Umístění výdechů v místnostech se řídí jednoduchým pravidlem: teplý vzduch se má vhánět u podlahy, ne u stropu. Když výdech umístíte vysoko, teplo zůstane u stropu a u podlahy bude zima. Ideální je výdech nízko u podlahy na opačné straně místnosti, než je vstupní dveře. Do ložnic se nevyplatí hnát vzduch přímo na postel, ale směrovat ho podél stěny. Do koupelen a na chodby stačí menší výdech, protože tyto prostory nepotřebují tak vysokou teplotu.<br>
<br>
<br>
<br>
Větrání je druhý klíčový faktor. Krátké intenzivní vyvětrání (5–10 minut) vymění vzduch, ale neochladí zdivo. Dlouhé mikroventilace ochlazují stěnu i vzduch a akumulace se rozpadá. V zimě větrejte raději třikrát denně krátce a prudce. V létě naopak zavírejte okna přes den a větrejte v noci, aby zdivo zůstalo chladné a přes den nestahovalo teplo dovnitř. Tím se využívá stejný princip – jen obráceně.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je připravit topeniště ještě před zapálením. Rošt musí být čistý, popel prosejte nebo odstraňte a nechte pod roštem volný prostor pro vzduch. Do kamen nejdřív položte dva menší štípané kusy na sebe křížem, mezi ně vložte suché třísky a papír nebo kus kůry. Teprve na tuto vrstvu přijde středně silné poleno. Vzduch musí mít cestu zdola nahoru, jinak plamen nemá z čeho hořet.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je přikládat dřív, než se vytvoří základní vrstva žhavých uhlíků. Když dáte velké poleno na slabý plamen, dřevo se jen opálí, kouří a teplo uniká komínem. Nechte měkké dřevo hořet otevřeným plamenem alespoň deset minut. Teprve když se pod ním objeví červené uhlíky, přiložte tvrdé dřevo. Regulátor vzduchu držte otevřený, dokud plamen nesáhne do komína. Přivírejte ho až ve chvíli, kdy je v topeništi jasně vidět, že hoří celá násada.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">U samotného topení platí,</span> že méně je někdy více. Přikládat menší dávky častěji bývá efektivnější než zaplnit topeniště jednou velkou dávkou. Velké množství paliva najednou dusí plamen, snižuje teplotu spalování a zvyšuje podíl nedokonalého hoření. To se projeví vyšší spotřebou a také více sazí v komíně. Stejně tak je chyba přikládat do slabého žhavého uhlí, místo aby se přiložilo do dostatečné vrstvy žhavých uhlíků. Rozdíl je v tom, zda se dřevo rozhoří, nebo jen pomalu doutná.<br>
<br>
<br>
<br>
Další častou chybou je použití příliš silného nebo příliš tuhého těsnění. Takové těsnění sice lépe utěsní, ale zároveň může nadzvednout dvířka a vytvořit novou netěsnost jinde. Kamna pak nejdou pořádně zavřít nebo se dvířka samovolně otevírají. Vždy je lepší zvolit stejný typ a stejnou tloušťku, jakou výrobce předepisuje. Pokud se původní těsnění nedochovalo, změří se drážka a podle ní se vybere odpovídající profil.<br>
<br>
<br>
<br>
Nastavení vzduchu je další páka. Přívod primárního vzduchu slouží k rozhoření, sekundární vzduch k hoření plynů. Když se po rozhoření primární vzduch přivře a nechá se otevřený sekundární, plamen je delší a čistší. Naopak trvale otevřený primární vzduch ochlazuje spalovací prostor a teplo utíká komínem. U kamen s automatickou regulací je potřeba nastavení ověřit podle návodu, protože každý spotřebič reaguje jinak. Univerzální rada „vše otevřít" neplatí.<br>
<br>
<br>
<br>
Komín a jeho tah ovlivňují spotřebu víc, než se zdá. Studený komín má malý tah, kouř se vrací a topení se rozjíždí pomalu. Pomáhá krátké prohřátí komína před zatopením, například spálením malého množství suchých třísek. Zanesený komín s vrstvou sazí zase snižuje průchod spalin a zvyšuje spotřebu. Pravidelná kontrola a čištění není formalita, ale přímý vliv na to, kolik dřeva za zimu spálíte. Pokud kouř z komína je hustý a tmavý, něco není v pořádku – suché dřevo a správné hoření dávají jen slabý, světlý kouř.<br>
<br>
<br>
<br>
Dřevo musí být suché, ideálně alespoň dva roky vysušené a naštípané na menší kusy. Mokré dřevo sice hoří, ale spotřebovává teplo na vypařování vody, plamen je slabý a v kamnech se usazuje dehet. Stejně špatně dopadne i příliš tlusté poleno, které uvnitř zůstává vlhké. Proto se vyplatí štípat dřevo na kusy o síle přibližně pěti až deseti centimetrů. Menší kusy hoří rychleji a lépe se přikládají.<br>
<br>
<br>
<br>
Když plamen přesto slábne, nehaste ho vodou ani neduste popelem. Nejprve zkontrolujte, zda není ucpaný rošt nebo přívod vzduchu. Pak přiložte několik tenkých třísek, otevřete klapku a nechte oheň znovu chytit. Teprve potom přidejte větší poleno. Vytrvalý plamen není otázkou síly, ale správného postupu – suché dřevo, dost vzduchu a přikládání včas. Kdo tyto zásady dodrží, udrží oheň v kamnech celý večer.<br>
<br>
<br>
<br>
Přikládejte po menších dávkách a včas Největší chybou je čekat, až oheň téměř zhasne, a pak do kamen naházet velké kusy. Dřevo se nejdřív musí ohřát a vysušit, než začne hořet. Když je přiložíte příliš mnoho najednou, teplo se spotřebuje na odpařování vody a plamen se udusí. Přikládejte raději dva až tři menší kusy ve chvíli, kdy jsou předchozí polena rozpálená a hoří jasným plamenem. Mezi jednotlivými přiloženími nechte dřevo chvíli chytit.
