Množství popela přímo souvisí s vlhkostí a kvalitou spalování. Suché dřevo shoří téměř beze zbytku, takže popela zbude málo a je jemný, světle šedý. Vlhké dřevo naopak zanechává větší podíl nespálených zbytků, které obsahují více minerálů a nedokonalého spalování. Popel z vlhkého dřeva bývá tmavší a hrubší, často s nespálenými kousky uhlíků. Praktický důsledek: u suchého paliva vynášíte popel jednou za několik dní, u vlhkého i každý den.<br>
<br>
<br>
<br>
Dehet v komíně nevzniká náhodou. Je to výsledek nedokonalého spalování a příliš rychlého ochlazení spalin. Pokud teplota spalin klesne pod určitou mez dřív, než opustí komín, těžké uhlovodíky zkondenzují a ulpívají na stěnách. Čím chladnější povrch, tím rychleji se dehet usazuje. Proto se vyplatí sledovat nejen to, co hoří, ale i to, jak horké spaliny odcházejí.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je přikládat další dřevo příliš brzy. Než se kříž rozhoří, trvá to tři až pět minut. Kdo v té chvíli přihodí poleno, zavalí plamen a podpalovač vyhoří do prázdna. Druhá častá chyba je příliš mnoho podpalovačů. Jeden kvalitní stačí; tři najednou vytvoří krátký žár, který dřevo neprohřeje. Třetí chybou je vlhké dřevo. Kříž z mokrých polen se nikdy nerozhoří správně a v kamnech vzniká dehet.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktickým opatřením je naučit se pracovat s přívodem vzduchu plynule, ne jen ve dvou polohách otevřeno–zavřeno. Při nárazovém větru se podmínky mění během minut, proto je vhodné sedět u kamen a reagovat na zvuk hoření a barvu plamene. Modrý, prudce šlehající plamen znamená přebytek vzduchu a zbytečnou ztrátu tepla do komína. Jasně oranžový plamen s klidným hořením znamená, že poměr vzduchu a paliva je v rovnováži. Další chybou je zavírat přívod vzduchu úplně, protože pak dřevo doutná, vzniká dehet a komín se zanáší.<br>
<br>
<br>
<br>
Umístění výdechů v místnostech se řídí jednoduchým pravidlem: teplý vzduch se má vhánět u podlahy, ne u stropu. Když výdech umístíte vysoko, teplo zůstane u stropu a u podlahy bude zima. Ideální je výdech nízko u podlahy na opačné straně místnosti, než je vstupní dveře. Do ložnic se nevyplatí hnát vzduch přímo na postel, ale směrovat ho podél stěny. Do koupelen a na chodby stačí menší výdech, protože tyto prostory nepotřebují tak vysokou teplotu.<br>
<br>
<br>
<br>
Kam přesně podpalovač umístit, aby se plamen chytil napoprvé Podpalovač nepatří naspod mezi polena, ale nahoru na kříž, případně do středu komínku tak, aby ho polena obklopovala ze dvou stran a shora zůstal volný prostor. Když ho položíte na dno, plamen narazí do studeného roštu a zhasne. Když ho zastrčíte pod polena, udusí se. Správná poloha je svisle nebo mírně šikmo, opřená o spodní poleno, s přístupem vzduchu zespodu i z boku. Mezi podpalovačem a poleny nechte mezeru na dva až tři prsty.<br>
<br>
<br>
<br>
Suchý podpalovač postavený do kříže pod poleny funguje spolehlivě jen tehdy, když mu dáte prostor, vzduch a správný směr. Nejde o to naskládat dřevo do komína a podpálit, co je po ruce. Rozhoduje geometrie: dvě polena položená rovnoběžně, přes ně dvě další do kříže a mezi nimi svisle postavený suchý podpalovač. Vznikne komínový efekt, kdy plamen roste vzhůru a postupně zapaluje horní vrstvy.<br>
<br>
<br>
<br>
Když kříž chytne, nechte ho hořet volně. Teprve až se objeví stabilní plamen nad horními poleny, můžete přiložit další dřevo – nejlépe opět do kříže, aby zůstal zachovaný tah. Suchý podpalovač postavený do kříže pod poleny není trik, ale způsob, jak dodat ohni vzduch a směr. Kdo to dodrží, nemusí přikládat papír ani používat chemii.<br>
<br>
<br>
<br>
Zapalujte dlouhou zápalkou nebo zapalovačem s prodlouženým hrotem, nikdy ne rukou v rukavici strkanou do komína. Nechte nejdřív chytit papír nebo dřevěnou třísku, teprve pak přiložte podpalovač. Klapku kamen nebo krbových dvířek otevřete naplno, dokud plamen nepřejde na polena. Omezíte tím kouř a zbytečný dým.<br>
<br>
<br>
<br>
Než cokoli zapálíte, zbavte rošt popela. Vrstva popela brzdí tah a podpalovač se dusí. Rošt musí být průchozí, popelník vyklizený. Do kříže stavte suchá, ideálně smrková nebo borová polena o průměru do deseti centimetrů. Mokré dřevo křížovou konstrukci podráží – voda se odpařuje, plamen klesá a podpalovač shoří dřív, než chytne dřevo.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední častá chyba: očekávat, že akumulace nahradí izolaci. Ne. Zdivo pouze posouvá čas, nešetří energii samo o sobě. Bez zateplení a bez řízeného větrání se tepelná baterie vybije do fasády. Největší přínos mají akumulační stěny v kombinaci s kvalitními okny, vnější izolací a pomalým, rovnoměrným vytápěním. Kdo to dodrží, získá stabilnější teplotu a menší výkyvy. Kdo ne, bude topit víc a divit se, proč to nefunguje.
