Proč rostliny v zimě žloutnou, i když je máte u okna

Některé druhy se s nedostatkem světla vyrovnají lépe než jiné. Rostliny s tlustými dužnatými listy nebo tmavě zelenými, kožovitými listy si vystačí s méně světlem. Naopak druhy s jemnými, světlými nebo pestrými listy jsou citlivé a v zimě u okna často strádají. Pokud máte možnost, přezimujte je v chladnější místnosti s teplotou kolem 15 °C. Nižší teplota zpomalí metabolismus a rostlina lépe přečká období, kdy jí světlo chybí. Vermikulit má na rozdíl od perlitu vrstevnatou strukturu a funguje jako houba. Nasaje vodu a uvolňuje ji pomalu, takže substrát zůstává vlhký i několik dní. Zároveň na sebe váže některé živiny, hlavně draslík a hořčík, a brání jejich vyplavení. To ocení rostliny, které potřebují stálou vlhkost: kapradiny, fialky africké, begónie, pothos nebo mladé řízky při zakořeňování. Vermikulit se ale časem v květináči rozpadá na jemný prach a ztrácí vzdušnost. Proto se nemá používat do směsí pro rostliny, které vyžadují rychlé přeschnutí. Sledujte především barvu listů. Zdravý list drží sytý odstín odpovídající druhu. Jakmile se začne zvedat do bledě zelené, žluté nebo vzniknou mezi žilkami světlé mapy, jde o nedostatek světla, ne živin. Druhým vodítkem je směr růstu: výhony se vytahují do délky, jsou tenčí, s většími rozestupy mezi listy. Tomu se říká etiolace a je to přímá reakce na to, že rostlina hledá světlo. Třetím signálem je opad spodních listů při zachování zdravých horních – rostlina přesouvá energii vzhůru a staré listy obětuje. Opakované zaštipování má smysl jen u druhů, které dobře obrážejí, jako jsou fíkusy, maranty, pelargonie nebo tradeskancie. U rostlin s růžicí listů, třeba u afrických fialek nebo bromélií, vrcholový pupen nemačkejte, jinak přijdete o jediné růstové centrum. Stejně tak nezaštipujte jednou provždy – rostlina po čase vytvoří dlouhé holé výhony a bude potřebovat hlubší řez, ne další špičkování. Sledujte tvar a stříhejte vždy jen tolik, kolik rostlina unese v jedné sezóně. Nejlepší prevencí je kupovat jen tolik kořenů, kolik spotřebujete do jednoho až dvou týdnů. Pokud potřebujete delší skladování, blanšírujte nakrájené kousky a zamrazte je. Při vaření pak platí: zdravý kořen drží tvar a má výraznou chuť. Nahnilý se rozvaří do mazlavé hmoty a chuť je nahořklá nebo zemitě nahnilá. Když si nejste jistí, uvařte malý vzorek a ochutnejte – nepříjemná pachuť je jasný signál, že patří do koše. Nejčastější chybou při zimním pěstování je domněnka, že rostlina u okna má světla dost. Okenní sklo totiž přes zimu propustí výrazně méně světla než v létě – nízký úhel slunce, kratší den a často i špinavá skla nebo závěsy sníží intenzitu na zlomek. Rostlina pak nestačí fotosyntetizovat, přestane tvořit nové listy a začne spotřebovávat zásoby. První signál nebývá opad, ale změna barvy a tvaru. Co dělat, aby to nepřešlo v uhynutí Přemístěte rostlinu co nejblíže k oknu, ideálně na parapet orientovaný na jih nebo západ. Každý metr vzdálenosti od skla znamená výrazný úbytek světla, proto rostlina na stole uprostřed místnosti trpí i v poledne. Okna umyjte – prach a vodní kámen seberou další část světla. Závěsy a rolety přes den odtahujte, i když je venku zataženo; rozptýlené světlo je pořád lepší než tma. Pokud ani to nestačí, doplňte světlo obyčejnou stolní lampou s chladným bílým spektrem, umístěnou 20–30 cm nad rostlinou a zapnutou 10–12 hodin denně. Nepoužívejte teplé žluté světlo, to rostlinám k fotosyntéze příliš nepomůže. Nejčastější chybou je přesazení příliš brzy po koupi nebo v době květu. Další chybou je příliš velký květináč a těžký, nepropustný substrát, který v kombinaci s častou zálivkou vede k uhnívání kořenů. Někteří pěstitelé také po přesazení ihned hnojí – to je zbytečné, protože čerstvý substrát obsahuje dost živin na několik týdnů až měsíců. Hnojte až tehdy, kdy rostlina prokazatelně obnoví růst. Pokud po přesazení listy ochabnou, neznamená to automaticky žízeň; častěji jde o reakci na poškozené kořeny a řešením je klid, rozptýlené světlo a mírná vlhkost, ne další zálivka. <img src="https://i.ytimg.com/vi/R4TMrpTSz6o/hq720.jpg" alt="My First Rental: A New Grad’s Full Makeover of a Tiny Apartment" style="max-width:440px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">Kde přesně stříhat a čím Místo řezu hledejte těsně nad párem listů nebo nad uzlem, ze kterého vyrůstají nové pupeny. Prsty stačí u mladých a měkkých výhonů, u zdřevnatělých použijte ostré nůžky nebo skalpel. Nástroj předem otřete lihem, aby se do rány nedostala plíseň. Stříhejte kolmo, ne šikmo, a to maximálně dva až tři milimetry nad uzlem. Příliš hluboký řez pod uzlem odstraní i spící pupeny, ze kterých měly vyrůst nové výhony, a rostlina se místo větvení jen zahojí jizvou.

Войдите, чтобы оставлять комментарии