Prvním krokem je měření. Bez vlhkoměru se dá jen hádat. Běžný digitální přístroj za pár korun ukáže, jak na tom byt je. Umístěte ho do blízkosti rostlin, ne ke zdi nebo do průvanu. Hodnoty pod 40 procent jsou pro většinu pokojovek problém. Nad 70 procenty zase hrozí plísně a hniloba kořenů. Zjistěte také, jak vlhkost kolísá během dne. Ráno bývá vyšší, odpoledne při topení klesá. Podle toho pak zvolte opatření.<br>
<br>
<br>
<br>
Teplota, vlhkost a zálivka: tři věci, které rozhoduj<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/x6ROJqahxSw/hq720.jpg" alt="Dokončení interiéru a kolik to celkově stalo?" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Typické chyby se opakují: zalévání podle kalendáře místo podle stavu zeminy, otáčení květináče každý týden, časté stěhování rostliny z místa na místo a snaha zachránit slabou rostlinu přesazením do většího květináče. Přesazujte jen tehdy, když kořeny prolezou dnem, a to na jaře, ne uprostřed zimy. Listy průběžně otírejte vlhkým hadříkem, protože prach na listech ubírá další světlo. Pokud rostlina i po těchto úpravách bledne a vytahuje se, je to signál, že místo je prostě příliš tmavé, a je lepší ji přesunout jinam než ji držet v podmínkách, které dlouhodobě nezvládá.<br>
<br>
<br>
<br>
Zvedněte květináč. Malý průměr do 12 cm se vejde do dlaně a rozdíl mezi suchým a právě zalitým je znát okamžitě. Větší nádoby postavte na váhu nebo je nadzvedněte oběma rukama. Suchý substrát je nápadně lehčí, protože v pórech není voda. Po zálivce je těžký a těžiště se posune. Pokud si nejste jistí, zapište si orientační hmotnost suchého a mokrého stavu, ať máte srovnání. Tento odhad funguje i u keramických nádob, kde povrchová vrstva klame.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Nejčastější chybou je</span> zalévat podle harmonogramu. V zimě, kdy rostliny odpočívají a světla je méně, potřebují výrazně méně vody než v létě. Další chybou je nechat vodu stát v misce nebo v obalu. Kořeny tlustých listů nesnesou trvalé ponoření, i když samotná zemina vypadá na povrchu suchá. Zalévejte tak, aby voda protekla otvorem, a přebytek po chvíli slijte. U rostlin v plastových květináčích bez otvoru raději přesazujte do nádoby s drenáží.<br>
<br>
<br>
<br>
Co prozradí listy a substrát pod povrchem Povrchová vrstva substrátu vysychá rychleji než okolí kořenů. Prstem nebo dřevěnou špejlí proto zkontrolujte hloubku dva až tři centimetry. U tlustých listů bývá signálem k zálivce měkký, mírně svraštělý nebo na okrajích lehce stočený list. Naopak lesklé, pevné a napjaté listy znamenají, že rostlina má vody dost. Pokud listy žloutnou odspodu a jsou vodnaté, jde o přemokření, ne o žízeň. Opadané zdravé listy bez jiné příčiny ukazují na náhlý výkyv, často po vydatné zálivce v chladném období.<br>
<br>
<br>
<br>
Zásadní je omezit zálivku. V málo osvětleném prostoru rostliny odpařují méně vody, substrát pomaleji schne a přemokření je nejčastější příčinou úhynu. Před každou zálivkou zkontrolujte prstem nebo dřevěnou špejlí horní tři až čtyři centimetry zeminy — pokud jsou vlhké, počkejte. Zalévejte méně často, ale důkladně, dokud voda neproteče dnem, a přebytek z misky vylijte. Hnojit stačí ve vegetační sezoně poloviční dávkou hnojiva a v zimě zcela přestat. Rostlina ve stínu roste pomalu, takže nepotřebuje mnoho živin a přebytek solí jí spálí kořeny.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je ostrý nástroj. Tupé nůžky nebo nůž stlačují pletiva, vytvářejí roztřepené rány a zvyšují riziko infekce. Malé bylinky a tenké stonky zvládne kvalitní zahradnická nůžka, silnější dřevnaté výhony vyžadují nůžky pákové. Před řezem nástroj otřete lihem, po řezu jej znovu očistěte. U rostlin s mléčnou šťávou, jako jsou fíkusy nebo pryšce, mějte po ruce vlhký hadr a ránu ihned otřete, aby šťáva nezaschla na listech.<br>
<br>
<br>
<br>
Zálivku přizpůsobte. Kokos schne rychleji než rašelina, zvláště v suchém bytě. Kontrolujte vlhkost prstem nebo dřevěnou tyčinkou. Jakmile je povrch na dotek suchý, zalijte. Nepřelévejte, ale ani nenechte rostlinu uschnout. U orchidejí zalévejte ponořením květináče na deset minut a pak nechte přebytečnou vodu odkapat. U běžných pokojovek stačí zalít tak, aby voda protekla dnem. Kokos také časem degraduje, proto po roce až dvou rostlinu přesypejte do čerstvé směsi.<br>
<br>
<br>
<br>
Co v tmavším bytě skutečně poroste Mezi spolehlivé druhy pro málo světla patří například šplhavnice, maranta, tchynin jazyk, zamiokulkas, aglaonema nebo kapradiny rodu asplenium. Naopak fíkusy, sukulenty, pelargonie a většina kvetoucích rostlin budou v šeru vytahovat slabé lodyhy, ztrácet listy nebo odmítat kvést. I odolné druhy ale mají hranici — v úplně temné chodbě bez okna nepřežije dlouhodobě žádná běžná pokojovka. Kompromisem je střídání: rostlina tráví většinu času v tmavším pokoji a na dva až tři týdny se přesune k oknu s rozptýleným světlem, aby doplnila zásoby.
