Jak poznat správný poměr a kdy přestat přiklád<br>
<br>
<br>
<br>
Prodloužené hoření není o tom, že do kamen dáte více dřeva. Je to o tom, že nastavíte takový přísun vzduchu, aby dřevo hořelo pomalu a rovnoměrně, ale ne tak málo, aby se dusilo a dehtovalo. Špatné nastavení vzduchu je nejčastější příčinou přetápění nebo naopak zhasínání. Než začnete cokoli měnit, ujasněte si, které ovládací prvky vaše kamna mají – obvykle jde o primární vzduch (přede dveřmi nebo pod roštem) a sekundární vzduch (nad dveřmi, často clona).<br>
<br>
<br>
<br>
Delší topná sezóna se neprojeví jen na účtu za plyn nebo elektřinu, pokud topíte dřevem, poznáte to na hromadě polen. Rozdíl mezi průměrnou a prodlouženou sezónou bývá i několik týdnů na jaře a na podzim, kdy se topí hlavně ráno a večer. Právě v těchto přechodných obdobích vzniká nejvíc zbytečných ztrát, protože se topí „na půl plynu" a kotel nebo kamna nedosáhnou optimálního režimu.<br>
<br>
<br>
<br>
Posledním faktorem je izolace a větrání. Pokud utíká teplo okny a dveřmi, prodloužená sezóna vás bude stát násobně více dřeva. Zkontrolujte těsnění oken, přidejte izolaci za radiátory a větrejte krátce a intenzivně místo dlouhého mikroventilace. Studený vzduch, který se do místnosti dostane, se musí znovu ohřát, což při prodlouženém topení znamená další polena navíc.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní pravidlo zní: čím větší je rozdíl tlaků mezi komínem a okolím, tím rychleji spaliny odcházejí a tím více vzduchu proudí do kamen. Při silném větru proto často stačí méně otevřený přívod vzduchu, než na jaký jste zvyklí za klidného počasí. Kdo nechá regulaci na stejném stupni, přivede do topeniště příliš mnoho kyslíku, dřevo shoří příliš rychle, teplota v místnosti krátce stoupne a pak prudce klesne, protože palivo je pryč. Typická chyba je přikládat za větru stejně velké dávky jako obvykle a divit se, že kamna nestačí hřát.<br>
<br>
<br>
<br>
Když kamna přestanou držet teplotu, většina lidí začne přikládat víc dřeva nebo přivírat vzduch. Jenže příčina bývá jinde: netěsnící dvířka. Mezerou kolem šňůry uniká teplo i spaliny a komín ztrácí tah. Poznáte to podle toho, že se dvířka po zavření chvějí, kouř se vrací do místnosti nebo se sklo rychle zanese sazemi. Test je jednoduchý: zavřete dvířka, vezměte proužek papíru a postupně ho vtlačte mezi dvířka a rám. Pokud jde vytáhnout bez odporu, těsnění dosloužilo.<br>
<br>
<br>
<br>
Kde se ztrácí nejvíc a jak tomu předejít Nejčastější chybou je topení mokrým nebo nedostatečně vyschlým dřevem. Voda v palivu se musí nejprve odpařit, a to spotřebuje značnou část energie, kterou by jinak ohřála místnost. Pokud máte dřevo sklizené na jaře, na podzim ještě není připravené. Ideální vlhkost se pohybuje mezi patnácti a dvaceti procenty. Bez měřáku to poznáte podle hmotnosti a zvuku, suché poleno je lehké a při poklepu zní dutě.<br>
<br>
<br>
<br>
Větrání je druhý klíčový faktor. Krátké intenzivní vyvětrání (5–10 minut) vymění vzduch, ale neochladí zdivo. Dlouhé mikroventilace ochlazují stěnu i vzduch a akumulace se rozpadá. V zimě větrejte raději třikrát denně krátce a prudce. V létě naopak zavírejte okna přes den a větrejte v noci, aby zdivo zůstalo chladné a přes den nestahovalo teplo dovnitř. Tím se využívá stejný princip – jen obráceně.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezanedbatelný vliv má i nastavení tahu a těsnost kamen nebo kotle. Netěsnící dvířka a špatně seřízený komín způsobují, že velká část tepla odchází bez užitku. Před prodlouženou sezónou zkontrolujte těsnění, vyčistěte komín a seřiďte přisávání vzduchu. U akumulačních kamen a kotlů s akumulací se vyplatí topit intenzivněji jednou denně a teplo ukládat do hmoty, než udržovat slabý oheň celý den.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhým problémem je příliš rychlé spalování. Když do kamen dáte velké množství malých polen, teplota prudce stoupne, ale většina tepla unikne komínem. Větší polena hoří pomaleji a odevzdají více tepla do místnosti. U kamen a kotlů platí, že je lepší přikládat méně a častěji než jednou za den nasypat plnou komoru a doufat, že to vydrží.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/duzcMyxet7E/hq720.jpg" alt="Nejčastější chyby v kuchyni a jak se jim vyhnout." style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Prvním krokem je zjistit, kolik dřeva skutečně spotřebujete za běžnou sezónu. Zapište si po dobu jednoho měsíce, kolik přikládek denně děláte a při jakém venkovním teplotním průměru. Z těchto údajů se dá snadno odhadnout, kolik navíc spálíte za každý týden prodlouženého topení. Typicky platí, že každý den navíc při teplotách kolem pěti stupňů Celsia znamená jednu až dvě přikládky navíc, zatímco v mrazech je to klidně pět a více.
