Třetí návyk: ošetřuj chybové stavy na jednom místě. Typická chyba je opakované if (data === null) rozeseté po celém souboru. Když se podmínka změní, zapomeneš na jednu kopii a vznikne nesoulad. Místo toho validuj vstup hned na začátku funkce a dál pracuj s jistotou, že data existují. Vracej předvídatelné hodnoty: buď platný výsledek, nebo vyhozenou výjimku s jasnou zprávou. Nikdy nemíchej null, undefined a prázdné pole jako tři různé významy téhož stavu.<br>
<br>
<br>
<br>
První návštěva lezecké stěny se často zvrtne ještě předtím, než se člověk dostane na chyt. Nejčastější chyba není slabý úchop ani špatná technika. Je to půjčení vybavení na poslední chvíli a přehlédnutí toho, co stěna vyžaduje. Většina stěn má vlastní pravidla a některé půjčují jen část výstroje. Před odchodem si proto ověřte, co si musíte přinést sami a co dostanete na místě. Ušetříte si cestu zpět domů i zbytečné nervy.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:410px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Výběr rukavic rozhoduje víc než ce<br>
<br>
<br>
<br>
<b>Co si vzít do batohu a co</b> nechat doma Do batohu patří magnesium v sáčku, láhev s vodou a malý ručník. Magnesium zlepšuje úchop, ale naneste ho jen na prsty, ne na celé dlaně, jinak kloužete. Vodu pijte průběžně, protože na stěně se ztrácí tekutiny víc, než se na první pohled zdá. Neberte si velké batohy ani tašky, které překážejí v prostoru pod stěnou. Peněženku a telefon nechte v uzamykatelné skříňce, pokud ji stěna nabízí. Šperky a náramky odložte vždy, mohou se zachytit o lano i o chyt.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor u jednotlivých materiál<br>
<br>
<br>
<br>
Latexové rukavice na agresivní chemii nestačí. Pro kyseliny a louhy se hodí nitrilové rukavice s delší manžetou, pro ředidla a rozpouštědla zase rukavice z butylkaučuku nebo fluorkaučuku. Pokud výrobek obsahuje chlór, sáhněte po nitrilu nebo PVC. Vždy si přečtěte bezpečnostní údaje na etiketě – výrobce tam obvykle uvádí, jaký materiál rukavic je vhodný a jaký ne. Rukavice s děrami, prasklinami nebo ztvrdlými okraji vyhoďte, i když vypadají zachovale. Před prací je vyzkoušejte nafouknutím nebo stlačením ve vodě a sledujte bublinky.<br>
<br>
<br>
<br>
Oleje plňte do tmavých skleněných lahviček s úzkým hrdlem a uzávěrem, který těsní. Ideální je hnědé nebo zelené sklo, protože filtruje část světla. Plastové nádoby nejsou vhodné – některé složky oleje mohou reagovat s plastem a do roztoku se dostávají nežádoucí látky. Lahvičku naplňte co nejvíc, aby nad hladinou zůstalo minimum vzduchu. Pokud olej nepoužíváte denně, přelijte ho do menší lahvičky, kterou spotřebujete dřív.<br>
<br>
<br>
<br>
První lekce bolí. Předloktí tuhne, prsty přestávají poslouchat a hlava říká, že to nemá cenu. To je normální. Svaly na předloktí nejsou zvyklé na statickou zátěž a unaví se během několika minut. Nepokračujte do úplného vyčerpání. Udělejte přestávku, protáhněte prsty a vraťte se k lehčí cestě. Většina lidí, kteří s lezením skončí po první návštěvě, to vzdá vzdáleně proto, že přecenili sílu a podcenili odpočinek.<br>
<br>
<br>
<br>
Ze všeho nejdřív potřebujete lezecké boty, které vám sedí na nohu. Půjčené boty bývají opotřebené a málokdy padnou přesně, ale na první pokusy stačí. Důležitější je oblečení. Nemělo by mít volné cípy, které se zachytí o chyty, ani kapsy, do kterých se zachytí karabina. Tričko a elasťáky nebo kraťasy bez kapes udělají víc než drahá souprava. Dlouhé vlasy si svažte, prsteny a hodinky odložte ještě před nástupem na stěnu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nenechte se odradit ani tím, že soused na vedlejší cestě přeleze něco, co vám nejde. Každý začíná na svých nejlehčích cestách a postupuje vlastním tempem. Stanovte si malý cíl: dnes vylezu tři cesty bez přerušení. Když se to podaří, příště přidejte jednu. Pravidelnost porazí intenzitu. Dvakrát týdně po hodině udělá víc než jednou za měsíc tři hodiny. A pokud vás po prvním dni bolí ruce, je to znamení, že jste lezli, ne že jste selhali.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete lézt, projděte si s instruktorem nebo zkušenějším kamarádem základní jištění. U lanových cest se bez znalosti uzlu a jistícího prostředku neobejdete. Na boulderingu je to jednodušší, ale i tam platí, že dopadová plocha musí být volná a žíněnky správně položené. Typická chyba začátečníků je přehlédnutí pádu. Lidé se bojí pustit chyt a padají strnule. Naučte se padat uvolněně, s pokrčenými koleny, a to ještě před prvním těžším krokem.
