Dehet není jen usazenina, kterou by šlo jednoduše setřít. Je to směs organických látek, které při ochlazení kondenzují a postupně tuhnou. Čím delší je fáze, kdy spaliny jen slabě proudí a mají nízkou teplotu, tím silnější vrstva se vytvoří. Zpočátku jde o lepkavou hmotu, později o tvrdou, lesklou krustu. Ta se pak při dalším topení může znovu zahřát, uvolnit těkavé složky a způsobit nekontrolovatelné hoření sazí v komíně.<br>
<br>
<br>
<br>
Kontrola trubky a komínového průduchu patří k běžné údržbě. I při správném topení se může vytvořit tenká vrstva, která se při dalším zatopení vypálí. Pokud je ale vrstva tlustá, tvrdá nebo se na ní objevují kapky, je to signál, že předchozí topení bylo příliš dlouhé a chladné. V takovém případě se nevyplatí čekat na další sezónu – usazeniny se musí odstranit mechanicky, dokud jsou ještě čerstvé. Starý tvrdý dehet se odstraňuje mnohem obtížněji a hrozí při něm i poškození trubky.<br>
<br>
<br>
<br>
Dřevo skladujte naštípané, ne v celých kládách. Štěpiny schnou několikanásobně rychleji. Skládejte je do řad s mezerami, pokud možno pod přístřeškem, kde na ně fouká vítr, ale neprší. Ideální je orientace na jih nebo západ. Nezakrývejte hromadu plachtou až k zemi – brání to odchodu vlhkosti. Dřevo potřebuje proudění vzduchu ze všech stran. Doba sušení závisí na druhu dřeva: měkké dřevo jako smrk nebo borovice schne 6 až 12 měsíců, tvrdé dřevo jako buk nebo dub klidně 18 až 24 měsíců.<br>
<br>
<br>
<br>
Suchý podpal v kříži oceníte hlavně při vlhkém dřevu nebo v chladném počasí. Když je venku mlha nebo mrholí, připravte si podpal doma a přeneste ho v uzavřené nádobě. Mokrý podpal znehodnotí celý postup. Stejně tak nepoužívejte dřevo z palety, které je napuštěné chemikáliemi. Hoří sice rychle, ale zanechává v topeništi nečistoty a zápach.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejspolehlivější je měření vlhkoměrem. Dřevo naštípněte a měřte na čerstvé vnitřní ploše, ne na koncích polínek. Odeberte alespoň tři vzorky z různých míst hromady a výsledky zprůměrujte. Pokud nemáte vlhkoměr, použijte orientační zkoušku: dvě polena do sebe udeřte. Suchá zní dutě a praskavě, mokrá tlumeně. Další možností je vážení – suché dřevo je znatelně lehčí než čerstvé.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je naskládat podpal na sebe do pyramidy a pak na něj položit těžké poleno. Další chybou je použít papír nebo karton, který hoří příliš rychle a nezahřeje dostatečně silnější dřevo. Suchý podpal má hořet pomalu a předat teplo polenům. Pokud se oheň nerozhoří do dvou minut, nepřikládejte další papír. Raději zvedněte horní polena a přidejte jemnou třísku do středu kříže.<br>
<br>
<br>
<br>
Vlhkost dřeva přímo rozhoduje o tom, kolik tepla skutečně dostanete do místnosti a kolik ho odletí komínem. Čerstvě pokácené dřevo obsahuje běžně 40 až 60 % vody. Při spalování se tato voda musí nejprve odpařit, a to spotřebovává velkou část energie, kterou by jinak ohřála váš dům. Vlhké palivo tedy nejen hřeje méně, ale také snižuje teplotu spalování, čímž vzniká více dehtu a usazenin.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Pokud chcete topit efektivně,</span> investujte čas do sušení, ne do dražšího paliva. Správně vysušené dřevo s vlhkostí kolem 18 % vám dá nejvyšší výhřevnost, méně popela, čistší komín a menší spotřebu. Ušetříte nejen na palivu, ale i na případném čištění a opravách kamen. Vlhkost dřeva není detail – je to základ celého topení.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak vlhkost změřit a jak dřevo správně vysušit Nejspolehlivější je vlhkoměr, který zapíchnete do čerstvě rozštípnutého polena. Měřte vždy na vnitřní straně štěpiny, ne na povrchu, který rychle schne. Pokud vlhkoměr nemáte, použijte jednoduchý test: dvě polena bouchněte o sebe. Suché dřevo vydává jasný, dutý zvuk, vlhké zní tupě. Dalším pomocníkem je váha – suché poleno je výrazně lehčí než stejně velké poleno mokré.<br>
<br>
<br>
<br>
Optimální vlhkost pro topení se pohybuje mezi 15 a 20 %. Dřevo s touto vlhkostí hoří stabilně, snadno se zapaluje a předává maximum tepla. Nad 25 % už přicházíte o výhřevnost velmi znatelně a riskujete zanesení komína. Pod 12 % je dřevo naopak přesušené, hoří příliš rychle a teplo uniká dřív, než stačí předat do místnosti. Ideální stav poznáte i bez měřáku: štípané poleno je na povrchu suché, bez prasklin, při poklepu zní dutě a na řezné ploše nejsou vidět známky vlhkosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chybou je spalování dřeva, které leželo venku pod plachtou jen pár měsíců. Další chybou je míchání suchého a vlhkého dřeva v jednom topeništi – výsledkem je nestabilní hoření a zbytečná produkce kouře. Pozor také na dřevo z nedávno pokácených stromů, které vypadá na povrchu suché, ale uvnitř má stále přes 30 % vlhkosti. Vždy kontrolujte vnitřek štěpiny, ne jen povrch.
