Vlhkost dřeva je nejdůležitější veličina, kterou při topení ovlivníte kvalitu spalování i množství kouře. Čerstvé dřevo obsahuje 40–60 % vody, vysušené na vzduchu klesne na 15–20 %. Rozdíl poznáte okamžitě: mokré dřevo syčí, dýmí a téměř nehřeje, suché hoří jasným plamenem a kouře je minimum. Voda totiž při hoření spotřebovává teplo, které by jinak šlo do místnosti, a odnáší ho v podobě páry do komína.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je soudit dřevo podle kůry nebo barvy řezu. Tmavá kůra neznamená tvrdé dřevo a světlý povrch nevylučuje vysokou hustotu. Stejně chybné je spoléhat na to, že těžké poleno musí být nutně suché. Mokré měkké dřevo může vážit podobně jako suché tvrdé. Proto je nutné posuzovat hmotnost a zvuk společně, nikdy jen jeden znak.<br>
<br>
<br>
<br>
Lepidlo nanášejte jen do drážky, ne na šňůru, a nechte ho chvíli zavadnout. Šňůru vtlačujte postupně po celém obvodu a v rozích ji mírně přidržte, aby se nezkroutila. Na závěr dvířka zavřete a nechte je přes noc v klidu. Teprve druhý den zatopte. První zatopení dělejte mírné – lepidlo ještě dotvrzuje a prudký žár ho může spálit dřív, než chytne.<br>
<br>
<br>
<br>
Co se děje v plameni V plameni hoří plynné produkty pyrolýzy, ne dřevo samotné. Reakce potřebuje tři složky: palivo, kyslík a teplotu. Když se těkavé plyny smíchají se vzduchem a zahřejí nad zápalnou teplotu, začnou řetězové reakce. Vzniká oxid uhličitý a vodní pára, při nedokonalém spalování i oxid uhelnatý a saze. Modrý plamen znamená dostatek kyslíku a vysokou teplotu, žlutý až oranžový plamen signalizuje nedokonalé hoření a vyšší produkci sazí. Červený plamen je chladný a neefektivní. Saze jsou vlastně nespálený uhlík, který by při dostatku kyslíku a teploty shořel také.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický důsledek: chceš-li méně kouře a více tepla, zajisti přívod vzduchu zdola i shora. Spodní vzduch živí ohniště, horní spaluje plyny nad palivem. Typická chyba je zavřít všechny škrty hned po zapálení. Další chyba je přikládat velké mokré špalky na malý oheň. Lepší je nejdřív vytvořit vrstvu žhavých uhlíků a pak přikládat menší suchá polena. Uhlíky drží teplotu a dodávají teplo pro pyrolýzu další dávky.<br>
<br>
<br>
<br>
Správně vedená pyrolýza má tři konkrétní přínosy. Sníží spotřebu dřeva, protože z každého polena dostanete více tepla. Omezí tvorbu dehtu a sazí v komíně, takže se snižuje riziko požáru. A v neposlední řadě sníží množství kouře a škodlivin, které unikají do ovzduší. Kdo pochopí rozdíl mezi pyrolýzou a hořením, tomu kamna přestanou být jen zdrojem tepla a stanou se nástrojem, který se dá ovládat.<br>
<br>
<br>
<br>
Pyrolýza probíhá zhruba od 200 °C. Při 250–300 °C se uvolňuje nejvíc těkavých látek: metanol, kyselina octová, dehet a oxid uhelnatý. Dehet je problém. Pokud hoří příliš pomalu nebo při nízké teplotě, kondenzuje v komíně a v krbu. Proto se doporučuje topit suchým dřevem a neškrtit přívod vzduchu. Mokré dřevo spotřebuje část tepla na odpaření vody a zbytek na pyrolýzu, takže plamen je chladný, dehtový a kouř černý.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní pravidlo: primární vzduch slouží k rozhoření a k okamžitému výkonu, sekundární vzduch k dokonalému spalování plynů. Pro dlouhé hoření potřebujete primární vzduch téměř uzavřít, ale sekundární nechat mírně otevřený. Konkrétně: po přiložení a rozhoření nechte primární vzduch otevřený, dokud se dřevo nechytne po celé ploše. Pak ho postupně zavírejte – po čtvrtinách – a sledujte plamen. Optimální stav je, když plamen zůstává jasně žlutý až oranžový, ale už nešlehá do komína. Pokud plamen zmodrá a mizí, přidali jste málo vzduchu. Pokud je plamen bílý a hučí, přidali jste moc.<br>
<br>
<br>
<br>
Hoření dřeva není jediná reakce, ale sled dějů, které na sebe navazují. Nejdřív dřevo přijímá teplo a vysouší se. Voda se vypařuje při 100 °C, ale i suché dřevo obsahuje vlhkost vázanou v pórech. Dokud se všechna voda neodpaří, teplota povrchu zůstává kolem 100–120 °C a dřevo nehoří, jen doutná a černá. Teprve pak začíná pyrolýza – tepelný rozklad celulózy, hemicelulóz a ligninu na těkavé hořlavé plyny a pevný uhlík. Tyto plyny jsou to, co vidíme jako plamen.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak pyrolýzu v kamnech využít a nepromrhat Zásadní je oddělit pyrolýzu od hoření plynů. V praxi to znamená, že dřevo nesmí dostat příliš mnoho vzduchu najednou. Když přiložíte velké množství drobného dřeva a otevřete přívod vzduchu naplno, teplota sice rychle stoupne, ale plyny uniknou do komína, aniž by shořely. Komín se zanese dehtem a sazemi a účinnost kamen klesne. Naopak při správném přikládání se pyrolýza rozběhne pozvolna a plyny mají čas shořet v horní části topeniště.<img src="https://freestocks.org/fs/wp-content/uploads/2017/07/vintage_lightbulb-1024x683.jpg" style="max-width:420px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">
