Těsnění dveří a vstupních klapek se kontroluje pohmatem a zrakem. Musí být pružné, bez ztvrdlých a ohořelých míst. Ztvrdlé těsnění netěsní, kamna přisávají falešný vzduch a nedají se utáhnout. Vyměňuje se buď jako hotová šňůra, nebo se z materiálu ustřihne odpovídající kus a vlepí do drážky. Lepidlo musí být určené pro vysoké teploty. Po nalepení se dveře nechají několik hodin zavřené, aby těsnění sedlo. Poté se zkusí takzvaná zkouška papírem: papír vložený mezi dveře a rám se má dát vytáhnout jen s odporem, ne volně.<br>
<br>
<br>
<br>
Kde a jak tenisky sušit, aby vydrže<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední kontrola patří komínu a kouřovodu. I dokonale utěsněná kamna nebudou táhnout, pokud je komín ucpaný nebo mokrý. Před sezonou se vyčistí kouřovod, zkontroluje se koleno a těsnící guma, pokud je součástí. Prasklé koleno se vymění, spáry se utěsní tmelem odolným proti teplotě. Kamna, sklo, těsnění a vzduch se kontrolují společně, protože slabý článek vždy rozhodne o tom, jak bude topení fungovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je utahování šroubů držících sklo příliš silně. Těsnění pod sklem se tím zmáčkne, sklo se ohne a při prvním zahřátí praskne. Šrouby se dotahují jen tak, aby sklo drželo a nekloktalo.<br>
<br>
<br>
<br>
Běžné chyby: kropení listů za poledního slunce, které je spálí; hnojení do suché půdy, které spálí kořeny; a přesazování do většího květináče bez změny stanoviště. Pokud rostlina na jižním balkoně žloutne a vadne, není to málo vody, ale příliš mnoho světla a tepla – přeneste ji do stínu a zalijte postupně, ne najednou. Když naopak na severním balkoně přestane kvést, chybí jí světlo, ne hnojivo.<br>
<br>
<br>
<br>
Před prvním zatopením je potřeba projít kamna systematicky. Nejde o to je jen otřít a zkontrolovat, zda se v nich netopí. Rozhoduje stav skla, těsnění a přístupu vzduchu. Právě tyto tři věci ovlivňují, zda budou kamna táhnout, zda půjde regulovat výkon a zda se kouř nevrací do místnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Mokré tenisky po dešti nebo</span> po tréninku je potřeba vysušit co nejdřív, ale způsob, jakým to uděláte, rozhoduje o tom, zda si zachovají tvar i barvu. Největší chybou je snažit se proces urychlit teplem. Radiátor, přímé slunce, fén na horký vzduch nebo sušička na prádlo dokážou během několika hodin zdeformovat podrážku, popraskat lepidlo a vyblednout barvy. Stejně špatně dopadne i rychlé sušení v mrazu, kdy materiál ztvrdne a začne se lámat.<br>
<br>
<br>
<br>
Popáleniny od slunce vypadají jako hnědé, suché, ostře ohraničené skvrny na listech, které se objevují na straně přivrácené k oknu. Mnoho lidí si je splete s nedostatkem vody a začne zalévat víc. Tím ale rostlinu utopí, protože kořeny v přemokřené půdě uhnívají. Správný postup je jiný: poškozené místo odstřihněte, rostlinu přemístěte do rozptýleného světla a zálivku na týden až dva mírně omezte. Nové listy vyrostou zdravé, staré spálené už se ale nikdy neopraví.<br>
<br>
<br>
<br>
Dveře jsou často nevyužitý prostor. Na vnitřní stranu jde připevnit věšák, organizér na boty nebo tenké police. Musíte ale ověřit, o kolik se dveře otevírají, aby úložný prvek nezasahoval do místnosti. Stejně tak prostor za dveřmi, pokud se neotevírají úplně, pojme úzkou polici na knihy nebo doplňky. Na stěnách nad nočním stolkem se vyplatí malá polička jen na to, co skutečně potřebujete před spaním: lampu, knihu, sklenku vody. Vyhněte se hromadění dekorací, které jen zabírají místo a usnadňují vznik nepořádku.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozdělte si balkon podle světla. Jižní a jihozápadní strana znamená šest a více hodin přímého slunce v létě, tedy nejsušší a nejteplejší místo. Sem patří muškáty, petúnie, lantany, gazánie, portulaka nebo okrasné trávy. Sever a severovýchod mají jen rozptýlené světlo, často dvě až tři hodiny ranního slunce. Tam se daří begoniím, netýkavkám, fuchsiím, kapradinám a břečťanu. Východ a západ jsou kompromis: dopolední nebo odpolední slunce zvládne většina letniček, ale v poledne potřebují stín.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Než koupíte první sazenici,</span> <span style="font-weight: 600;">změřte si dvě věci: kolik</span> <span style="font-weight: 800;">hodin denně na balkon dopadá</span> přímé slunce a jak často jste schopni zalévat. Většina rostlin na balkoně nehyne kvůli špatné péči, ale kvůli tomu, že stojí na opačné straně, než potřebují, nebo že je někdo zalévá podle kalendáře místo podle půdy. Světlo a voda jsou dvě veličiny, které se navzájem ovlivňují: čím více slunce, tím rychleji substrát vysychá a tím větší nároky rostlina má.<br>
<br>
<br>
<br>
Vzduch je třetí a nejčastěji opomíjený prvek. Rošt a popelník se vyčistí, ale hlavně se zkontrolují vstupní otvory a šoupátka. Zrezivělá nebo zaseknutá klapka se rozhýbe, promázne se jen grafitovým mazivem, nikdy olejem. U kamen s přívodem vzduchu zvenčí se prohlédne hadice a mřížka na fasádě, zda v nich není hmyz, listí nebo pavučiny. Ucpání se projeví slabým tahem, kouřem při otevření dvířek a pomalým rozhoříváním.
