6 kroků, jak ustavit manželskou postel a nezabrat celý pokoj

Zbytečné místo zabírá i nábytek, který jste zdědili a který neodpovídá tomu, jak byt používáte. Velká komoda plná věcí, které jste tam dali při stěhování a od té doby se jí nedotkli, je klasika. Stejně tak skříň, do které se vejdou jen věci, které nikdo nenosí. Zkuste nábytek vyskládat, ne ho jen přeskládat. Když zjistíte, že po vyřazení zbytečností je polovina skříně prázdná, je to signál, že samotná skříň je nadbytečná.<br> <br> <br> <br> Textilní zástěna je levná a rychlá, ale má dvě slabiny. Při nárazovém větru se nadouvá a působí jako plachta na lodi – trhá úchyty a vibruje. Navíc vlhne a plesniví. Používejte ji jen jako doplněk na závětrné straně nebo v kombinaci s pevnou konstrukcí. Pevná stěna vydrží víc, ale musí mít větrací mezery. Zcela utěsněný balkon je past: vítr nemá kudy odejít, tlak roste a konstrukce trpí. Mezi deskami nechte alespoň dvoucentimetrové spáry nebo je opatřete větracími otvory při horní hraně.<br> <br> <br> <br> Probudit se do tmy je pro mnoho lidí nejtěžší část dne. Zatímco v létě stačí otevřít okno, v zimě je venku šero ještě dlouho po tom, co byste měli vstávat. Budík vás sice vytrhne ze spánku, ale tělo zůstává v útlumu. Světlo, které se rozsvěcí postupně, napodobuje přirozené svítání a pomáhá srovnat vnitřní hodiny. Rozdíl mezi oběma způsoby buzení je znát už po několika dnech.<br> <br> <br> <br> Manželská postel zabere v místnosti nejvíc místa ze všech kusů nábytku. Než ji koupíte nebo přesunete, změřte pokoj metrem a na podlaze si vyznačte obdélník odpovídající rámu postele. Teprve pak rozhodujte, jestli se vejdou i noční stolky, skříně a průchod. Typická chyba je měřit jen matraci a zapomenout na rám, který bývá o několik centimetrů širší a hlavně delší kvůli čelnímu a zadnímu čelu.<br> <br> <br> <br> Zbytečně zabírá místo hlavně to, co jste si nechali z pocitu viny nebo z obavy, že to jednou budete potřebovat. Typickým příkladem jsou krabice od elektroniky, staré nabíječky ke zařízením, která už doma nemáte, a příbory nebo nádobí pro návštěvy, které se konají dvakrát do roka. Další kategorií jsou věci, které jste zdědili nebo dostali darem a neodvažujete se je vyhodit. Držíte je roky na stejném místě a jediné, co dělají, je sbírání prachu.<br> <br> <br> <br> Představa, že se zbavíte nepořádku tím, že si koupíte další úložnou krabici, je jedna z nejčastějších chyb. Skutečný problém nebývá nedostatek místa, ale věci, které už dávno nic nedělají. Nejrychleji to poznáte podle toho, kolik toho musíte odsunout, abyste se dostali k něčemu, co používáte denně. Když se při otevírání skříně musíte nejdřív prodrat přes tři vrstvy oblečení, které jste letos neměli na sobě, nemáte problém s prostorem, ale s obsahem.<br> <br> <br> <br> <span style="font-weight: 800;">Na co si dát pozor:</span> polykarbonátové desky a levné hliníkové profily vypadají dobře první rok, pak žloutnou a těsnění tvrdne. Dřevěné obložky v nevytápěném prostoru nasáknou vlhkost a začnou pracovat. Koberec je nejčastější chyba – v chladné lodžii drží vlhko a plesniví. Místo něj použijte rohož z přírodního vlákna nebo vyměnitelný běhoun, který můžete vyprat a v zimě odnést.<br> <br> <br> <br> Základem je načasování. Ranní vstávání nezávisí jen na tom, kdy si nastavíte buzení, ale také na tom, kdy jdete spát. Pokud usínáte po půlnoci a vstáváte v šest, žádné světlo to nespasí. Zkuste si nejprve posunout večerku o patnáct minut dřív a teprve potom řešit techniku. Tělo potřebuje pravidelnost, ne jednorázové hrdinství.<br> <br> <br> <br> Nejčastější chyba je narvaný sušák. Když se kusy dotýkají, vzduch mezi nimi neprochází a voda se odpařuje jen z povrchu. Prádlo pak zůstane vlhké uvnitř, i když se na pohled zdá suché. Rozestupy alespoň na šířku dlaně mezi jednotlivými kusy zkrátí schnutí klidně o třetinu. Velké kusy jako prostěradla nebo mikiny věšte jednotlivě, ne přes sebe. Pokud sušák dovolí, postavte ho kolmo ke stěně balkonu, ne podél ní.<br> <br> <br> <br> Jak nastavit světlo, které vás vzbudí Světelný budík funguje tak, že začne svítit slabě asi třicet minut před nastaveným časem a postupně přidává intenzitu. Nastavte si dobu náběhu podle toho, jak těžce se probouzíte. Citlivějším lidem stačí deset minut, těm druhým klidně půl hodiny. Důležité je, aby světlo mířilo na obličej, ne na zeď. Položte ho tedy na noční stolek do úrovně hlavy a nestavte mezi něj a sebe žádnou překážku.<br> <br> <br> <br> Posledním krokem je nastavit pravidlo, které zabrání návratu nepořádku. Každá nová věc, která do bytu přijde, musí něco nahradit. Jeden kus oblečení dovnitř, jeden ven. Nová kniha na polici, jedna stará pryč. Bez tohoto pravidla se za půl roku vrátíte tam, kde jste začali, a budete znovu řešit, co vlastně zabírá místo. Rozdíl mezi uklizeným a přeplněným bytem není v metrech čtverečních, ale v tom, kolik věcí doma zůstává jen proto, že jste se jich ještě nerozhodli zbavit.