<img src="https://www.istockphoto.com/photos/class=" style="max-width:410px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Hnojení je poslední věc, kterou bys měl řešit. Pokud rostlina žloutne kvůli přelévání nebo škůdci, hnojivo situaci zhorší — spálí oslabené kořeny. Hnojí se jen v období růstu, od března do září, a vždy v poloviční dávce oproti návodu. Když si nejsi jistý, vynech hnojení úplně na jeden měsíc. Rostlina v klidovém období, tedy v zimě, hnojivo nepotřebuje vůbec. Nadbytek živin se pozná podle žloutnoucích okrajů listů a bílého povlaku na povrchu substrátu.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se popálení objeví na plodech, třeba na paprikách nebo rajčatech, nejde už o listy, ale o dužinu. Takové plody sklízejte co nejdřív a spotřebujte, i když mají tvrdou skvrnu. Nezralé plody na rostlině nechte dozrát ve stínu, ne na přímém slunci. Pokud rostlina shodí většinu listů během dvou dnů, zkontrolujte, zda nejde o kombinaci popálení a nedostatku vody. Suchá půda popáleniny výrazně zhoršuje, protože rostlina nemá čím chladit listy odpařováním.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chybou je umístění rostliny na špatné místo. Radiátor, krb nebo topné těleso vysušuje vzduch a přehřívá substrát i listy. Rostlina pak vypadá, jako by měla málo vody, ale skutečný problém je horký a suchý vzduch. Podobně škodí průvan od oken nebo dveří. Studený vzduch v zimě může během několika hodin poškodit i jinak odolnou rostlinu. Dalším častým omylem je postavit květináč na parapet nad topením. Teplota tam v noci klesá a přes den stoupá, což rostlinu stresuje víc než stabilní chlad.<br>
<br>
<br>
<br>
Než cokoli přesadíte, prohlédněte si rostlinu. Silné, zdravé kořeny potřebují vzdušnější směs, zatímco rostlina s uhnilými kořeny potřebuje substrát, který rychleji schne. Suché, svraštělé listy naopak říkají, že směs drží vodu příliš krátce. Podle stavu kořenů a listů poznáte, jestli sáhnete po univerzálním substrátu, nebo po vzdušnější variantě s perlitem a kůrou.<br>
<br>
<br>
<br>
U trvalek a dřevin, které už na stanovišti rostou, se popálení objevuje hlavně po náhlém letním horku po deštivém období. Pomůže mulčování půdy kolem kořenů, které udrží vláhu a sníží teplotu u země. Během vln veder zalévejte vydatně, ale méně často – raději jednou za dva dny pořádně, než každý den trochu. Rostlina s hlubokými kořeny zvládne slunce lépe než ta, která dostává jen povrchovou vláhu.<br>
<br>
<br>
<br>
Hnědé konečky se nedají „opravit" – odumřelá pletiva už neozelení. Můžete je ale zastřihnout nůžkami do tvaru listu. Střih veďte podél přirozené křivky, ne rovně. Rostlina pak vypadá přirozeně a lépe se hojí. Nové listy by měly růst bez hnědnutí, pokud odstraníte příčinu. Pokud se hnědnutí objeví i na nových listech, problém trvá. V tom případě zkontrolujte kořeny a vyměňte substrát.<br>
<br>
<br>
<br>
Hnědé konečky listů nejsou nemoc, ale signál. Rostlina jím říká, že něco v jejím prostředí nefunguje. Než začnete stříkat postřiky nebo měnit hnojivo, prohlédněte si, kde hnědnutí začíná. Pokud jsou to jen špičky a okraje, jde obvykle o problém s vodou nebo živinami. Když hnědne i střed listu, příčina bývá jinde – nejčastěji v kořenech nebo v kvalitě vzduchu.<br>
<br>
<br>
<br>
Řez je definitivní zkouška. Rozkrojte kořen podélně a podívejte se na dužinu. Zdravá je stejnobarevná, vláčná a bez dutin. Nahnilá má hnědé, černé nebo šedé skvrny, které se rozlézají od středu nebo od konce. Někdy uvidíte i bílé mycelium. Pokud je zasažená jen malá část, můžete ji odkrojit s velkou rezervou — alespoň dva centimetry do zdravého pletiva. Když ale skvrny zasahují více než třetinu řezu, kořen už nezachráníte.<br>
<br>
<br>
<br>
Zásadní je postupné otužování. Rostliny ze skleníku nebo z obchodu mají listy stavěné na rozptýlené světlo. První den je dejte ven jen na hodinu, nejlépe ráno nebo k večeru. Druhý den dvě hodiny, třetí tři a tak dále. Během týdne si zvyknou na plné slunce, aniž by se spálily. Stejně postupujte u sazenic, které jste předpěstovali za oknem. Okenní sklo totiž část UV záření pohlcuje, takže rostlina na přímé slunce venku není připravená.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr platí, že prevence je jednodušší než záchrana. Sledujte předpověď, při teplotách nad třicet stupňů a jasné obloze stínejte i rostliny, které jsou jinak na slunci zvyklé. Ranní kontrola listů zabere minutu a odhalí první blednoucí skvrny dřív, než se rozšíří. Rostlina, která přežije jedno popálení, bývá odolnější, ale jen pokud jí dáte čas a nebudete se snažit všechno dohnat hnojivem a častou zálivkou.<br>
<br>
<br>
<br>
Než cokoli změníte, udělejte jednu věc: vezměte vlhkoměr nebo dřevěnou špejli a zkontrolujte vlhkost u dna květináče. Většina lidí zalévá příliš často a příliš málo. Půda uvnitř zůstává mokrá, zatímco povrch je suchý. Kořeny pak trpí nedostatkem vzduchu i vody zároveň. Zalévejte pomalu, dokud voda neproteče dnem, a přebytečnou vodu po deseti minutách vylijte.
