Většina pěstitelů řeší zálivku a světlo, ale teplotu bere jako samozřejmost. Přitom právě teplota rozhoduje o tom, jestli rostlina poroste, nebo bude jen přežívat. Pokojovky pocházejí z nejrůznějších prostředí – od tropických deštných lesů po polopouště – a každá má jiné nároky. Univerzální číslo neexistuje. Co funguje pro jednu, může druhé způsobit opad listů nebo zastavení růstu.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro každodenní praxi si veďte krátké poznámky: teplota ráno, odpoledne a večer, k tomu stav listů. Po dvou týdnech uvidíte, které místo v bytě danému druhu vyhovuje. Rostlina to řekne sama — barvou, tvarem listů a rychlostí růstu. Není třeba nic složitě vymýšlet, stačí měřit a přesouvat květináče podle skutečných hodnot.<br>
<br>
<br>
<br>
Větrejte krátce, ale důkladně, a nenechávejte rostliny v průvanu od ventilátoru. Pokud se listy začnou natahovat a blednout, je světla málo a je třeba přidat svítidlo nebo rostlinu přemístit. Žádná z uvedených rostlin nezvládne trvalou tmu — i ty nejodolnější potřebují alespoň slabý zdroj světla několik hodin denně.<br>
<br>
<br>
<br>
Voda z kohoutku obsahuje chlor a někdy i větší množství vápníku. Citlivé rostliny, jako jsou maranty, kapradiny nebo dracény, na to reagují žloutnutím špiček listů. Nech vodu odstát přes noc, nebo použij vodu dešťovou či převařenou a vychladlou. Stejný problém způsobuje i příliš tvrdá voda, která postupně zvyšuje pH substrátu a rostlina přestane přijímat železo. Projevuje se to světle žlutými listy s výrazně zelenými žilkami. V takovém případě pomůže přesazení do kyselého substrátu pro pokojové rostliny.<br>
<br>
<br>
<br>
Než sáhnete po postřiku, zkuste rostlinu prohlédnout třikrát v rozmezí několika dnů. Vrtalky se vyvíjejí postupně a nové otvory se objevují. Když napočítáte víc než dva až tři nové otvory na list, jde o přemnožení a vyplatí se zakročit. Odstraňte napadené listy a zlikvidujte je mimo kompost, protože kukly přežívají v půdě i v opadaném listí. Pasti na dospělce pomohou jen částečně, protože létají nízko a rychle.<br>
<br>
<br>
<br>
Nový substrát a správná nádoba rozhodnou Starý substrát vyhoďte, nikdy ho nepoužívejte znovu ani po přemístění do jiné nádoby. Použijte čerstvý, vzdušný substrát s podílem perlitu, kůry nebo písku, který drží vzduch a rychle odvádí přebytečnou vodu. Nádobu volte o jednu velikost menší, než by odpovídalo velikosti rostliny. Příliš velký květináč znamená hodně vlhké zeminy, kterou kořeny nestačí prokořenit, a hniloba se vrátí.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve si list prohlédněte proti světlu. Podržte ho mezi očima a oknem nebo lampou. Miny neboli chodbičky prosvítají, protože larva vyžírá jen měkké pletivo a průhledná blanka zůstává. Pokud otvor leží na konci chodbičky, která se postupně rozšiřuje, jde o housenku, jež rostla a vytlačovala trus za sebou. Tenký hadovitý pruh vine se listem a na jeho konci je díra. Když je mina naopak široká, plošná a nepravidelná, mívá na svědomí jiný druh. Kdy je díra jen na povrchu a kdy vede dovnitř Rozdíl mezi povrchovým okusem a skutečným otvorem je klíčový. Povrchové okusy vypadají jako vydřené skvrnky a blanka zůstává neporušená. Skutečný otvor prochází oběma vrstvami a na okraji bývá patrná zaschlá hnědá linka. Ta vzniká, když rostlina ránu zaceluje. U vrtalek ale hnědý lem často chybí, protože larva vylezla z už odumírajícího pletiva. Právě podle okraje poznáte, zda škůdce odešel sám, nebo zda v listu ještě sedí.<br>
<br>
<br>
<br>
Odstraňte všechny napadené části. Nůžky nebo nůž vydezinfikujte lihem a řežte vždy do zdravého pletiva, dokud řez není čistý a bílý. Hnědé nebo černé konce nestačí jen zkrátit, musí zmizet celé. Řezné rány nechte proschnout na vzduchu dvacet až třicet minut, aby se stáhly a nezačaly hnít znovu.<br>
<br>
<br>
<br>
Uhynulé kořeny poznáte podle zápachu z květináče, měkkých zhnědlých kořenů a rostliny, která vadne, i když je substrát vlhký. Než začnete cokoli dělat, vyndejte rostlinu z nádoby a kořeny omyjte vlažnou vodou. Zdravé kořeny jsou pevné a světlé, nemocné se rozpadají v ruce. Pokud jich zbylo alespoň pár zdravých, má smysl rostlinu zachraňovat.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Drobné otvory v listech na</span> <span style="font-weight: 800;">první pohled vypadají jako</span> poškození od hmyzu, ale ve skutečnosti je za nimi téměř vždy pták. Vrtalky, tedy larvy much, housenky a další minující hmyz, si cestu do listu hledají zevnitř. Dospělá samička klade vajíčko přímo do pletiva a larva se pak prokousává mezi svrchní a spodní pokožkou. Když se kuklí nebo list opouští, zůstane po ní otvor. Podle toho, kde přesně otvor sedí a jak vypadá okolí, poznáte, kdo ho udělal.<br>
<br>
<br>
<br>
Dále se osvědčily aglaonema, která má ráda stálé teploty a vlhčí vzduch, dracaena, jež nesnáší přímé slunce a přemokření, fittonie s drobnými listy, která však vyžaduje vyšší vlhkost, maranta citlivá na tvrdou vodu, a kapradina rodu Nephrolepis, které prospívá vlhko, ale potřebuje častější kontrolu substrátu. U posledních tří druhů počítejte s tím, že v tmavé koupelně budou spíš přežívat než růst.<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:420px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">
