Nakonec frekvence. Většina pokojových rostlin potřebuje otírat listy jednou za dva až tři týdny. V prašném prostředí nebo v topné sezóně i jednou týdně. Rostliny s velkými listy, jako jsou fíkusy, monstery nebo alokázie, zvládnou otírání častěji, protože mají silnější kutikulu. Naopak drobnolisté druhy stačí oprašovat štětcem. Když si na otírání zvyknete jako na pravidelnou součást péče, rostliny budou mít sytější barvu, rychlejší růst a méně problémů s dýcháním.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhým krokem je teplota vody. Studená voda přímo z kohoutku šokuje kořeny a rostlina na ni reaguje zastavením růstu i nasazováním poupat. Voda by měla mít pokojovou teplotu, tedy zhruba stejnou, jakou má vzduch v místnosti. Nejjednodušší je napustit konvici večer a nechat ji přes noc stát v místnosti, kde rostliny máme. Zaléváme pak ráno, ne večer, aby přebytečná vlhkost stačila do večera částečně uniknout a nepodporovala hnilobu.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy je kokos lepší volbou než rašeli<br>
<br>
<br>
<br>
Vyjměte rostlinu z květináče a jemně oklepejte substrát z kořenů. Nepoužívejte vodu pod tlakem, stačí rukama odstranit co nejvíc mokré zeminy. Zdravé kořeny jsou světlé a pevné, napadené jsou tmavé, kašovité a zapáchají. Tyto hnědé nebo černé části odstřihněte čistými nůžkami až do zdravého pletiva. Nůžky mezi stříháním otřete lihem, abyste hnilobu nepřenášeli dál.<br>
<br>
<br>
<br>
Přemokřená zemina v květináči je nejčastější příčina hniloby kořenů. Rostlina žloutne, opadává a při vytažení z květináče zapáchá. Drenážní vrstva na dně tomu zabrání jen tehdy, když je udělaná správně. Špatně provedená drenáž škodí víc než žádná, protože voda zůstává v kontaktu s kořeny a hnije.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na rostliny s ochmýřenými nebo sametovými listy, jako jsou africké fialky, begonie nebo některé sukulenty. Ty se nesmí otírat mokrým hadrem vůbec. Voda zůstává v chloupcích, způsobuje hnilobu a listy pak opadávají. U těchto druhů používejte suchý jemný štětec a prach oprašujte jemnými tahy. Stejně tak nikdy neotírejte listy, které mají trny nebo ostré okraje, bez rukavic. A nikdy neotírejte listy rostlinám, které jste právě přesadili nebo které procházejí stresem – mohou reagovat opadem.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním krokem je výběr materiálu. Keramzit funguje dobře, ale jeho kuličky se časem zanášejí jemným substrátem. Hrubý písek nebo štěrk jsou levnější, ale těžší. Perlit je lehký, ale při zalévání vyplavuje nahoru. Pro většinu pokojových rostlin stačí keramzit o zrnitosti 8–16 mm. Menší zrna se snadno ucpou, větší zbytečně zabírají místo pro kořeny.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je drenáž z písku nebo jemného štěrku. Voda se v ní drží jako v houbě a kořeny pod ní nemají přístup ke vzduchu. Další chyba je příliš silná vrstva. Když drenáž zabírá polovinu květináče, rostlina má málo prostoru pro kořeny a substrát nad ní rychle vysychá. Někteří pěstitelé dávají na drenáž ještě netkanou textilii, aby se substrát nepromíchal s keramzitem. Není to nutné, ale u rostlin s jemnými kořeny to pomůže.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak drenáž v květináči správně vytvořit Vrstva drenáže má tvořit zhruba pětinu až čtvrtinu výšky květináče. U malého květináče o průměru 12 cm to znamená asi 2–3 cm. Nasypejte materiál na dno, ale nezhutňujte ho. Potom položte vrstvu substrátu a teprve do ní sázejte rostlinu. Kořeny se nesmí dostat přímo do drenážní vrstvy, jinak v ní sedí ve vodě. Pokud má květináč odtokový otvor, drenáž ho nesmí ucpat – keramzit se může dostat do otvoru a voda pak neodtéká.<br>
<br>
<br>
<br>
Před zimou drenáž zkontrolujte. Keramzit se může rozpadat a drobné částice ucpávají mezery. Pokud voda po zalití odtéká pomalu nebo se drží na povrchu, vyměňte horní vrstvu drenáže nebo celý substrát. Rostlina s čistou drenáží a správnou zálivkou vydrží i období, kdy na ni zapomenete.<br>
<br>
<br>
<br>
U závěsných květináčů bez odtoku je situace jiná. Voda se v nich hromadí nad drenáží a později se vsakuje zpět. Řešením je drenáž z keramzitu a zalévání menšími dávkami. Pokud rostlina i tak strádá, přesaďte ji do květináče s otvorem. Drenáž není náhrada za odtok, jen pojistka pro případ, že zalijete víc, než je potřeba.
