Nejčastější chyby se opakují pořád stejně. Lidé pálí dřevo, které leželo pod plachtou celé léto a je zespodu mokré. Přikládají velká polena, která uvnitř zůstávají vlhká, i když povrch vypadá suchý. Měří vlhkost na čele polena místo na čerstvém řezu. A v neposlední řadě spoléhají na to, že „to v kamnech vyhoří" — vyhoří, ale za cenu nižšího výkonu, vyšší spotřeby a častějšího čištění komína.<br>
<br>
<br>
<br>
Když teplota spalin klesne pod bod, při kterém už nedokážou udržet vlhkost a těkavé látky v plynné fázi, začnou se tyto složky srážet. Na vnitřní stěně trubky se tvoří nejprve tenký film, který je na omak mastný a lepkavý. Tomuto stavu se dá předejít jen tím, že se hoření ukončí včas – tedy dřív, než plamen ztratí intenzitu a začne jen doutnat. Prakticky to znamená nepřikládat palivo do už vyhasínajícího ohniště a nenechávat přívod vzduchu otevřený naplno, když už v topeništi není co hořet.<br>
<br>
<br>
<br>
Zapalte výhradně vrchní vrstvu. Hořící podpalovač přiložte na štípanky nahoře a nechte plamen, ať si najde cestu dolů sám. Pokud začnete přikládat další dřevo hned, jen hromadu rozboříte a oheň se udusí. Prvních pět až deset minut vydržte a nic nepřerovnávejte. Regulujte pouze přívod vzduchu: při roztápění nechte primární i sekundární vzduch otevřený, po rozhoření postupně přivírejte ten spodní.<br>
<br>
<br>
<br>
Množství popela závisí hlavně na druhu dřeva a na tom, kolik v něm zůstane nespálených minerálů. Vlhké dřevo ale produkuje víc popela z jiného důvodu: nedokonalé spalování. Když je v topeništi málo kyslíku a dřevo je mokré, vzniká dehet a saze, které se usazují v komíně i v topeništi. Část z nich se později spálí, ale část zůstane jako jemný prach, který se mísí s popelem. Suché dřevo hoří čistěji, takže popela je méně a je světlejší a sypčí.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy je akumulace plná a kdy už jen ztrácí<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Dále se zaměřte na</span> komínovou hlavu a oplechování. Uvolněná krycí deska nebo chybějící síťka proti ptákům patří k nejčastějším závadám, které se objeví po zimě. Zkontrolujte, zda do komína nezatéká – vlhkost uvnitř komína snižuje tah a urychluje korozi. Stejně důležitá je kontrola kouřovodu mezi kotlem a komínem: ten musí mít správný sklon, dostatečnou délku a musí být řádně utěsněný. Častou chybou je kouřovod příliš krátký nebo s protispádem, který způsobuje, že spaliny se vracejí do místnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud si na některý krok netroufáte,尤其是 u vícevrstvých komínů nebo u kominíka s revizí, zavolejte odborníka. Revize spalinové cesty je ze zákona povinná a její zanedbání se může vymstít nejen pokutou, ale především bezpečností celé domácnosti. Kontrola zabere jedno odpoledne, ale klidný spánek po celou topnou sezónu za to stojí.<br>
<br>
<br>
<br>
Kontrola komína není jednorázová záležitost, kterou vyřešíte jednou provždy. Před každou topnou sezónou je potřeba projít několik míst, kde se během roku usazuje saze, dehet a vlhkost. Zanedbaná kontrola se neprojeví hned – poznáte ji až ve chvíli, kdy se komín ucpe nebo když se spaliny začnou vracet do místnosti. První krok proto nezačínejte u komína, ale u kamen nebo kotle: zjistěte, jaký typ paliva používáte, protože podle toho se liší frekvence čištění i míra rizika. Na tuhá paliva platí přísnější režim než na plyn.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec zkontrolujte tah. Zapalte malý kousek papíru nebo použijte svíčku u otevřených dvířek a sledujte, kterým směrem se kouř pohybuje. Slabý nebo žádný tah znamená, že komín je ucpaný, příliš studený nebo že v místnosti chybí přívod vzduchu. Právě nedostatečný přívod vzduchu je chyba, kterou lidé opomíjejí nejčastěji – moderní okna jsou těsná a kamna pak nemají odkud brát kyslík. Pokud tah neobnovíte, nepomůže ani sebelepší vyčištění.<br>
<br>
<br>
<br>
Než se pustíte do samotné kontroly, připravte si pomůcky: kartáč na komín odpovídající průměru průduchu, lopatku nebo vysavač s jemným filtrem, baterku, rukavice a hadr. Vypněte kotel nebo nechte kamna vychladnout, zavřete všechny přívody vzduchu a zajistěte, aby se nikdo nepohyboval v blízkosti spalinové cesty. Otevřete dvířka pro čištění sazí a podložte je novinami nebo fólií. Pokud máte komínové dvířka ve více podlažích, začněte vždy odshora – saze padají dolů a spodní část byste jinak zbytečně znečistili znovu.<br>
<br>
<br>
<br>
Co zkontrolovat postupně a na co si dát pozor Začněte vymetáním komínového průduchu od shora dolů. Kartáč veďte krouživými pohyby a po každém průchodu zkontrolujte, zda se uvolnily nánosy. Dehet, který je tvrdý a lesklý, se kartáčem neodstraní – na ten je potřeba chemický prostředek nebo mechanický škrabák. Právě dehet je nejčastější příčinou požáru komína, protože hoří při vysokých teplotách. Po vyčištění prohlédněte spáry mezi cihlami, zda nejsou popraskané, a zkontrolujte těsnění dvířek. Netěsnící dvířka znamenají, že do komína proniká falešný vzduch, což snižuje tah.
