listů rychleji, než ji kořeny stačí doplnit. Pomůže miska s vlhkým keramzitem pod květináčem, seskupení více rostlin pohromadě nebo rosení měkkou vodou ráno. Nesnažte se však rosit sukulenty a rostliny s plstnatými listy, u nichž voda v paždí listů vyvolá hnilobu.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je zjistit dvě krajní hodnoty. Nejprve rostlinu pořádně zalijte, nechte vodu vsáknout a přebytek odtéct. Potom květináč zvedněte a zapamatujte si pocit v ruce – to je „těžká" varianta. Následně nechte substrát proschnout do hloubky, což u většiny druhů trvá několik dní až dva týdny. Až se horní vrstva i prostor u dna jeví suché, květináč opět zvedněte. Rozdíl bývá překvapivě velký a snadno rozpoznatelný i bez váhy.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na tři chyby. První: rostlina přímo u topení – proud teplého vzduchu ji vysuší. Druhá: přelévání, kdy voda stojí v misce. Třetí: tmavý kout, kam nedopadá žádné světlo. Pokud listy žloutnou a opadávají, hledejte příčinu právě v těchto třech věcech.<br>
<br>
<br>
<br>
Jakmile si na vážení zvyknete, přestanete zalévat podle kalendáře a začnete reagovat na skutečný stav rostliny. To je přesně to, co většina pokojovek potřebuje – nepřelévat a nechat substrát mezi zálivkami proschnout. Hmotnost květináče vám tuto informaci dá okamžitě, bez přístrojů a bez složitých pomůcek.<br>
<br>
<br>
<br>
Sedm druhů, které se v ložnici osvědčily Lopatkovec (Sansevieria) snáší i stín a vydrží týdny bez zálivky. Zalévejte až po proschnutí substrátu, jinak uhnívá. Zelenec (Chlorophytum) je nenáročný a dobře roste i v polostínu, ale potřebuje pravidelnou vláhu. Pothos neboli šplhavnice roste rychle, pěstujte ho v závěsném květináči nebo na podpěře. Mírně vlhká půda mu stačí, přemokření mu škodí. Fikus benjamín zvládne větší pokoj, nesnáší ale stěhování – najděte mu místo a nechte ho být. Dracena potřebuje méně vody, než se zdá, a vadí jí přímé slunce. Aloe vera chce hodně světla a suchý vzduch, v přetopené ložnici se jí nedaří. Kapradina (například nephrolepis) zvyšuje vlhkost vzduchu, ocení proto koupelnu nebo rosení.<br>
<br>
<br>
<br>
Čtvrtou příčinou je tvrdá voda z kohoutku. Vápník se usazuje v pletivech a okraje listů hnědnou do sucha. Sbírejte dešťovou vodu nebo používejte vodu převařenou a odstátou. Pátou příčinou je přímé polední slunce za oknem. Listy se spálí, i když je substrát vlhký. Přesuňte rostlinu dál od skla nebo použijte jemnou záclonu. Šestou příčinou je chladný průvan od oken v zimě. Studený vzduch poškodí cévy a voda se do okrajů nedostane.
