Monstera potřebuje hodně rozptýleného světla. Přímé polední slunce listy spálí – objeví se žluté až hnědé skvrny. Naopak ve stínu rostlina přestane tvořit typické děrované listy a nové listy zůstanou malé a celé. Postavte ji metr od okna orientovaného na východ nebo na západ. Pokud máte okna na jih, použijte záclonu. V zimě, kdy je světla málo, můžete pomocí obyčejné stolní lampy prodloužit den na 12 hodin. Rostlina ocení i letnění venku v polostínu, ale pozor na prudký vítr a kroupy.<br>
<br>
<br>
<br>
Škůdci se objeví hlavně v suchém a teplém prostředí. Červci vypadají jako bílé vatové chomáčky v paždí listů, puklice jako hnědé štítky. Pravidelně kontrolujte spodní strany listů. Při menším výskytu postačí otřít list vatovým tamponem namočeným v lihu. Při silném napadení použijte mýdlový roztok a rostlinu důkladně opláchněte. Svilušky poznáte podle jemných pavučinek. Zvýšením vlhkosti a umytím listů je potlačíte. Chemické postřiky používejte jen jako poslední možnost a vždy mimo obytné místnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Monstera je tolerantní rostlina, ale její listy prozradí každou chybu. Nejčastější problém není nedostatek světla, ale přemokřený substrát. Kořeny monster v přírodě rostou na stromech, kde voda rychle odtéká. V květináči ale voda zůstává. Pokud zemina zůstává mokrá déle než týden, kořeny začnou hnít. Zalévejte teprve tehdy, když vrchní tři centimetry substrátu vyschnou. Do hlíny strčte prst nebo dřevěnou špejli. Pokud je suchá, zalijte důkladně, dokud voda nevyteče spodem. Přebytečnou vodu z podmisky vždy vylijte.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak světlo v místnosti skutečně změř<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chybou je přesazení příliš brzy po koupi nebo v době květu. Další chybou je příliš velký květináč a těžký, nepropustný substrát, který v kombinaci s častou zálivkou vede k uhnívání kořenů. Někteří pěstitelé také po přesazení ihned hnojí – to je zbytečné, protože čerstvý substrát obsahuje dost živin na několik týdnů až měsíců. Hnojte až tehdy, kdy rostlina prokazatelně obnoví růst. Pokud po přesazení listy ochabnou, neznamená to automaticky žízeň; častěji jde o reakci na poškozené kořeny a řešením je klid, rozptýlené světlo a mírná vlhkost, ne další zálivka.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozhodující je charakter listu. Hladké, tuhé listy (například fíkus, monstera, dracena, zamiokulkas) snášejí vlhké otírání velmi dobře. Použijte měkkou látku z mikrovlákna nebo vatový tampon namočený ve vlažné vodě a list podepřete druhou rukou zespodu, abyste řapík nezlomili. Postupujte od řapíku ke špičce jedním tahem, ne krouživými pohyby – prach se tak nevtírá zpět do pletiva. Hadřík po každém listu propláchněte, jinak roznášíte nečistoty dál.<br>
<br>
<br>
<br>
Teploměr v místnosti je levnější než nová rostlina. Sledujte teplotu ráno, odpoledne a v noci alespoň týden, než něco změníte. Zapisujte si, kde rostlina stojí a jak reaguje. Pokud listy žloutnou odspodu, je pravděpodobně chladno a mokro. Když se kroutí nebo hnědnou okraje, může jít o průvan nebo příliš suchý vzduch. Rostlina si sama řekne, co jí chybí – jen je potřeba přestat hledat univerzální teplotu a začít vnímat konkrétní druh.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy přesazovat a čím hnojit Monstera roste rychle, proto ji přesazujte každé dva roky na jaře. Když kořeny vyčnívají z drenážních otvorů, je čas. Použijte substrát pro pokojové rostliny smíchaný s perlitem a kokosovým vláknem v poměru 2:1:1. Květináč zvolte jen o dva až tři centimetry větší. Příliš velký květináč zadržuje vodu a způsobuje hnilobu. Hnojte od března do září každé dva týdny tekutým hnojivem pro zelené rostliny, zředěným na polovinu doporučené dávky. V zimě hnojte jednou za měsíc nebo vůbec. Přemíra hnojiva se projeví bílými krystalky na povrchu půdy a spálenými okraji listů.<br>
<br>
<br>
<br>
Monstera se často vytahuje do výšky, protože hledá oporu. Bez opory se stonek ohne a listy se zmenšují. Zasuňte do květináče mechový sloupek nebo dřevěnou tyč a vzdušné kořeny k němu přivažte provázkem. Vzdušné kořeny nikdy neodřezávejte – pomáhají rostlině přijímat živiny. Pokud je příliš dlouhé, můžete je zastrčit do substrátu. Seříznutím vrcholu podpoříte větvení a rostlina vytvoří boční výhony. Řez provádějte na jaře čistým nožem pod uzlem.<br>
<br>
<br>
<br>
Plíseň na pokojových rostlinách nevzniká z nepořádku, ale z rovnováhy vlhkosti, teploty a proudění vzduchu. V bytě se nejčastěji objeví tam, kde je substrát dlouho mokrý a vzduch stojí. Riziko zvyšuje i to, že rostliny stojí těsně u sebe nebo v chladném koutě u okna. Prvním krokem není chemie, ale zjištění, odkud vlhkost přichází.<br>
<br>
<br>
<br>
Vzduch a světlo rozhodují víc než postřik Plíseň se drží v mikroklimatu, kde se drží vlhko a stagnuje vzduch. Pomůže pravidelné větrání, ale pozor na průvan, který rostlinám škodí víc než plíseň. Stačí krátce vyvětrat několikrát denně, i v zimě. Rostliny nepěchujte do rohů bez světla. Pokud stojí v šeru, substrát pomaleji vysychá a plíseň se vrací. Mezi květináči nechte alespoň dlaň mezery, aby vzduch mohl proudit.
