U velkých rostlin v květináčích bez možnosti přesunu použijte mulčovací vrstvu. Na povrch substrátu nasypte dva až tři centimetry keramzitu, štěrku nebo kokosového vlákna. Mulč výrazně omezí odpar z povrchu půdy. Stejně tak pomůže obalit květináč vlhkou látkou nebo novinami, které budete udržovat vlhké — odpařováním se snižuje teplota v okolí kořenů. Tohle je účinné hlavně v letních měsících, kdy jinak voda mizí rychlostí blesku.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním krokem je rostlinu okamžitě přesunout mimo přímé slunce. Nepomůže ale stínit ji jen částí, která byla zasažená – slunce pálí i na jiná místa. Přesuňte ji na místo s jasným, ale rozptýleným světlem, nebo použijte záclonu či jinou rostlinu jako clonu. Pokud je rostlina v květináči, otáčejte s ní každý den, aby světlo dopadalo rovnoměrně. U venkovních rostlin postavte dočasnou stíněnou konstrukci, například z tyček a bílé netkané textilie. Bílá barva odráží část tepla a zabrání dalšímu přehřívání listů i půdy.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozhodující je charakter listu. Hladké, tuhé listy (například fíkus, monstera, dracena, zamiokulkas) snášejí vlhké otírání velmi dobře. Použijte měkkou látku z mikrovlákna nebo vatový tampon namočený ve vlažné vodě a list podepřete druhou rukou zespodu, abyste řapík nezlomili. Postupujte od řapíku ke špičce jedním tahem, ne krouživými pohyby – prach se tak nevtírá zpět do pletiva. Hadřík po každém listu propláchněte, jinak roznášíte nečistoty dál.<br>
<br>
<br>
<br>
Čtvrté pravidlo: střídejte hnojivo s obyčejnou vodou. Mezi dvěma dávkami nechte alespoň jeden zalévací cyklus pouze s vodou, ideálně převařenou nebo odstátou. Páté pravidlo: sledujte povlak na povrchu půdy. Bílý nebo žlutavý nános je známkou nahromaděných solí a řešením je prolít květináč větším množstvím vody a nechat ji odtéct. Šesté pravidlo: nepoužívejte hnojivo na rostliny napadené škůdci nebo nemocné. Osabené rostliny hnojením zatížíte a stav se zhorší. Sedmé pravidlo: méně je více. Rostlina přežije nedostatek živin déle než jejich přebytek.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy stříhat a kdy raději počkat Prořezávejte na začátku vegetace, kdy rostlina začíná rašit. U většiny pokojovek je to konec zimy a předjaří, kdy se prodlužuje den. Naopak v období od listopadu do ledna, kdy rostliny odpočívají, řezejte jen to, co je nemocné nebo suché. Další výjimkou jsou druhy, které kvetou na koncích výhonů – ty byste řezem připravili o nasazená poupata. Pokud si nejste jistí, raději vyčkejte a sledujte, odkud rostlina raší.<br>
<br>
<br>
<br>
Pravidelná kontrola tvaru jednou za dva až tři týdny zabrání tomu, aby se rostlina rozrostla do neforemných tvarů. Vždy odstraňujte výhony, které rostou dovnitř koruny, kříží se nebo jsou slabé a vytáhlé. Tím podpoříte světlo a vzduch v centru rostliny. Když budete řez opakovat po malých krocích a sledovat reakci, pokojovka si udrží hustý a vyrovnaný tvar bez viditelných ran.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chybou při odjezdu na dovolenou je zalít rostliny „do zásoby" těsně před odchodem. Přemokřený substrát bez přístupu vzduchu začne během několika dní zahnívat, kořeny zčernají a rostlina uhyne dřív, než se vrátíte. Většina pokojovek i balkonovek navíc snese deset až čtrnáct dní bez vody lépe než dvě vlhké zálivky za sebou. Prvním krokem tedy není větší konva, ale odhad, kolik vody rostlina skutečně potřebuje, a úprava podmínek, aby se odpar zpomalil.<br>
<br>
<br>
<br>
Prořezávání pokojovek není kosmetická úprava, ale zásah do růstového bodu. Když stříháte na špatném místě nebo ve špatnou dobu, rostlina vytvoří nové výhony tam, kde to nechcete, a postupně ztratí kompaktní tvar. Většina problémů vzniká opakováním tří chyb: řez příliš daleko od pupenu, řez ve chvíli, kdy rostlina odpočívá, a ponechání příliš dlouhého čípku, který začne zahnívat.<br>
<br>
<br>
<br>
Po řezu nenechávejte ránu mokrou. Nepoužívejte zásypy a pasty, které brání přirozenému hojení, pokud nejde o skutečně velký řez. Rostlinu po zásahu umístěte na světlé místo bez přímého poledního slunce a několik dní ji nezalévejte. Zalévání až ve chvíli, kdy povrch substrátu proschne. Pokud se na řezu objeví bílý nebo šedý povlak, okamžitě postižené místo odstraňte až do zdravého pletiva a nástroj znovu vydezinfikujte.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je hluboký řez do starého dřeva. U některých druhů sice spolehlivě vyvolá nové výhony, u jiných ale zůstane jen rána, která se hojí měsíce. Bezpečnější je postupný řez: nejprve zkraťte delší výhon o třetinu, počkejte, až rostlina odpoví novými pupeny, a teprve pak tvar dorovnejte. Nikdy neodstraňujte více než třetinu listové plochy najednou. Rostlina potřebuje listy na fotosyntézu a po silném zásahu se oslabí.
