<span style="font-weight: 900;">Teplovzdušný výměník</span> kamen je jednoduché zařízení, které dokáže zásadně změnit chování klasických kamen na tuhá paliva. Kamna samotná ohřívají především vzduch v místnosti, kde stojí. Teplovzdušný výměník ale odvádí část tohoto tepla do jiných místností pomocí vzduchovodu. Nejčastěji jde o plášťový výměník, který se vkládá do kamen nebo se staví jako nástavba do kouřovodu. Uvnitř proudí ohřátý vzduch, který se nasává chladný u podlahy a vhání do místností.<br>
<br>
<br>
<br>
Vlhkost dřeva je nejčastější příčina nadměrné tvorby dehtu v komíně. Dehet vzniká nedokonalým spalováním. Když dřevo obsahuje příliš mnoho vody, značná část tepla se spotřebuje na její odpaření místo na hoření. Plameny jsou chladnější, plyny nedohoří a v komíně kondenzují. Čím vlhčí dřevo, tím silnější vrstva dehtu, která se usazuje nejen na stěnách průduchu, ale i v napojení kotle nebo kamen.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší rozdíl v tom, kolik tepla z kamen skutečně dostanete, nedělá značka kamen ani počasí, ale druh dřeva a jeho vlhkost. Tvrdé dřevo má vyšší hustotu, hoří pomaleji a vydává teplo delší dobu. Měkké dřevo rychleji vzplane, ale rychleji i shoří, takže do kamen musíte přikládat častěji. Pokud topíte mokrým dřevem, většina energie se spotřebuje na odpaření vody a komínem vám odejde pára místo tepla.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na chlorid draselný. Obsahuje chlor, který u některých plodin – třeba u rajčat, paprik nebo borůvek – způsobuje okrajovou nekrózu listů. Pokud pěstujete tyto citlivé druhy, použijte síran draselný. U běžné zeleniny a ovocných stromů chloridový typ nevadí, ale nikdy ho nedávejte na list. Spálil by pletivo a rostlina by ztratila asimilační plochu.<br>
<br>
<br>
<br>
Zkontrolujte, zda je v komíně dostatečný tah. Zapalte malý kousek papíru v sopouchu a přidržte u něj hořící svíčku. Plamen se má naklonit směrem do komína. Pokud se ohne zpět nebo zhasne, tah je slabý. Může to být ucpaný komín, otevřené okno v místnosti nebo špatně nastavený přísun vzduchu. Slabý tah se neřeší zvyšováním teploty, ale příčinou.<br>
<br>
<br>
<br>
Posledním krokem je zavolat kominíka. Ten provede revizi a vystaví zprávu. Na prohlídku se připravte: ukliďte přístup ke komínu, odstraňte z okolí hořlavé předměty a připravte si doklady o předchozích kontrolách. Kominík pozná, zda je komín vhodný pro daný typ paliva. Pokud topíte dřevem, potřebujete jiný režim než u plynu. Nechte si od něj vysvětlit, jak často máte komín čistit. Běžná domácnost to potřebuje alespoň jednou za rok, u častého topení i dvakrát. Bez revize se do topné sezóny raději nepouštějte.<br>
<br>
<br>
<br>
Další častá chyba je přikládat mokré dřevo k suchému a čekat, že se to vyrovná. Mokré poleno ochladí topeniště, sníží teplotu a zpomalí hoření i suchého dřeva. Stejně tak platí, že pokud topíte vlhkým dřevem, musíte častěji čistit komín a topeniště. Dehet se usazuje rychleji a hrozí jeho vznícení. Suché dřevo snižuje riziko a prodlužuje životnost kamen i komína.<br>
<br>
<br>
<br>
Co se dá udělat svépomocí a co ne Vstup do sopouchu si nechte na odborníka, ale přípravu zvládnete sami. Odstraňte z kouřovodu popel a saze. Vyberte těsnění u dvířek a zkontrolujte, zda dobře doléhá. Když je tvrdé nebo popraskané, vyměňte ho. Zkontrolujte těsnost kouřovodu u kamen nebo kotle. Netěsnící spoj způsobuje, že spaliny unikají do místnosti. Pomocí mýdlové vody potřete spoje a sledujte, zda se netvoří bubliny. Pokud ano, spoj utáhněte nebo vyměňte koleno. Sami také očistěte komínovou lávku a zajistěte, aby nebyla kluzká. Na střechu ale nechoďte za deště, sněhu nebo větru.<br>
<br>
<br>
<br>
Než se pustíte do topení, je potřeba komín prohlédnout. Zanedbaná kontrola může skončit otravou oxidem uhelnatým nebo požárem. Následujících pět kroků zvládne každý, kdo umí držet baterku a štětku. Zbylých pět činností patří odborníkovi, ale i na ty se dá připravit.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte tím, že si prohlédnete komín zvenčí. Stoupněte si od něj tak, abyste viděli celou výšku. Hledejte praskliny ve spárách, uvolněné cihly, rezavé skvrny na omítce a zelené mapy po dešti. Vadné spáry poznáte podle toho, že při poklepu kovovým předmětem vydávají dutý zvuk. Zkontrolujte také, zda není komín vychýlený ze svislé osy. I malý náklon znamená, že se drolí vnitřní vložka.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.istockphoto.com/photos/class=" style="max-width:420px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">Pak se vydejte na půdu nebo do podkroví. Podívejte se na místo, kde komín prochází stropem. Vezměte si nůž a zkuste rýpnout do okolní omítky. Pokud se loupe sama nebo je cítit spálenina, je to varovný signál. Zkontrolujte, jestli je komínové těleso obestavěné nehořlavým materiálem. Dřevěné trámy v přímém kontaktu se zdivem jsou častá chyba, která při prasklině vede k požáru.
