Co udělat s jarním dřevem po skončení topné sezóny?

Typická chyba je topení dřevem, které leželo pod plachtou jen dva měsíce. Řezivo potřebuje na přirozené vyschnutí minimálně jeden rok, tvrdé dřevo klidně dva roky. Dřevo skladujte pod střechou, ale s volným přístupem vzduchu ze všech stran. Zakryté plachtou ze všech stran vlhkost neodvádí, ale drží. Polena skládejte do řad, ne do hromady, a nechte mezi nimi mezeru. Ideální je přístřešek s průvanem, kde dřevo proschne rovnoměrně. Na co si dát pozor: nenechávejte dřevo ležet přímo na zemi, podložte ho paletou nebo trámy. Vyhněte se skladování u vlhkých zdí a v místech, kde se drží voda. Nepřikrývejte hromadu neprodyšnou plachtou – pod ní se sráží kondenzát. Pokud dřevo skladujete v garáži, zajistěte alespoň větrák nebo otevřené dveře. A hlavně – nespoléhejte na to, že „to přes léto nějak vyschne samo". Bez pravidelné kontroly a péče se kvalita dřeva rychle zhorší. Kamna vydrží desítky let, pokud se o ně pravidelně pečuje. Rozdíl mezi kamny, která po pěti letech reziví a dýmají, a těmi, která slouží dvě generace, není v ceně pořízení. Je v tom, jak často a jakým způsobem se odstraňuje popel, čistí spalinové cesty a kontrolují těsnění. Většina problémů vzniká zanedbáním jednoduchých úkonů, které zaberou pár minut. Nejprve zkontrolujte, odkud vítr převládá. Pokud fouká přímo proti ústí komína, vzniká přetlak, který může tah zcela zvrátit a kouř se začne vracet do místnosti. V tom případě nepomůže přidat palivo, ale omezit přístup vzduchu a chvíli topeniště nechat jen dohořívat. Naopak když vítr fouká od komína, vzniká podtlak, tah se zvýší a kamna mohou spalovat intenzivněji, než je bezpečné. Tehdy je nutné stáhnout regulaci vzduchu na minimum a hlídat teplotu spalin, ne jen teplotu v místnosti. Nejdřív si udělejte inventuru. Projděte všechny hromady a rozdělte dřevo podle vlhkosti a stavu. Suché dřevo, které jste nestačili spálit, přendejte na kryté, ale vzdušné místo. Vlhkější kusy nechte naopak na volném prostranství, kde je profoukne vítr. Nikdy nedávejte mokré dřevo do uzavřené kůlny – bez proudění vzduchu začne plesnivět a ztratí výhřevnost. Ideální je přístřešek s otevřenými boky a střechou, který chrání před deštěm, ale nebrání větrání. Během jarních měsíců také zkontrolujte, zda se ve dřevě neusadil hmyz. Drobný prášek pod hromadou nebo malé dírky ve dřevě znamenají, že je čas zakročit. Napadené kusy okamžitě spálte, dokud je teplo, nebo je odvezte mimo obytný prostor. Nenechávejte je poblíž zdravého dřeva, jinak se škůdci rozšíří. Stejně tak odstraňte z hromady všechny zbytky kůry a piliny, které drží vlhkost a lákají plísně. Příchod jara znamená, že topná sezóna končí a zbývá vám hromada dřeva, která prošla zimou. Mnozí ji nechají ležet ladem až do podzimu, což je chyba. Dřevo, které zůstane přes léto bez povšimnutí, může navlhnout, zplesnivět nebo se stát domovem hmyzu. Správná péče po skončení topení rozhoduje o tom, jak bude hořet příští zimu. Nejde o nic složitého, ale chce to pravidelnost a trochu plánování. Po vysušení zkontroluj hrany a místa, kde se kámen dotýká těla. Právě tam vzniká takzvané únavové poškození. Pokud objevíš drobné praskliny, neřeš je přelepením ani nátěrem, který slibuje zázrak. Lepší je kámen sundat, očistit spáru a znovu usadit podle předpisu výrobce stroje. Rostoucí vrstva potřebuje rovný a čistý podklad. Když sedí na mastnotě nebo prachu, roste do stran a vznikají vnitřní pnutí, která se projeví až později – prasklinou nebo deformací. Jak poznat, že dřevo potřebuje ještě doschnout Vezměte dva kusy a bouchněte jimi o sebe. Suché dřevo vydává dutý, jasný zvuk, kdežto vlhké zní tupě. Dalším vodítkem je váha – suchý kus je znatelně lehčí. Pokud na štípané ploše ucítíte vlhko nebo uvidíte drobné praskliny, dřevo ještě není připravené. Během jara a léta by mělo doschnout na vzduchu. Průměrná doba schnutí je šest až dvanáct měsíců podle druhu dřeva. Tvrdé dřevo jako dub nebo buk potřebuje déle, měkké dřevo schne rychleji. Nezapomeňte na pravidelné otáčení hromady. Jednou za měsíc prohoďte spodní kusy nahoru a vrchní dolů. Zajistíte tak rovnoměrné schnutí a předejdete vzniku vlhkých kapes uvnitř hromady. Pokud je léto obzvlášť deštivé, prodlužte dobu sušení a na podzim raději přisušte dřevo v kotli postupným přikládáním menších dávek. Na jaře se také vyplatí naplánovat, kolik dřeva budete příští zimu potřebovat. Zbytečně velké zásoby se hůř udržují a mohou zbytečně ležet příliš dlouho. Jak poznat, že trubka už dehtuje Prvním signálem je změna barvy plamene z jasně žluté na oranžovou až červenou s tmavými špičkami. Druhým je zápach — ostrý, kouřový, který se drží i po zavření dvířek. Třetím je teplota spalin měřená teploměrem za kotlem: pokud při stejném výkonu klesne o 30–50 °C, pravděpodobně se část tepla spotřebovává na odpařování vlhkosti a dehtu v trubce. Čtvrtým je zvuk — dunivé hučení v komíně místo plynulého šumu.<img src="https://i.ytimg.com/vi/Rss9EIXJVvE/hq720.jpg" alt="Obývací stěny - Truhlářství Petříček, nábytek na míru, stěny do obýváku z lamina i masivu" style="max-width:430px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">

Войдите, чтобы оставлять комментарии