Pozor na parozábranu. Patří na teplou stranu izolace, tedy pod krokve, a musí být spojitá. Přelepte všechny spoje a napojení na stěny, komíny a prostupy. Přerušená parozábrana je nejčastější chyba při přípravě půdy – vlhký vzduch z interiéru pronikne do izolace a tam zkondenzuje. Stejně důležité je vést parozábranu tak, aby na ni později dosedly desky bez protržení.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je cpát nábytek až ke stropu. Vznikne dojem přeplněné nory a dítě se v pokoji přestane cítit dobře. Nechte na šikmině alespoň jednu volnou plochu – klidně jen s obrázkem nebo polepem. Stejně tak se nevyplácí tmavé barvy na stropě a na šikmině samotné, protože opticky snižují už tak nízký prostor. Světlé odstíny a jedna výrazná barva na zdi u okna stačí.<br>
<br>
<br>
<br>
Dalším rizikem je únikový východ. V podkroví bývá jediné schodiště a to je při požáru problém. Dítě musí vědět, kudy ven, a úniková cesta musí být volná. Nepokládejte na schody krabice ani hračky. Pokud je v pokoji střešní okno, ověřte, zda se dá otevřít zevnitř a zda slouží jako nouzový východ. Menší děti by měly mít v dosahu stabilní žebřík nebo pevnou plošinu, ze které na okno dosáhnou.<br>
<br>
<br>
<br>
Existuje řada her, které zvládnete bez jakékoli přípravy a přesto děti rozpohybují. Zkuste „čísla v kruhu". Děti stojí v kruhu a počítají postupně od jedné do deseti, ale místo vybraného čísla místo toho dělají dřep nebo tlesknou. Pravidlo zní: každé číslo dělitelné třemi se nahradí dřepem, každé dělitelné pěti tlesknutím. Pokud se splete, jde si sednout a čeká na další kolo. Hra vypadá jednoduše, ale nutí děti myslet a zároveň se hýbat. Pozor na to, že mladší děti mohou mít problém s dělením – pro ně zvolte jen jedno číslo, například pět.<br>
<br>
<br>
<br>
Kontrola vlhkosti je jednoduchá. Vezměte poleno, rozštípněte ho a přiložte vlhkoměr ke středu čerstvé plochy. Pokud naměříte přes dvacet procent, ještě není připravené. Bez měřidla poslouží orientační zkouška: suché dřevo je na koncích popraskané, lehčí a při poklepu o sebe zní dutě. Mokré poleno je znatelně těžší a na řezu tmavší. Tyto znaky vám řeknou víc než jakýkoli slib prodejce.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním krokem je určit, kde vznikne linie, od níž má smysl prostor používat. Pokud je v nejvyšším bodě alespoň 180 cm, můžete tam umístit postel nebo pracovní místo. Nižší část pod 120 cm nechte na vestavěné zásuvky a skříně, které kopírují sklon střechy. Truhlář je vyrobí přesně na míru, což je u šikminy vždy lepší než jakékoli sériové skříně, které nechají v rozích mrtvý prostor.<br>
<br>
<br>
<br>
Izolace rozhoduje o tom, jestli bude podkroví obyvatelné Samotná montáž sádrokartonu bez kvalitní izolace je jen obklad. Mezi krokvemi vytvořte souvislou tepelnou izolaci bez mezer a bez zbytečného stlačování. Vata musí vyplnit celou dutinu, ale nesmí být namačkaná, jinak ztrácí své vlastnosti. Nad izolací nechte větranou mezeru, kterou proudí vzduch od okapu k hřebeni. Tato mezera odvádí vlhkost, která by se jinak srazila na chladném povrchu a stekla do izolace. Pokud ji vynecháte, vznikne kondenzační pásmo přesně v místě, kde později připevníte desky.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je štípání. Kulatina schne podstatně pomaleji než naštípané poleno, protože kůra a celistvý povrch brzdí únik vlhkosti. Naštípejte dřevo na kusy o průměru zhruba osm až dvanáct centimetrů. Větší kusy sice hoří déle, ale v jádru zůstávají vlhké i po roce. Pokud máte možnost, štípejte už na jaře, aby dřevo stihlo proschout ještě před prvními mrazy.<br>
<br>
<br>
<br>
Před montáží sádrokartonu zkontrolujte také elektroinstalaci, rozvody vzduchotechniky a případné odvětrání. Kabely veďte v chráničkách a označte si jejich polohu, abyste do nich při šroubování nezasáhli. Všechny prostupy parozábranou pečlivě utěsněte. Na závěr změřte rovinu – pomocí napnuté šňůry nebo latě zjistěte, kde je potřeba podložit rošty, a připravte si nosnou konstrukci tak, aby desky netlačily na izolaci.<br>
<br>
<br>
<br>
Než na půdě položíte první desku sádrokartonu, musíte vědět, co se skrývá pod ní. Právě tam totiž vzniká většina pozdějších problémů – praskliny, plísně, zatečení i tepelné mosty. Příprava půdy před montáží sádrokartonu není formalita, ale rozhodující fáze, která určuje, jak bude hotový podhled fungovat za pět i za patnáct let.<br>
<br>
<br>
<br>
První věc, kterou většina rodičů podcení, je světlo. Do podkroví se často vejde jen střešní okno, a to bývá vysoko. Dítě si pak čte ve stínu nebo si stěžuje, že nic nevidí. Řešení není přidat lampičku, ale naplánovat osvětlení ve dvou vrstvách: stropní světlo pro celkovou orientaci a nástěnné nebo bodové světlo přímo nad postelí a stolem. Kabely veďte v lištách po stěně, ne pod omítkou, kterou byste museli kvůli opravě rozbíjet.
