Během dne prsten často sundáváš kvůli sportu, vaření nebo mytí rukou. Právě tehdy vzniká riziko, že ho položíš na nevhodné místo a zapomeneš. Pomůže jednoduché pravidlo: když prsten nejde na ruku, jde do kapsy nebo do krabičky, nikdy ne na volnou plochu. Také se vyhni nošení prstenu při úklidu s čisticími prostředky, při práci na zahradě a při manipulaci s tvrdými předměty. Chlor, kyseliny a abraziva dokážou povrch narušit trvale.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhý návyk: funkce, která něco počítá, by neměla zároveň měnit stav aplikace, zapisovat do databáze nebo odesílat požadavek. Když se míchá výpočet s vedlejšími efekty, testování je téměř nemožné a ladění se mění v hledání jehly v kupce sena. Napiš čistou funkci, která dostane vstup a vrátí výstup. Teprve jiná funkce výsledek uloží nebo odešle. Tím získáš dvě výhody: výpočet otestuješ izolovaně a chybu najdeš v jedné z obou částí, ne v jejich směsi.<br>
<br>
<br>
<br>
První chyba je automatizovat něco, co ještě není stabilní. Pokud se proces v průběhu měsíce mění, lidé ho obcházejí a výjimky převažují nad pravidly, automatizace jen zabetonuje chaos. Nejdřív proces zjednodušte a zapište tak, aby ho zvládl i nový člověk. Teprve když se podle něj dá dělat opakovaně a bez výjimek, má smysl ho svěřit stroji.<br>
<br>
<br>
<br>
Pátá chyba je nechat automatizaci bez údržby. Změny v datech, noví lidé, nové typy zakázek – to všechno dřív nebo později rozbije nastavené postupy. Určete jednoho člověka, který za běh odpovídá, a naplánujte pravidelnou kontrolu. Bez toho se automatizace během několika měsíců změní v další nepořádek. Malá firma nemusí být dokonalá, ale musí vědět, co se děje, když se něco pokazí.<br>
<br>
<br>
<br>
V ložnici je nejčastější chybou tlačit postel přesně pod nejnižší bod šikminy. Člověk si pak při vstávání narazí hlavu nebo se musí plazit. Postel postavte rovnoběžně se šikminou, ne kolmo k ní, a to tak, aby hlava byla u vyšší strany. Zbytek pod sklonem patří nočním stolkům, zásuvkám nebo policím ve výšce, na kterou dosáhnete vsedě. Pokud je šikmina nad postelí nízká, použijte místo klasického nočního stolku nástěnnou desku ve výšce matrace — nic nepřekáží a nic nepadá na hlavu.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdo automatizaci vlastně používá Třetí chyba je opomenout lidi, kteří s procesem pracují. Automatizace není jen technické nastavení, je to změna návyků. Pokud obsluha není u návrhu, výsledek bude ignorovat výjimky, které ona zná. Zjistěte, kde vznikají chyby a co je při ruční práci zdržuje. Pak teprve hledejte nástroj. Jinak skončíte s řešením, které je technicky správné a v praxi nepoužitelné.<br>
<br>
<br>
<br>
Před otevřením lahve sundejte prsteny, hodinky a náramky. Pod šperky zůstává chemie i pot, kůže tam maceruje a podráždění přichází rychleji. Dlouhé nehty a odlakovač jsou další problém – aceton narušuje řadu rukavic. Nehty proto zkraťte a případný lak odstraňte ještě před nasazením rukavic. Zároveň si připravte všechno, co budete potřebovat, abyste nemuseli sahat na kliky, telefony nebo lahve s čistými rukavicemi.<br>
<br>
<br>
<br>
Na kávu si připravte roztok z jedné lžičky tekutého prostředku na nádobí a dvou decilitrů vlažné vody. Napěňte ho, naneste na houbičku a jemně vtírejte do vlákna. Potom čistou vodou vypěněný zbytek vytřete a osušte. Kávu obsahuje barviva i tuk, proto samotná voda nestačí. Na červené víno se osvědčila jedlá soda: nasypete ji na vlhkou skvrnu, necháte deset minut působit a pak vysajete. Bílé víno stačí vypláchnout studenou vodou a osušit, ale i tady platí, že čas hraje proti vám.<br>
<br>
<br>
<br>
Čtvrtá chyba je nezaznamenávat, co se děje. Bez jednoduchého přehledu o tom, kolik položek prošlo, kolik jich selhalo a kde se ztrácejí, se nedá mluvit o úspoře. Zavedení automatizace bez měření vede k dojmu, že něco funguje, i když se práce jen přesunula na jiného člověka. Stačí pár čísel: počet zpracovaných případů, počet ručních zásahů a čas, který každý zásah zabere.<br>
<br>
<br>
<br>
Automatizace v malé firmě vypadá jako jednoduché řešení. Ve skutečnosti ale většina projektů skončí tak, že se ušetřený čas přesune jinam a přibude práce navíc. Následujících pět chyb se opakuje pořád dokola a stojí za to je znát dřív, než se do něčeho pustíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhá chyba je zavádět všechno najednou. Malá firma nemá kapacitu na to, aby zvládla pět nových nástrojů ve stejný měsíc. Vyberte jeden konkrétní krok, který firmu nejvíc bolí. Nastavte ho, nechte lidi, ať si na něj zvyknou, a změřte výsledek. Teprve pak přidávejte další. Kdo začne velkým projektem, obvykle po pár týdnech skončí u několika rozestavěných systémů a nikdo neví, co je vlastně platné.
