Latexové rukavice na agresivní chemii nestačí. Pro kyseliny a louhy se hodí nitrilové rukavice s delší manžetou, pro ředidla a rozpouštědla zase rukavice z butylkaučuku nebo fluorkaučuku. Pokud výrobek obsahuje chlór, sáhněte po nitrilu nebo PVC. Vždy si přečtěte bezpečnostní údaje na etiketě – výrobce tam obvykle uvádí, jaký materiál rukavic je vhodný a jaký ne. Rukavice s děrami, prasklinami nebo ztvrdlými okraji vyhoďte, i když vypadají zachovale. Před prací je vyzkoušejte nafouknutím nebo stlačením ve vodě a sledujte bublinky.<br>
<br>
<br>
<br>
Zlato a platina snesou běžné čištění bez problému, ale stříbro časem tmavne a potřebuje jiný přístup. Na stříbrný prsten použij speciální leštící utěrku, kterou najdeš v každé drogerii, a krouživými pohyby odstraň černý povlak. Vyhni se pastě na zuby, jedlé sodě a octu, i když se tyto rady často opakují. Jsou příliš abrazivní a mohou mikroskopicky poškrábat povrch, takže prsten pak chytá špínu ještě rychleji. U prstenů s diamantem nebo jiným kamenem nikdy nepoužívej horkou vodu ani ultrazvukovou čističku, pokud si nejsi jistý, že kámen není lepený. Uvolněný kámen se může při vibracích vysypat.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak často olej měnit? Pokud smažíte občas a olej po použití sceďte, vydrží několik dávek. Jakmile ale ztmavne, zhoustne, pění nebo zapáchá, patří do sběrného dvora. Opakované přehřívání zvyšuje obsah škodlivých látek a chuť jídla se postupně zhoršuje. Ani čerstvý olej není vhodné držet na plotně neustále. Po dokončení vaření ho přesuňte do chladu a temna.<br>
<br>
<br>
<br>
<b>Teplota v ložnici by se měla</b> držet mezi 16 a 19 stupni Celsia. Většina domácností ji má zbytečně vysokou, což vede k nekvalitnímu spánku a ranní únavě. Před spaním vyvětrejte naplno a pak už jen udržujte stabilní teplotu. Vzduch nesmí být suchý; pokud topíte, dejte na radiátor odpařovač nebo větrejte krátce a intenzivně. Vlhkoměr je levná pomůcka, která ukáže, kdy je vzduch v ložnici příliš suchý nebo naopak vlhký.<br>
<br>
<br>
<br>
Při smažení rozhoduje o výsledku víc než jen teplota pánve. Olej, který se při zahřátí rozpadá, dodá jídlu hořkou chuť, mastnotu a nežádoucí látky. Naopak olej s vysokým bodem přepálení a stálou strukturou udrží neutrální chuť, jídlo nebude nasáklé a kuchyň nezapáchne. Proto je výběr tuku stejně důležitý jako samotný postup smažení.<br>
<br>
<br>
<br>
Ladění často netrvá dlouho kvůli složitému problému, ale kvůli tomu, že kód nedává jasně najevo, co se v něm děje. Čistý kód není estetika pro cizí oči. Je to nástroj, který zkracuje dobu mezi chybou a jejím pochopením. Následujících pět návyků se vyplatí zavést okamžitě, i když zpočátku zpomalí psaní.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je dolévat nový olej do už použitého a přepáleného. Starý olej se tím jen naředí a jeho rozkladné látky zůstávají v pánvi. Stejně chybné je smažit při příliš nízké teplotě. Jídlo pak nasákne tuk a místo křupavé kůrky získá těžkou, mastnou texturu. Po smažení nechte olej vychladnout a přefiltrujte ho přes jemné sítko. Skladujte ho v tmavé nádobě, protože světlo a kyslík urychlují žluknutí.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro běžné domácí smažení stačí dva až tři druhy tuku. Jeden neutrální s vysokým bodem přepálení na řízky, hranolky a maso, druhý pro střední teploty na restování zeleně a třetí panenský do salátů a studené kuchyně. Kdo zamění tyto role, ten si stěžuje na hořkou chuť, pálení očí nebo mastné jídlo. Dobrá zpráva je, že správná volba oleje je otázkou zvyku. Jakmile si ji osvojíte, rozdíl poznáte při prvním soustu.<br>
<br>
<br>
<br>
Agresivní čisticí prostředky na bázi kyselin, louhů nebo chlóru dostanou kůži do problémů během několika sekund. Rozhoduje přitom nejen to, co si vezmete na ruce, ale i to, co uděláte předtím a co provedete po skončení práce. Většina poleptání v domácnosti nevzniká kvůli silné chemii samotné, ale kvůli vynechanému kroku nebo špatnému návyku.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat olej, který smažení zvládne Základem je bod přepálení, tedy teplota, při níž olej začne viditelně kouřit a chemicky se měnit. Pro smažení při vysokých teplotách se hodí oleje s bodem přepálení nad 200 °C. Rafinované oleje jsou na tom obecně lépe než panenské, protože při rafinaci se odstraní látky, které se snadno připalují. Panenské oleje jsou výborné do studené kuchyně, ale v rozpálené pánvi rychle zhořknou. Čím vyšší podíl volných mastných kyselin, tím dřív olej začne kouřit a rozkládat se.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický test: dejte do pánve malou vrstvu oleje a zahřívejte ji bez jídla. Jakmile se objeví první slabý závoj kouře, máte orientační teplotu přepálení. Pokud olej kouří už při středním plameni, na prudké smažení se nehodí. Dalším vodítkem je složení na etiketě. Vhodné jsou oleje s vysokým podílem mononenasycených mastných kyselin, které jsou tepelně stálejší. Naopak oleje s velkým množstvím polynenasycených kyselin se snadno rozpadají a vytvářejí nežádoucí zplodiny.
