<span style="font-weight: 700;">Když plamen i přesto</span> slábne, pomůže krátké otevření popelníkových dvířek nebo spodního vzduchu na deset až patnáct sekund. Tím se do topeniště dostane vzduch a plamen se vzchopí. Nikdy ale nepřikládejte do kamen, kde už je příliš mnoho paliva a plamen jen doutná. V takovém stavu je lepší nechat dávku prohořet, než ji dusit dalšími poleny.<br>
<br>
<br>
<br>
Kamna vydrží desítky let jen tehdy, když se o ně pravidelně staráte. Nejde o nic složitého, ale vynechaná údržba se projeví rychle – horším tahem, vyšší spotřebou dřeva, prasklinami a v krajním případě i komínovým požárem. Následujících pět kroků zvládnete sami a zaberou vám jen pár desítek minut několikrát za sezónu.<br>
<br>
<br>
<br>
Sedmým krokem je kontrola těsnění a tahu komína. Netěsnící dvířka přisávají falešný vzduch, spalování je nestabilní a sklo se znovu zanáší. Zkontrolujte také, zda komín dostatečně táhne. Slabý tah způsobuje, že kouř uniká do místnosti a dehet se usazuje i na skle. Pokud si nejste jistí, přizvěte kominíka alespoň jednou ročně.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je topit „na doraz" mokrým dřevem s pootevřeným přívodem vzduchu. Oheň sice hoří, ale kouř je hustý a černý. Lepší je přiložit méně suchého paliva, nechat plamen rozhořet a přikládat postupně. Pokud už vlhké dřevo máte, promíchejte ho se suchým a přikládejte menší dávky. Komín nechte jednou za čas vyčistit a při prvním zatažení zkontrolujte, zda kouř odchází plynule.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Suché dřevo má vlhkost</span> <b>zhruba mezi patnácti a</b> dvaceti procenty. Vlhké bývá nad třicet procent a takové palivo už v kotli nebo kamnech zlobí. Pozná se to i podle zvuku: suché poleno při úderu o druhé zvoní, vlhké vydává tupý zvuk. Kůra suchého dřeva odpadá, konce polen jsou popraskané a na řezu je vidět světlejší, matná plocha bez lesku.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdřív kamna úplně vychladněte a dvířka sundejte z pantů, pokud to konstrukce dovolí. Starou šňůru vytáhněte plochým šroubovákem nebo kleštěmi a drážku důkladně očistěte od zbytků tmelu, sazí a rzi. Špínu v drážce odmastěte a nechte proschnout. Změřte obvod drážky a kupte šňůru o stejném průměru, jaký tam byl – silnější se nevejde, slabší nebude těsnit. Lepidlo nanášejte do drážky, ne na šňůru, a to v tenké vrstvě po celé délce včetně rohů.<br>
<br>
<br>
<br>
Suché dřevo hoří jinak. Plamen je jasný, stabilní a výhřevnost vyšší. Spaliny obsahují méně škodlivin, komín zůstává čistší a čištění není tak časté. Rozdíl poznáte i na spotřebě: na stejné množství tepla spotřebujete méně polen, protože je nemusíte „přetápět" vodou.<br>
<br>
<br>
<br>
Šestým krokem je čistit sklo pravidelně, dokud je povlak tenký. Ideální je měkký hadřík a vlažná voda s trochou saponátu. Na zaschlé saze použijte prostředek na bázi popela – vlhký hadřík namočte do jemného popela a krouživými pohyby sklo přeleštěte. Pozor na abrazivní čističe a drsné houbičky, které sklo poškrábou. Nikdy nemyjte horké sklo studenou vodou, mohlo by prasknout.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejlepší je dřevo naštípat a nechat vyschnout alespoň jednu sezónu, tvrdé dřevo klidně dvě. Skládejte ho na vzdušné místo, pod střechu, ale s průvanem mezi poleny. Nekryjte ho neprodyšnou plachtou, jinak se v něm drží vlhkost. Před topením zkontrolujte vlhkoměrem několik polen z různých míst hromady.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním krokem je používat opravdu suché dřevo. Vlhkost by měla být pod dvaceti procenty. Vlhké dřevo hoří pomalu, spotřebovává teplo na odpaření vody a produkuje mnoho dehtu, který se usazuje na skle. Dřevo skladujte na větraném místě, ideálně pod střechou, alespoň jeden rok. Pokud nemáte vlhkoměr, poklepejte poleny o sebe – suché dřevo zní dutě, vlhké tupě.<br>
<br>
<br>
<br>
Praskliny na čele polena vznikají při schnutí dřeva. Jak dřevo ztrácí vodu, jeho objem se zmenšuje. Vnější vrstvy schnou rychleji než jádro, a protože se nemohou smršťovat rovnoměrně, vzniká v materiálu napětí. Když napětí překročí pevnost dřeva ve směru vláken, objeví se trhlina. Prasklina tedy není náhodná vada – je to záznam toho, jak rychle a jak hluboko dřevo vysychalo.<br>
<br>
<br>
<br>
Vyhněte se časté chybě – mýt sklo hned po zatopení. Sklo je rozpálené a teplotní šok ho může zničit. Stejně tak nefunguje polit sklo vodou během hoření. Nejúčinnější prevencí je suché dřevo, dostatek vzduchu a pravidelná údržba. Když tyto zásady dodržíte, sklo zůstane čiré a budete mít z ohně jen radost.<br>
<br>
<br>
<br>
Tah komína ovlivňuje údržba kouřovodu. U kamen na tuhá paliva nechte jednou za rok vyčistit komín kominíkem, u kouřovodu mezi kamny a komínem odstraňte saze sami – stačí kouřovod rozpojit a vykartáčovat. Zanedbané saze zvyšují riziko vzplanutí a zároveň snižují průměr průduchu, takže kamna hůř hoří a více kouří do místnosti. Pokud kouř uniká i při správném tahu, hledejte příčinu v ucpaném kouřovodu nebo v otevřeném okně v místnosti.
