Pro rostliny v květináčích bez otvoru ve dně je bezpečnější miska s vodou a vrstvou keramzitu. Květináč postavte na keramzit, voda se odpařuje a vlhkost stoupá ke kořenům, aniž by je máčela. Tento způsob ocení zejména orchideje a kapradiny. Naopak kaktusům a sukulentům miska s vodou spíš uškodí. U nich raději vsaďte na suchý režim a před odjezdem je nezalévejte vůbec. Ať už zvolíte cokoli, rostliny nikdy nenechávejte v misce plné stojaté vody na přímém slunci.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak najít optimum pro konkrétní rostli<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je zalévat stejně jako na světlém místě. V přítmí rostliny odpařují méně vody, takže půda zůstává mokrá dlouho. Zalévejte až tehdy, když vrchní vrstva substrátu proschne — u tlustých listů klidně do hloubky dvou až tří centimetrů. Druhá chyba je hnojení. Bez světla rostlina netvoří tolik nové hmoty, takže přebytek živin spálí kořeny. Hnojte maximálně jednou za dva měsíce, v zimě vůbec.<br>
<br>
<br>
<br>
Klíčem je přesné čtení listu: ostrá jizva znamená hmyz, rozpitý okraj houbu. Podle toho volte zásah, ne naopak. Když si nejste jistí, ošetřete rostlinu jako napadenou hmyzem — mechanická očista jí neuškodí, kdežto zbytečná vlhkost a chemie ano.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je zalévat rostlinu při prvních skvrnách „na jistotu" více. Většina pokojovek hyne na přelití, ne na žízeň, a mokro podporuje oba problémy. Další chyba je stříkat celou rostlinu, aniž byste věděli, co ji trápí — postřik na houbu hmyz nezlikviduje a naopak. A třetí: sáhnout po chemii okamžitě. U menších rostlin stačí důsledná mechanická očista, izolace a dva až tři týdny klidu, než se rozhodnete pro silnější prostředek.<br>
<br>
<br>
<br>
U rostlin, které nesnášejí přemokření, jako jsou sukulenty nebo kaktusy, přidejte do substrátu ještě hrubý písek nebo perlit. Voda pak odtéká rychleji a kořeny dýchají. Pokud květináč stojí v misce, nikdy v ní nenechávejte stát vodu. Po zalití ji vylijte, jinak drenáž ztrácí smysl – voda se nasákne zpět do substrátu a kořeny mohou začít hnít.
