Modrák versus hřib satan: poznáte je podle barvy i místa růstu

Jak vypadá správné střídání horka a chla Modrák a hřib satan patří mezi houby, které rostou ve stejných lesích a ve stejnou dobu. Oba mají červené póry a tlustý třeň. Přesto je mezi nimi zásadní rozdíl: modrák je jedlý, kdežto hřib satan je za syrova jedovatý. Záměna hrozí hlavně ve chvíli, kdy houbu vyndáte z koše a začnete ji krájet. Rozlišení proto neodkládejte na dobu, kdy už je nakrájená na plátky. Mokré tenisky po dešti nebo po tréninku je potřeba vysušit co nejdřív, ale způsob, jakým to uděláte, rozhoduje o tom, zda si zachovají tvar i barvu. Největší chybou je snažit se proces urychlit teplem. Radiátor, přímé slunce, fén na horký vzduch nebo sušička na prádlo dokážou během několika hodin zdeformovat podrážku, popraskat lepidlo a vyblednout barvy. Stejně špatně dopadne i rychlé sušení v mrazu, kdy materiál ztvrdne a začne se lámat. Na barvu dejte pozor hlavně u světlých a barevných materiálů. Nepoužívejte bílý prášek ani aviváž, které zanechávají mapy. Pokud se barva při nošení otírá, může se při sušení na vlhkém místě přenést i na druhou botu – proto je nikdy nedávejte těsně k sobě. Také se vyhněte sušení v plastovém sáčku nebo v uzavřené tašce, kde se drží vlhkost a vzniká zápach. Mikrovlnná trouba, myčka ani topení nejsou řešení, i když se to někde doporučuje. Jak těsto neslepit a nehníst příliš Těsto se má spojit, ne hníst. Jakmile drží pohromadě, přestaňte. Dlouhé hnětení vyvíjí lepek a ten je přesně to, co křehkému cukroví škodí – místo drobení získáte tuhou hmotu. Pracujte rychle, krátce, nejlépe dvěma noži nebo v kuchyňském robotu pulzně. Pokud se těsto drobí, přidejte lžíci studené vody nebo smetany, ale nikdy ne celé vejce navíc. Vejce se do křehkého těsta často vůbec nedává, stačí žloutek na spojení. Vaření: proč modrák potřebuje delší var Modrák se musí vždy tepelně upravit, nikdy se nejí syrový. Modrání je dáno oxidací látek v dužnině a vařením se částečně ztrácí. Nakrájený modrák vhoďte do osolené vroucí vody a vařte alespoň 20 minut, u větších kusů 30 minut. Vodu poté slijte, houby propláchněte a teprve pak je použijte do smaženice, polévky nebo omáčky. Pokud houby jen podusíte na pánvi, nestačí to — dužnina zůstává tuhá a hůře stravitelná. Během vaření se voda zbarví do fialova až modrozelena; to je normální a není to známka kažení. Pozor na záměnu: pokud se vám do koše dostane hřib satan, vařením se jedovatost podstatně sníží, ale riziko zůstává. Vařit satana a doufat, že „se to podá", je špatný nápad. Základem je prosátá mouka smíchaná s moučkovým cukrem a případně škrobem. Škrob (kukuřičný nebo bramborový) funguje jako pojistka proti tuhnutí – nahrazuje část mouky a dodává drobivější texturu. Na 500 g mouky se vyplatí přidat 2–3 lžíce škrobu. Cukr vždy moučkový, krystalový se v těstě nerozpustí a při pečení vytvoří tvrdé kousky. Veškeré suroviny před zpracováním prochlaďte, ideálně hodinu v lednici. <img src="https://i.ytimg.com/vi/PbdUtR9ikqU/hq720.jpg" alt="Transformace japonské kuchyně MICRO" style="max-width:410px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Nejčastější důvod, proč se křehké cukroví nakonec rozpadá nebo je tuhé jako podrážka, není recept. Je to teplota těsta a způsob, jak s ním zacházíte. Máslo musí být opravdu studené, ne „pokojové", jak se často píše. Pokud ho necháte příliš změknout, při pečení se rozteče dřív, než se stihne vytvořit struktura, a cukroví ztratí křehkost. Hotové těsto zabalte do fólie a dejte do chladu alespoň na dvě hodiny, lépe přes noc. Vychlazené těsto se lépe vyvaluje, méně lepí a při pečení drží tvar. Vyvalujte ho mezi dvěma pečicími papíry na tloušťku 3–4 mm. Tenčí se snadno přepeče a zhořkne, silnější zůstane syrové uprostřed. Vykrajujte co nejrychleji, zbytky znovu prohněťte jen minimálně a vracejte do chladu. Při sušení se rozdíl projeví ještě výrazněji. Modrák se suší jen po předchozím provaření, nebo se nakrájí na tenké plátky a suší se v sušičce při teplotě do 40 °C. Během sušení plátky ztmavnou do hněda až černa, což je běžné. Satan se k sušení vůbec nehodí — jeho dužnina je příliš měkká, plesniví a ani po usušení není bezpečná. Sušením se totiž obsah toxinů nesnižuje, pouze se ztrácí voda. Existuje řada her, které zvládnete bez jakékoli přípravy a přesto děti rozpohybují. Zkuste „čísla v kruhu". Děti stojí v kruhu a počítají postupně od jedné do deseti, ale místo vybraného čísla místo toho dělají dřep nebo tlesknou. Pravidlo zní: každé číslo dělitelné třemi se nahradí dřepem, každé dělitelné pěti tlesknutím. Pokud se splete, jde si sednout a čeká na další kolo. Hra vypadá jednoduše, ale nutí děti myslet a zároveň se hýbat. Pozor na to, že mladší děti mohou mít problém s dělením – pro ně zvolte jen jedno číslo, například pět.

Войдите, чтобы оставлять комментарии