Když se řekne sálavé teplo z kamen, většina lidí si představí příjemné teplo, které cítí na kůži, i když je vzduch v místnosti ještě chladný. Není to žádná magie. Sálavé teplo je elektromagnetické záření v infračervené oblasti, které vzniká na rozpáleném povrchu kamen a šíří se přímo na okolní plochy a osoby. Neohřívá primárně vzduch, ale předměty, na které dopadne. Proto se místnost u sálavých kamen prohřívá jinak než u klasických konvenčních těles.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdřív je potřeba pochopit, co těsnění vlastně dělá. Jeho úkolem je utěsnit spáru mezi dvířky a tělem kamen, aby dovnitř nepronikal falešný vzduch mimo ovládací prvky. Když je těsnění opotřebené, spárou uniká vzduch, který obchází přikládací otvor i rošt. Plamen pak hoří nepravidelně, kamna se hůř rozjíždějí a spaliny odcházejí pomaleji. Po výměně by se měl vzduch do spalovací komory dostávat pouze tam, kam má — tedy přes přívodní klapku nebo rošt.<br>
<br>
<br>
<br>
Akumulaci nelze posuzovat odděleně od větrání. Každé otevřené okno odvede teplo, které jste do zdi pracně uložili. Větrejte krátce a intenzivně, ne dlouho s pootevřeným oknem. Stejně důležitá je vlhkost: mokrá zeď má vyšší tepelnou kapacitu, ale část energie spotřebuje na odpařování vody. Pokud zdivo po rekonstrukci vysychá, akumulace funguje slabě, dokud vlhkost neklesne.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je spoléhat na to, že dřevo „doschne" v kotli. To se nestane. Vlhké dřevo potřebuje dlouhé skladování na vzdušném místě, nejlépe pod střechou, s prokládanými vrstvami, aby mezi poleny proudil vzduch. Minimální doba je jeden rok, u tvrdých dřevin dva roky. Pokud dřevo skladujete v neprodyšné hromadě nebo na vlhké zemi, nikdy dostatečně neproschne.<br>
<br>
<br>
<br>
Typické chyby, které lidi připraví o příjemný pocit: podceňování akumulace, kdy se topí krátce a intenzivně místo déle a mírně; zanedbání vlhkosti, protože sálavé teplo sice nevysušuje tolik jako konvekce, ale suchý vzduch z nesprávného větrání škodí; a špatné umístění teploměru. Teploměr zavěšený vysoko u stropu ukazuje jinou teplotu než ta, kterou vnímá člověk v úrovni sedu. Měřte teplotu ve výšce hlavy vsedě a ve výšce kotníků.<br>
<br>
<br>
<br>
Výměna těsnění dvířek kamen nebo krbových kamen je běžná údržba, ale výsledek se neprojeví vždy tak, jak člověk čeká. Tah se může zlepšit, zůstat stejný, nebo se dokonce zhoršit. Rozhoduje o tom několik faktorů, které spolu úzce souvisí. Těsnění samo o sobě není kouzelný prvek — je to jen jedna součást z celého systému odvodu spalin.<br>
<br>
<br>
<br>
Zapalte výhradně vrchní vrstvu. Hořící podpalovač přiložte na štípanky nahoře a nechte plamen, ať si najde cestu dolů sám. Pokud začnete přikládat další dřevo hned, jen hromadu rozboříte a oheň se udusí. Prvních pět až deset minut vydržte a nic nepřerovnávejte. Regulujte pouze přívod vzduchu: při roztápění nechte primární i sekundární vzduch otevřený, po rozhoření postupně přivírejte ten spodní.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je snažit se zeď „dobít" rychle a na vysokou teplotu. Povrch se přehřeje, do hloubky se teplo nedostane a část unikne okny. Lepší je delší doba s mírným přebytkem. U podlahového vytápění platí totéž: betonová deska se nabíjí pomalu, ale zato drží teplotu dlouho po vypnutí zdroje. Rychlé skoky v teplotě naopak způsobují praskání omítky a nepříjemné sálání.<br>
<br>
<br>
<br>
Akumulace tepla do zdiva stojí na jedné fyzikální vlastnosti: těžká hmota má velkou tepelnou kapacitu. Cihla, beton nebo kámen dokážou pojmout velké množství tepla, pokud je zahříváte dostatečně dlouho a plynule. Nezahřeje se povrch, ale celá hmota. Proto nestačí pustit do místnosti ráno topení naplno a večer ho vypnout. Akumulace funguje jen tehdy, když do zdi dostanete teplo v době, kdy ho máte přebytek, a zeď ho pak odevzdává pomalu.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro dobrou funkci stačí držet se několika zásad: nechte vnitřní hmotu odkrytou, temperujte plynule a s předstihem, nechte teplo proudit podél zdi a větrejte krátce. Výsledkem je místnost, která se večer ochlazuje pomaleji a ráno není vychlazená. Kdo tyto zásady obejde, získá jen zeď, která je studená, nebo naopak přehřátá, a energii platí dvakrát.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak sálavé teplo správně nasměrovat Účinnost sálavého tepla závisí na tom, co stojí v cestě paprsku. Každá překážka mezi kamenem a člověkem část záření pohltí. Proto je chyba stavět kamna za nábytek, za závěs nebo do rohu, odkud paprsek míří do zdi. Kamna patří tak, aby jejich přední plocha mířila do prostoru, kde se lidé zdržují. Kovové lesklé plochy záření odrážejí, matné tmavé povrchy ho pohlcují a mění na teplo. Pokud máte možnost, použijte odraznou desku za kamenem – teplo se vrátí do místnosti místo do zdiva.
