<span style="font-weight: 700;">Nejspolehlivější je</span> úchytka, která má na horní straně plochu širokou aspoň dva centimetry a na spodní straně zářez pro prsty. Prsty se do zářezu zaklesnou a palec se opře o horní hranu. Ruka tak drží i bez velkého stisku. Úzké hranaté profily vypadají elegantně, ale s vlhkou dlaní se z nich stává kluzká lišta. Totéž platí pro hladké kovové trubky bez jakéhokoli zúžení.<br>
<br>
<br>
<br>
Potom projděte krabici znovu. Vytáhněte vše, co je prasklé, odřené, s uvolněnou rukojetí nebo s vrstvou připáleniny, kterou nejde odstranit. Poškozené nádobí je nebezpečné – uvolněná rukojeť na pánvi znamená opaření, prasklá sklenice znamená řeznou ránu. Tohle nepatří ani do krabice k odložení, ale rovnou do odpadu nebo do sběru. Nádobí, které jste za rok nepoužili a je v dobrém stavu, darujte nebo odvezte do sběrného dvora, pokud ho tam přijímají.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Kam s lokty, když je deska v</span> cestě Nejčastější chyba je dřez vložený do souvislé desky bez bočních odstupů. Lokty pak narážejí na hranu desky a nutí vás stát bokem. Řešením je nechat po stranách dřezu alespoň patnáct centimetrů volné plochy, nebo dřez osadit tak, aby jeho přední hrana byla o dva až tři centimetry předsazená před linku. Tím vznikne prostor, kam lokty přirozeně zapadnou. Pokud to dispozice nedovolí, pomůže hlubší dřez s nižším dnem, protože ruce pak pracují blíž k tělu.<br>
<br>
<br>
<br>
Využít prostor nad hlavou bez stavebních úprav zní jednoduše, dokud člověk nezjistí, že nosnost stropu není samozřejmost. První krok není nákup polic, ale zjištění, do čeho se bude vrtat. U panelových domů jde často o předpjaté desky, kde jakýkoli zásah do nosné výztuže znamená problém. U starších zděných budov bývá strop dřevěný a drží na trámech, které unesou víc, než se na první pohled zdá. Než koupíte cokoli, projděte strop poklepem a najděte trámy. Právě do nich se kotví vše těžší.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte ani na to, co máte nad dřezem. Skříňky nebo police nízko nad hlavou vás nutí krčit se a uhýbat. Pokud je to možné, nechte nad dřezem alespoň šedesát centimetrů volného prostoru, ideálně s oknem nebo digestoří výš. Baterie umístěná na straně, ne uprostřed, vám uvolní prostor pro ruce i nádobí. A nakonec: podložka do dřezu nebo na odkapávač snižuje hluk i riziko, že se nádobí rozbije, ale nesmí přesahovat přes hranu, jinak si lokty znovu narazíte.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Druhou možností je přenést</span> hrnec na jiný stabilní povrch. Ideální je kovový rošt, mřížka z trouby nebo litinová podložka. Dřevěné prkénko je dobré, ale musí být silné alespoň dva centimetry. Sklo, keramické obklady, laminát a korek nejsou vhodné – od horkého hrnce prasknou, spálí se nebo se zdeformují. Také nikdy nepokládejte hrnec na mokrý povrch, vzniká pára a smyk.<br>
<br>
<br>
<br>
První chybou je setírat mastnotu nasucho nebo jen vodou. Voda tuk nerozpustí, jen ho rozmělní a rozetře do větší plochy. Stejně špatně funguje hadr, který už je sám nasáklý tukem – jen vrstvu přesune jinam. Před každým mytím je potřeba mastnotu nejdřív rozpustit. Na běžnou údržbu stačí teplá voda s prostředkem na nádobí a měkká houbička. Na starší vrstvy je lepší nechat prostředek pár minut působit, ne ho hned setřít.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejlepší je plánovat vaření tak, abyste měli vždy jedno volné místo na odložení. Pokud to nejde, investujte do litinové podložky nebo silné dřevěné desky, která vydrží i těžký hrnec. Horký hrnec na nesprávném místě znamená opravu drahou a zbytečnou. Stačí pár centimetrů silného materiálu a problém je vyřešen.<br>
<br>
<br>
<br>
Kam s hrncem, když je sporák plný První možností je přesunout jiný hrnec. Pokud na sporáku stojí rendlík s vodou, který už jen dohřívá, přelijte obsah do termosky nebo ho sundejte na chvíli na mřížku. Tím uvolníte plotnu a horký hrnec můžete postavit na ni. Toto řešení funguje, ale pozor na přelévání horké vody – opaření je častější než popálení o hrnec. Vždy používejte chňapku, ne hadr, který se může namočit a vést teplo.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejbezpečnější je hrnec přenést na místo, které vydrží teplo a zároveň není v cestě. Vhodná je litinová mřížka, plech na pečení, silná dřevěná prkénka nebo stará látková utěrka složená do několika vrstev. Prkénko musí být masivní, ne tenká deska z lamina, která se pod hrncem prohne a popraská. Pokud máte sklokeramickou desku, nikdy na ni horký hrnec nepokládejte mimo zapnutou plotnu – i studená deska může prasknout tepelným šokem, když na ni postavíte těžký litinový hrnec.<br>
<br>
<br>
<br>
Horký hrnec přímo z plotny potřebuje chladit, ale na sporáku už není místo. Nejde o to najít dokonalé řešení, ale o to zabránit poškození pracovní desky, parket nebo vlastní ruky. Rozhoduje materiál hrnce, teplota a povrch, na který ho položíte.
