Teplovzdušný výměník kamen je jednoduché zařízení, které dokáže zásadně změnit chování klasických kamen na tuhá paliva. Kamna samotná ohřívají především vzduch v místnosti, kde stojí. Teplovzdušný výměník ale odvádí část tohoto tepla do jiných místností pomocí vzduchovodu. Nejčastěji jde o plášťový výměník, který se vkládá do kamen nebo se staví jako nástavba do kouřovodu. Uvnitř proudí ohřátý vzduch, který se nasává chladný u podlahy a vhání do místností.<br>
<br>
<br>
<br>
Mechanický pěch má jiná pravidla. Pěchovadlo musí mít průměr o něco menší než vnitřek trubky, aby se nezaseklo, ale zároveň dostatečně velký, aby sáze nepropadávaly kolem. Tlačte plynule, bez trhání. Každé trhnutí vytlačí sáze do stran a vytvoří kapsu, která se později uvolní a způsobí nerovnoměrné plnění. Pokud cítíte rostoucí odpor, nepokračujte silou. Vytáhněte pěch, vyčistěte trubku a začněte znovu s menší dávkou. U měkkých trubek je lepší pěchovat po kratších úsecích a trubku po každém úseku zkontrolovat, zda se nezačíná vyboulovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Výměna těsnění krok za krok<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Přívod vzduchu rozhoduje o</span> <span style="font-weight: 600;">tom, jestli kamna topí, nebo</span> <b>jen zbytečně žerou dřevo</b>. Bez správně nastaveného přístupu vzduchu se palivo nedokáže dokonale spálit, část tepla uniká komínem a v topeništi se usazuje dehet. Nejde přitom o žádnou složitou vědu, stačí pochopit, kudy vzduch do kamen jde a jak ho regulovat podle fáze hoření.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší vliv má tepelná ztráta, ne výkon Tepelná ztráta místnosti se počítá z plochy stěn, oken a stropu, z jejich izolace a z rozdílu teplot uvnitř a venku. Starší dům s neizolovaným stropem a jednoduchými okny ztrácí i několik kilowatt při nule venku. Kamna o výkonu šest kilowatt pak stačí sotva na udržení teploty. Pokud stejná kamna postavíte do zateplené místnosti, budou mít rezervu a mohou topit méně intenzivně. Před koupí kamen je proto užitečnější změřit nebo odhadnout ztrátu místnosti než se řídit jen tabulkou výkonu.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Prvním krokem je suché</span> odstranění nečistot. Písek a prach ze zimního posypu se při kontaktu s vodou dostanou do pórů a vytvoří šedý film, který se pak odstraňuje mnohem hůř. Zametejte proto důkladně, ideálně opakovaně, a teprve potom přejděte k vodě. Na hrubé nečistoty použijte tuhý kartáč s přírodními štětinami, nikdy ne kovový – ten zanechává rýhy, které už nejdou vyleštit.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Praktický postup: zavřete</span> všechny dveře a okna, zaznamenejte teplotu ráno a večer bez topení. Rozdíl za dvacet čtyři hodin při známé venkovní teplotě orientačně ukáže, jak rychle místnost chladne. Čím větší pokles, tím vyšší výkon budete potřebovat. Přesnější je nechat si spočítat ztrátu projektantem, ale i hrubý odhad zabrání tomu, abyste koupili kamna zbytečně slabá nebo naopak zbytečně silná.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/lRXWs2al3Kc/hq720.jpg" alt="Skvělé tipy, jak uspořádat malou kuchyni: Do 3 metrů se vejde úplně všechno!" style="max-width:430px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">Shrnutí je jednoduché: výkon kamen je jen jeden z pěti faktorů. Rozhoduje tepelná ztráta, akumulace, způsob přikládání, kvalita paliva a cirkulace vzduchu. Kdo tyto věci sladí, vytopí i slabšími kamny. Kdo je ignoruje, bude topit naplno a stejně mu bude zima.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhým faktorem je akumulace. Litinová nebo keramická kamna předají teplo pomalu a dlouho po vyhasnutí, takže místnost nekolísá. Ocelová kamna s tenkými stěnami reagují rychle, ale po vyhasnutí teplota strmě klesá. Pokud topíte jen ráno a večer, akumulační kamna udrží příjemnou teplotu i přes den. Pokud potřebujete rychlý nárůst teploty během hodiny, hodí se lehčí konstrukce. Kombinace obojího – akumulační hmota a rychlý přítop – bývá nejpraktičtější.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte ani na vzduch v místnosti. Kamna potřebují přístup čerstvého vzduchu, jinak si ho berou netěsnostmi a tah kolísá. Zvlášť v nových oknech a menších místnostech se vyplatí zajistit stálý přívod, ať už mřížkou ve zdi, nebo větracím otvorem. U kamen s vlastním externím přívodem zkontrolujte, že potrubí není ucpané a že venkovní uzávěr je otevřený. I malá překážka v přívodu poznáte podle slabého tahu a doutnajícího ohně.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Základem je rozlišit dva</span> přívody. Primární vzduch přichází zpravidla přes rošt nebo dvířka popelníku a živí oheň zespodu. Sekundární vzduch se přivádí tryskami nad palivem, kde se mísí s hořlavými plyny a zajišťuje jejich dohoření. Kvalitní kamna mají oba okruhy oddělené a každý má vlastní ovládací prvek. Pokud výrobce udává jen jednu páčku, reguluje obvykle směs a je potřeba s ní pracovat citlivě.<br>
<br>
<br>
<br>
Ve fázi intenzivního hoření držte primární vzduch přiškrcený jen tak, aby plamen zůstal živý a oranžový, ne mdlý. Když oheň začne tmavnout nebo dřevo černá po okrajích, přidali jste málo vzduchu. Když naopak plamen řve a teplo mizí v komíně, otevřeli jste příliš. Před přiložením nového dřeva otevřete vzduch znovu naplno, ať se nové palivo rychle chytne, a teprve pak ho postupně stáhněte.
