Na těžké věci, jako jsou knihy, nářadí nebo plechovky, berte box s rovným dnem a pevnými úchyty. Tenké plastové vaničky se při zvednutí prohnou a prasknou. U těžkého obsahu se vyplatí nižší a širší box, protože se lépe vysouvá z police a nepřevrhne se. Pokud ukládáte do výšky, počítejte s tím, že plný box nad hlavou je nebezpečný — proto na horní police patří věci lehké, jako je oblečení nebo výplňový materiál.<br>
<br>
<br>
<br>
U dlažby se vyplatí lepení na flexibilní lepidlo, které snese pohyby konstrukce. Spáry dělejte minimálně 3 mm a vyplňte je pružnou spárovací hmotou, ne cementovou. Na větší plochy dělejte dilatační spáry po 2 až 3 metrech. U dřevěných a kompozitních desek se nepoužívá lepidlo, ale nosný rošt. Rozpon nosníků držte podle pokynů výrobce, obvykle 30 až 40 cm. Desky nechte po obvodu volnou spáru 10 až 15 mm, aby měly kam pracovat. Mezi deskou a zdí nechte mezeru kvůli odvětrání.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://picography.co/page/1/600" style="max-width:420px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;"><span style="font-weight: bold;">Než začnete kupovat</span> květináče, vyřešte stínění a povrchy. Na severním balkoně bývá v létě chladněji a v zimě vlhčeji, proto se hodí světlé barvy – bílá, krémová, světle šedá. Odrazí málo světla, které je k dispozici, a balkon nebude působit tmavě. Závěsná stínící plachta nebo roleta zase ochrání rostliny před ranním přímým sluncem, které po chladné noci může listy spálit. Pozor na tmavé dřevo a černé kovové konstrukce: v polostínu opticky pohlcují světlo a balkon vypadá stísněně.<br>
<br>
<br>
<br>
Na balkon nepatří běžné interiérové lepidlo. Použijte flexibilní lepidlo třídy C2TE S1, které snese mrazy a pohyby podkladu. Nanášejte ho zubovou stěrkou po celé ploše, ne jen na rohy. Dlaždice vtlačujte a kontrolujte poklepáním – dutá místa jsou slabina, kde začne praskání. Spáry nechte minimálně 3 mm široké. Dilatační spáry udělejte u stěn, u sloupků a po každých 6–8 metrech čtverečních. Vyplňte je pružným tmelem, ne tvrdou maltou.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je nechat závěsy úplně zavřené a spoléhat jen na umělé světlo. Pokud to jde, nech ráno závěsy pootevřené tak, aby do místnosti pronikalo denní světlo. I zatažená obloha má výrazně vyšší intenzitu než běžná žárovka. Kombinace přirozeného a umělého ranního světla je nejúčinnější. Naopak modré světlo z telefonu před spaním a pak ostré bílé ráno bez přechodu je recept na rozhozený biorytmus.<br>
<br>
<br>
<br>
První věc, kterou je potřeba vyřešit, je umístění postele. Nepatří přímo do osy okno–dveře. Posuňte ji do strany tak, aby hlava postele byla u pevné stěny, ideálně kolmé na tuto osu. Pokud to půdorys nedovolí, postavte postel alespoň částečně bokem a nechte mezi oknem a dveřmi volný pruh podlahy. Vznikne přirozený koridor, kterým vzduch i pohledy projdou, aniž by se zastavily na lůžku. Typická chyba je cpát postel přímo doprostřed místnosti „aby bylo kolem ní místo" – tím se jen zvětší pocit, že spíte na chodbě.
