Vzdálenost od okna je důležitější než celkový dojem z místnosti. Každý metr navíc od okna sníží intenzitu světla výrazně, u severního okna i o polovinu. Bílá stěna světlo odráží a rostlině pomůže, tmavá stěna ho pohltí. Pomůže i prostý závěs z tenké látky, který přímé paprsky rozptýlí, aniž by místnost ztmavil. Zrcadlo nebo lesklý povrch naproti oknu světlo zdvojnásobí. Naopak rostlina zastrčená za televizí nebo v rohu za dveřmi bude živořit, i když je místnost jinak světlá.<br>
<br>
<br>
<br>
Vlastní substrát pro pokojovky nemusí znamenat nákup drahých směsí. Stačí to, co běžně vyhazujete: slupky z brambor, zbytky zeleniny, skořápky od vajec, starý čaj nebo kávová sedlina. Jenže právě tady začíná nejčastější chyba — lidé nasypou všechny zbytky do jednoho květináče, zalijí a čekají zázrak. Místo výživné půdy vznikne plesnivá kaše, která rostlinu zahubí. Aby směs fungovala, musí projít rozkladem a správně se promíchat s objemovým materiálem.<br>
<br>
<br>
<br>
Hotovou směs před použitím proselte přes síto s oky asi pět milimetrů. Velké nedokonale rozložené kousky vraťte do kompostu. Prosátý substrát smíchejte s objemovou složkou v poměru jedna ku dvěma a nechte týden odležet. Během té doby se ustálí vlhkost a mikroorganismy. Teprve pak sázejte nebo přesazujte. Nově přesazená rostlina by měla první dva týdny stát v polostínu a zalévat se jen málo.<br>
<br>
<br>
<br>
Světlo, teplota a průvan rozhodují víc, než se zdá Difenbachie snese světlé stanoviště bez přímého poledního slunce. Na jižním okně s úpalem se listy spálí do hněda, ve stínu zase ztrácejí kresbu a rostlina se vytahuje. Nejlepší je rozptýlené světlo u východního nebo západního okna. Teplota by se měla držet mezi osmnácti a pětadvaceti stupni. Průvan od otevřeného okna nebo klimatizace způsobuje skvrnatění a opadávání listů. Rostlina také nesnáší chladnou podlahu — pod květináč dejte polystyrén nebo dřevěnou podložku.<br>
<br>
<br>
<br>
Rostliny v ložnici mají smysl, pokud je vybíráte podle toho, co zvládnou a co potřebují. Některé druhy odstraňují z ovzduší těkavé organické látky, jiné jen dobře vypadají. Rozdíl poznáte podle nároků na světlo a vlhkost. Před nákupem si změřte, kolik světla do místnosti dopadá – okno na sever dá jiné podmínky než okno na jih.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec platí, že méně je někdy více. Rostlina, která roste pomalu, nepotřebuje pravidelný řez, stačí odstranit uschlé nebo poškozené listy. U rychle rostoucích druhů stačí zakrátit výhony dvakrát do roka. Vždy sledujte reakci rostliny a přizpůsobte jí další postup. Prořezávání je dialog, ne jednorázový zákrok.<br>
<br>
<br>
<br>
Poměr, který rozhoduje o všem Základ tvoří dvě složky: objemová (například prosátá zemina z květináčů, rašelina nebo kokosové vlákno) a výživná (kompostované kuchyňské zbytky). Nikdy nedávejte výživnou složku přímo ke kořenům — vždy tvoří maximálně třetinu celkového objemu a musí být dokonale rozložená. Zbytek dotvoří písek, perlit nebo jemný štěrk pro provzdušnění. Bez toho se voda drží u dna a kořeny uhnívají. Do hrsti hotové směsi byste měli být schopni strčit prst, aniž byste narazili na mokvavou hrudku.<br>
<br>
<br>
<br>
Slunce je pro rostliny život, ale v některých dnech se z něj stane neviditelný zabiják. Nejčastěji se to stane, když rostlinu po zimě vynesete na balkon nebo ji dáte za okno v poledne. Listy mají najednou světle zelené až bílé skvrny, okraje jsou suché a papírové, někdy se celý list ohne a zkroutí. To není nemoc ani škůdce, to je spálení od slunce. Na rozdíl od nedostatku vody nebo živin se popáleniny objevují jen na místech, kam dopadalo přímé světlo, a to i během několika hodin.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na tři chyby. První: rostlina přímo u topení – proud teplého vzduchu ji vysuší. Druhá: přelévání, kdy voda stojí v misce. Třetí: tmavý kout, kam nedopadá žádné světlo. Pokud listy žloutnou a opadávají, hledejte příčinu právě v těchto třech věcech.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se objeví žlutý list, nejdřív zkontrolujte vlhkost substrátu, teplotu a světlo. Odřízněte ho u stonku, aby neplýtval živinami. Pokud žloutne víc listů najednou, přesuňte rostlinu na klidnější místo a omezte zálivku. Většina problémů s difenbachií vzniká z dobré vůle — příliš mnoha zálivek, hnojiva a přesunů. Méně péče je tady často tou správnou cestou.<br>
<br>
<br>
<br>
Listy občas otřete vlhkým hadříkem, prach brání dýchání. Difenbachie je mírně toxická, proto ji držte mimo dosah dětí a domácích zvířat. Při přesazování používejte rukavice, šťáva může dráždit kůži. Přesazujte jednou za dva až tři roky na jaře, do květináče jen o málo většího. Příliš velký prostor vede k tomu, že rostlina investuje energii do kořenů a listy žloutnou.
