Pokud je koupelna opravdu těsná, přesuňte třídění prádla jinam. Koš na špinavé prádlo patří do ložnice nebo na chodbu, kde je suchý vzduch a kde se převlékáte. V koupelně pak stačí malý košík nebo věšák na mokré ručníky, který se dá po použití složit. Tím získáte místo a hlavně se zbavíte vlhkosti, která je pro uložené prádlo horší než nedostatek prostoru.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak excentry správně usadit a vyrovnat rozte<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním místem je prostor za dveřmi. Pokud se dveře otevírají ven, zbývá za nimi často 15–20 cm hloubky. Vejde se tam vysoký úzký koš nebo látkový vak zavěšený na háku. Druhou možností je boční strana umyvadlové skříňky. Úzký koš na kolečkách se vysune, když potřebujete, a zase zajede. Třetí místo je nad pračkou – police nebo háky, na které pověsíte látkový vak. Čtvrté místo je roh mezi vanou a stěnou, kam postavíte koš na výšku. Páté místo je pod umyvadlem, pokud tam není sifon. Vždy ale nechte alespoň pět centimetrů odstup od zdroje vody a topení.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním krokem je změřit výšku od podlahy ke stropu. Do 240 cm se obklad do plné výšky vyplatí téměř vždy. Nad 270 cm zvažte, zda neskončit obklad v úrovni 210 až 220 cm a zbytek nechat v barvě omítky. Rozhoduje i to, zda je v koupelně okno. Pokud ano, plný obklad ho může utlačit, zvlášť když je okno malé a vysoko. V bezokenní koupelně naopak plný obklad pomůže sjednotit plochu a lépe se v ní udržuje čistota.<br>
<br>
<br>
<br>
U vzduchového hluku rozhoduje hmotnost stěny a vzduchotěsnost. Tenká příčka s dutinou uvnitř propustí zvuk i přes výplň, pokud není dutina správně utěsněná a vyplněná po celé ploše. Jakákoli netěsnost – škvíra u zásuvky, prostup trubky, nedovřené dveře – sníží izolaci výrazně, i když je stěna jinak masivní. Prahy a těsnění dveří mají větší vliv, než se na první pohled zdá.<br>
<br>
<br>
<br>
Pod nášlapnou vrstvu patří kročejová izolace s dostatečnou dynamickou tuhostí. Měkká pěna nebo korek o tloušťce několika milimetrů pomůže jen málo; účinnější jsou desky z minerální vlny nebo pružné podložky s vyšší hustotou. Vrstvy se kladou na sebe bez mezer, případné spáry se přelepují. U plovoucí podlahy se vyhněte lepení přímo na beton – tím se vytvoří tuhý most a izolace se obejde. Stejně chybuje ten, kdo nechá podlahu „plavat" jen v části místnosti a jinde ji přišroubuje k podkladu.
