Dětský pokoj se nedá vymyslet u katalogu ani u vzorníku barev. Začněte u dítěte: kolik mu je, co ho skutečně baví, jestli už spí samo, jestli si hraje na zemi, nebo u stolu. Změřte místnost a nakreslete si na papír, kudy se chodí od dveří k oknu a ke skříni. Teprve pak rozhodujte o nábytku. Pokud začnete výběrem postele nebo barvy stěny, budete měnit dispozici podle nábytku a ne podle toho, jak se v pokoji doopravdy žije.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Než začnete, odmastěte zeď</span> a nechte ji důkladně vyschnout. Samolepku sundejte z podkladu jen z části – asi 20 cm – a přiložte ji horním okrajem na zeď. Pomocí stěrky nebo hadříku ji postupně přitlačujte směrem dolů a zároveň stahujte ochrannou fólii. Pokud se objeví bublina, nepropichujte ji, ale přitlačte ji ke kraji a vytlačte. U velkých formátů je lepší lepit ve dvou lidech. Tapetu lepte na stěnu s lepidlem naneseným válečkem, pásy přes sebe asi 2 cm a řežte je ostrou čepelí až po zaschnutí.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete vybírat lampičku podle barvy povlečení, změřte pokoj a rozmyslete, kde dítě skutečně tráví čas. Jiné světlo potřebuje koutek na čtení, jiné psací stůl a jiné postel před spaním. Bez tohoto rozvržení skončíte s třemi svítidly, která svítí na jedno místo a nikde jinde není vidět. Do dětského pokoje patří minimálně tři zdroje světla: stropní celkové, pracovní u stolu a malé orientační u postele.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Před koupí si udělejte</span> <span style="font-weight: 700;">jednoduchý test</span>. Posaďte dítě na židli u stolu, který používá. Nechte ho psát dvě minuty. Sledujte, zda se opírá o celá záda, zda má lokty volně na desce a zda se nohy nehoupejí. Zkuste nastavit výšku o jeden stupeň nahoru a dolů – poznáte, kde je dítě nejstabilnější. Pokud židle nejde nastavit tak, aby sedělo správně, neberte ji, i kdyby se líbila.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je přesunout postel z prostředku místnosti. Pokud stojí uprostřed, kolem ní se nedá nic jiného rozumně umístit. Postel patří do rohu, ideálně kratší stranou ke zdi, aby zbyl jeden dlouhý bok volný. Tím vznikne souvislá plocha u okna nebo u dveří. Další krok je výškový: postel na vyvýšené konstrukci uvolní pod sebou prostor pro sedací vak, malou pohovku nebo skládací židle. Pozor ale na výšku stropu a na to, aby se pod postelí dalo sedět bez ohýbání hlavy.<br>
<br>
<br>
<br>
Ochranná mřížka nestačí, pokud není správně upevněn<br>
<br>
<br>
<br>
Druhá častá chyba je zapomenout na odkládací plochy. Kamarádi přijdou, položí telefon, pití, bundu – a není kam to dát. Stačí jedna nízká police u pohovky nebo malý stolek na kolečkách. Ten se dá přes den odsunout a v noci slouží jako noční stolek. Kabely a nabíječky patří do jedné krabice nebo na lištu připevněnou ke stolku, aby se o ně hosté nezakopávali. Zásuvka by měla být dostupná jak u postele, tak u posezení.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec myslete na hluk. Tenké stěny a vrzající dveře zničí každé přespání. Pomůže koberec nebo běhoun, filcové podložky pod nohy nábytku a těsnění do dveří. Pokud má pokoj dva teenagery, rozdělte prostor knihovnou nebo závěsem, který se dá v noci zatáhnout. Není to dokonalé, ale funguje to lépe než stěhování.<br>
<br>
<br>
<br>
Výběr židle k psacímu stolu pro dítě není o tom koupit cokoli, co se líbí. Špatná židle vede k křivení zad, bolesti krku a nechuti k učení. Než začnete hledat, změřte dítě a stůl. Výška sedáku má být taková, aby chodidla celou plochou spočívala na podlaze nebo na pevné podložce. Stehna mají být vodorovně, kolena v pravém úhlu. Deska stolu má být zhruba v úrovni loktů, když dítě sedí vzpřímeně s rameny uvolněnými.<br>
<br>
<br>
<br>
Údržba je součást výběru. Šrouby a spoje kontrolujte každé dva měsíce, zejména pokud židle jede po kolečkách. Povrch čistěte vlhkým hadrem, nepoužívejte agresivní čisticí prostředky, které naleptají plasty. Když dítě vyroste, není nutné kupovat hned novou židli – stačí zkontrolovat, zda ještě stačí rozsah nastavení. Teprve když nejde sedět s rovným předloktím a chodidly na zemi, je čas na výměnu.<br>
<br>
<br>
<br>
Světlo řešte dvěma zdroji. Hlavní stropní světlo budí atmosféru jídelny, ne pokoje pro teenagery. Místo něj použijte stojací lampu s teplým světlem u posezení a malou čtecí lampu u postele. Pokud host spí na matraci, přidejte přenosnou lampičku nebo světlo na baterie, které se dá položit na zem. Závěsy nebo rolety by měly být dost tmavé, aby se dalo spát i po ránu, když někdo vstává dřív.<br>
<br>
<br>
<br>
Celkové osvětlení má být měkké a rozptýlené, ne ostrý bod nad hlavou. Vhodné je svítidlo se širokým stínidlem nebo stropní panel, který světlo rozloží do stran. Rozhodně se vyhněte holé žárovce bez krytu — dítěti svítí přímo do očí, když si lehne, a při hře na zemi vytváří tvrdé stíny. Pokud má pokoj jen jedno centrální světlo, doplňte ho stojací lampou v rohu, aby stěny nebyly tmavé.
