Stonkové řízky fungují spolehlivě, pokud použijete část stonku s několika listy. Odřízněte stonek těsně pod listem, spodní listy odstraňte a řez nechte zaschnout. Řízek vložte do vody nebo přímo do vlhkého perlitu. Ve vodě se tvoří hlízy i kořeny, ale voda se musí měnit každé tři dny. Jakmile jsou kořeny dlouhé alespoň tři centimetry, přesaďte řízek do substrátu. Nepřelévejte, jinak hlíza uhnije.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/7f9mdVbvsWI/hq720.jpg" alt="Jak zrekonstruovat koupelnu - Kompletní postup, 1. část" style="max-width:440px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Substrát volte vzdušný a propustný, směs rašeliny, kokosového vlákna a perlitu v poměru zhruba tři ku jedné ku jedné. Hnojení stačí jednou za dva až tři týdny od jara do podzimu, v zimě přestaňte úplně. Používejte hnojivo pro pokojové rostliny, ale vždy v poloviční dávce oproti návodu. Silná koncentrace solí spálí kořeny a listy ztratí barvu. Přesazujte mladé rostliny každý rok, starší jednou za dva až tři roky, ideálně na jaře.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak najít optimum pro konkrétní rostli<br>
<br>
<br>
<br>
Množení z listu je nejpomalejší a nejméně spolehlivé. List seřízněte i s kouskem řapíku, nechte řez zaschnout a zapíchněte do směsi rašeliny a písku. Substrát udržujte jen mírně vlhký a rostlinu umístěte do teplého stínu. Nová hlíza se objeví za několik měsíců, někdy i za půl roku. Tento způsob je vhodný, když chcete získat mnoho rostlin z jednoho listu, ale vyžaduje trpělivost.<br>
<br>
<br>
<br>
Přelití je nejčastější příčina úhynu pokojových rostlin. Kořeny bez přístupu vzduchu začnou hnít a rostlina to často vzdá dřív, než si toho na listech všimnete. Existuje ale jednoduchý trik, který nevyžaduje žádné přístroje: zvedněte květináč a zvažte ho v ruce. Hmotnost prozradí víc než vlhkoměr.<br>
<br>
<br>
<br>
<b>Nejčastější chybou je</b> hnojení „pro jistotu" během lednového oteplení. Teplota vzduchu může vystoupat nad deset stupňů, ale půda zůstává chladná. Rostlina sice přijme vodu, ale živiny nezpracuje a ty zůstanou v půdě. Další chybou je míchání podzimního a zimního hnojení dohromady. Pokud jste hnojili na podzim, do konce února nic nepřidávejte. Přebytek solí v půdě škodí víc než jejich nedostatek.<br>
<br>
<br>
<br>
Při jakémkoli množení platí: čistý nůž, suchý vzduch a žádné přelévání. Zamiokulkas má rád střídavé období sucha a zálivky. Nové rostliny začněte hnojit až po vytvoření pevných kořenů, zhruba po dvou měsících. Pokud se objeví měkké nebo černé části, ihned je odstraňte a rostlinu přesuňte na sušší místo. S trochou péče získáte z jedné rostliny během roku několik zdravých kusů.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je zalévat podle kalendáře. Někdo si řekne, že v pondělí se zalévá, a v pondělí prostě zalije, i když květináč stále váží jako plný. Další chyba je dotýkat se jen vrchní vrstvy prstem. Ta může být suchá, zatímco dole u kořenů stojí voda. Právě proto je hmotnost spolehlivější – voda se vždy drží u dna. Pokud květináč nemá odtokové otvory, nikdy nezjistíte, kolik vody uvnitř zůstalo. Proto používejte nádoby s drenáží a přebytečnou vodu po zalití vylijte z podmisky.<br>
<br>
<br>
<br>
Dělení je vhodné i pro záchranu přerostlé rostliny, která už nestojí sama. Po přesazení umístěte nové květináče na světlé místo bez přímého slunce. První dva týdny je nehnojte, kořeny se musí nejprve zahojit. Pokud listy změknou, rostlina jen reaguje na přesun a během měsíce se vzpamatuje.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Jak přesazení provést, aby</span> <span style="font-weight: 900;">rostlina přežila Nový</span> květináč volte jen o jeden až dva centimetry větší v průměru, než je současný. Příliš velká nádoba znamená, že nezakořeněná zemina zůstává mokrá a začnou se v ní množit hnilobné procesy. Substrát musí odpovídat druhu rostliny – jiný potřebují sukulenty, jiný pokojové fíkusy a jiný bylinky. Před přesazením rostlinu dva až tři dny nezalévejte, kořenový bal půjde lépe vyjmout a méně se poškodí. Při vyjímání květináč nakloňte a jemně poklepejte, nikdy netahejte za stonek.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním signálem je prokořenění. Když substrát při pohledu zespodu květináče prorůstají bílé kořeny, nebo když kořeny vylézají odtokovým otvorem, rostlina už nemá kam růst. Dalším vodítkem je rychlé proschnutí: pokud půda přesychá během jednoho až dvou dnů i po vydatné zálivce, kořeny zabírají téměř celý objem nádoby. Pozor ale na opačný případ – pokud voda protékat nechce a drží se na povrchu, substrát je utužený nebo rozložený a kořeny mohou uhnívat.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve si osvojte hmotnost suchého květináče. Když rostlinu přesazujete nebo ji poprvé přinesete domů, zalijte ji a nechte substrát proschnout. Poté květináč zvedněte. Zapamatujte si ten pocit – lehký, téměř jako prázdný kelímek. Tato referenční hmotnost je základ. U malých květináčů do průměru deseti centimetrů je rozdíl znát okamžitě, u velkých je potřeba zvedat oběma rukama a vnímat těžiště.
