Pozor také na nabíječky a adaptéry. Telefonní nabíječka ponechaná v zásuvce i po odpojení zařízení má tenký kabel, který dítě snadno ukousne nebo si ho omotá kolem krku. Po nabití nabíječku vždy vytáhněte a uložte mimo dosah. Stejně tak nabíječky hraček a nočních lampiček – pokud mají odpojitelný kabel, po použití ho odpojte a schovejte. Noční lampička by měla stát na stabilním místě, ideálně na zdi nebo na polici, ne na zemi u postele.<br>
<br>
<br>
<br>
Pod postelí v dětském pokoji vzniká prostor, který svádí k rychlému řešení. Vejde se tam sezónní oblečení, hračky, kufr i lyžařské vybavení. Jenže právě tohle místo dokáže potichu zničit kvalitu spánku dítěte. Nejde o pověru o pytlích pod postelí. Jde o vlhkost, prach, plísně a cirkulaci vzduchu, které se v uzavřeném prostoru hromadí a přes rošt pronikají nahoru. Pokud dítě ráno vstává s ucpaným nosem nebo se v noci budí, prohlédněte nejdřív prostor pod matrací, ne teprve lékárničku.<br>
<br>
<br>
<br>
Přechod od dítěte k teenagerovi se v pokoji pozná dřív, než si rodiče přiznají, že je potřeba něco měnit. Dítě si hrálo na podlaze, teenager potřebuje místo na učení, na telefonáty, na zavření dveří. Nejde o to koupit nový nábytek, ale odstranit to, co už neplní funkci. Začněte tím, že si s dospívajícím sednete a projdete pokoj společně. Nechte ho rozhodovat o tom, co zůstane. Vy jen hlídejte, aby výsledek nebyl jen estetický, ale hlavně použitelný.<br>
<br>
<br>
<br>
U dětského pokoje platí, že nábytek musí být ukotvený. Nika svádí k tomu postavit skříň jen do rohu, ale i nízká police se dá převrátit. Použijte úhelníky do zdi nebo popruhy k nosnému trámu. Zásuvky na kolečkách se v nikách často zaseknou o práh – pokud práh je, zvolte výsuvné koše místo zásuvek. Police nedávejte výš než 120 cm, aby na ně dítě dosáhlo i v pěti letech.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdřív změřte, kolik místa mezi lůžky skutečně je. Zástěna potřebuje kvůli stabilitě vlastní půdorys, obvykle 30 až 40 cm na šířku základny. Pokud je mezera menší, zástěna se bude naklánět a při každém pohybu skřípat. Změřte také výšku postelí i to, zda se u nich vejde noční stolek. Zástěna nižší než horní hrana matrace neoddělí nic a děti ji budou přelézat. Naopak příliš vysoká a masivní zástěna v malém pokoji pohltí denní světlo a udělá z místnosti tunel.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je koupit příliš velký stan nebo domeček s pevnou konstrukcí. Takový kus se nevejde do dveří, nedá se složit a zabírá půl pokoje. Další častá chyba je umístit domeček před okno, které se používá k větrání, nebo před radiátor. Dítě si pak stěžuje na zimu nebo horko a rodiče domeček stejně odstraní. Vyhněte se i domečkům s ostrými hranami nebo s kovovými tyčemi, které se časem uvolní.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní pravidlo: domeček musí být lehký, skládací nebo rozložitelný a musí mít jasně dané místo. Než něco koupíte, změřte si volnou stěnu nebo roh. Domeček postavený uprostřed pokoje překáží, i když je malý. Naopak v rohu mezi skříní a oknem často vznikne prostor, který se jinak nedá využít. Dobře poslouží i místo pod oknem, pokud není nízké kvůli topení.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se domeček nebo stan stane součástí pokoje, přestane být překážkou. Děti získají místo pro hru a vy získáte pocit, že byt funguje i v malém prostoru. Stačí měřit, vybírat skládací varianty a hledat takové, které kromě hraní nabízejí i úložný prostor.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický postup je jednoduchý. Nejprve si na podlaze vyznačte páskou půdorys domečku. Pak zkuste, zda se kolem něj dá projít a zda se otevírají dveře skříně. Pokud ne, hledejte jiné místo nebo jiný typ. Dále zkontrolujte, zda se domeček dá složit do plochého tvaru, když ho dítě přestane používat. Ušetříte místo na chodbě nebo pod postelí. A nakonec myslete na to, že domeček nemusí být jen pro jedno dítě — pokud se vejde do rohu, mohou si v něm hrát i dva.<br>
<br>
<br>
<br>
Když má domeček sloužit i jako úložiště V malém bytě je chyba kupovat domeček, který nic neřeší. Většina dětských stanů a přístřešků má jen plachtu a tyče. Lepší je varianta s pevnou podlahou nebo s bočnicemi, na které se dá připevnit látkový organizér. Do něj se vejdou plyšáci, knížky nebo malé hračky. Tím se domeček stává součástí úložného systému pokoje, ne jen dalším předmětem na podlaze. Stejně tak se vyplatí domeček, který má odnímatelnou střechu — přes den slouží jako hrací koutek, večer se dá zakrýt a změnit v soukromý kout.<br>
<br>
<br>
<br>
V garsonce nebo malém jednopokojovém bytě se každý metr počítá. Dětský domeček nebo stan zabere místo, které chybí jinde, a přesto ho rodiče často chtějí — děti potřebují vlastní koutek, kde si mohou hrát a schovat se před světem. Řešení není vzdát se hraní ani prostoru. Jde o to vybrat takový typ, který se vejde do dispozice pokoje a zároveň plní víc funkcí než jen hraní.
