Nejdřív si všimněte, kde vlastně stíny vznikají. Postavte se před zrcadlo tak, jak ráno běžně stojíte, a zkuste si všimnout, kam dopadá stín od stropního svítidla. Typicky padá na bradu, pod oči a na strany obličeje. Pokud stín vidíte, máte vyhráno – víte, že potřebujete světlo zepředu, ne shora. Většina lidí ale světlo u zrcadla vůbec neřeší, dokud je něco netrápí. První krok je tedy pozorování, ne nákup.<br>
<br>
<br>
<br>
Častá chyba je začít lepit od stropu dolů. Vždy se začíná od druhé řady nad vanou nebo od vyznačené horizontály a první řada se řeže až nakonec. Pokud začnete shora, celá síť se vám rozjede a u podlahy vznikne nepěkná klínová spára. Stejně důležité je nechat obklad před spárováním alespoň den vytvrdnout, jinak se spárovací hmota vymaže z nerovnoměrně sednutého lepidla.<br>
<br>
<br>
<br>
První past: lidé si pletou kapacitu a maximální proud. Vysoký výtok neznamená vyšší kapacitu. Články s velkým maximálním proudem mívají kvůli konstrukci (silnější separátor, jiné chemie) často menší celkovou kapacitu než běžné verze. Pokud tedy zařízení odebírá málo, koupí „high drain" ztratíte výdrž. Praktické pravidlo: podívejte se do dokumentace zařízení, jaký trvalý odběr potřebuje. Když je to pod 1 A, vysoký výtok vám nic nepřinese.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktické pravidlo pro rozhodnutí: změřte šířku otvoru, hloubku koupelny před otvorem a volnou stěnu po stranách. Pokud je hloubka menší než šířka dveří plus několik centimetrů na kliku, otevírání dovnitř nebude fungovat. Pokud není volná stěna alespoň tak dlouhá jako křídlo, nebudou fungovat posuvné dveře. A pokud je chodba úzká, otevírání ven jen přesune problém. Nejčastější chyba je koupit dveře podle vzhledu a řešit prostor až při montáži.<br>
<br>
<br>
<br>
Vytáhněte ručník z vlhké koupel<br>
<br>
<br>
<br>
První možností je tyč na záclonu nebo garnýž. Pokud je v koupelně okno, stačí po vyvětrání přehodit ručník přes záclonovou tyč. Není to estetické, ale funguje to. Pozor na ostré hrany a na to, aby tyč unesla váhu mokrého ručníku. Druhou možností je opěradlo židle nebo jídelní židle postavené do průvanu. Židli postavte tak, aby ručník visel volně a nepřekážel. Třetí možností je radiátor, ale jen přes den a za topení. Na horkém radiátoru ručník sice uschne rychle, ale vlákna tuhnou a barvy blednou.<img src="https://picography.co/page/1/600" style="max-width:440px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">
