<span style="font-weight: bolder;">Základní pravidlo: kolem</span> kamen musí zůstat volný prostor alespoň 80 cm na všech stranách, kde si dítě hraje. To není jen kvůli popálení, ale i kvůli tomu, že dítě potřebuje místo na hraní a nemá se o co opřít. Pokud kamna stojí v rohu, je to lepší než uprostřed. Nikdy neumisťujte postýlku, přebalovací pult ani hrací koberec přímo ke kamnům. I když mají ochrannou mřížku, sálavé teplo může být nepříjemné.<br>
<br>
<br>
<br>
Umístění je stejně důležité jako výběr. Lampičku nedávejte na noční stolek přímo u hlavy, protože světlo pak svítí do očí. Lepší je umístit ji níž, třeba na podlahu k posteli, nebo na stranu, odkud světlo dopadá na zem, ne do obličeje. Ideální je takzvané podsvícení: lampička svítí dolů nebo na stěnu a vytváří jemný odraz. Pokud dítě spí na patrové posteli, nikdy nedávejte světlo nahoru k hornímu lůžku. Dítě by na něj dosáhlo, převrhlo ho a mohlo se popálit nebo spadnout.<br>
<br>
<br>
<br>
Barvy v dětském pokoji by měly být světlé, ale ne zářivé. Sytě červená nebo oranžová po chvíli unavuje a děti v takovém pokoji hůř usínají. Zvolte dva až tři odstíny jedné barvy, například světle šedou na stěny a tmavší modrozelenou na jednu stěnu za postelí. Kontrastní pruh nebo geometrický vzor udělá pokoj zajímavým, aniž by přebil prostor. Vyhněte se malování celé místnosti na tmavo, i když to vypadá efektně na fotkách.<br>
<br>
<br>
<br>
Lamino se čistí snadno. Stačí vlhký hadr a jemný prostředek na nádobí nebo mýdlová voda. Nikdy nepoužívejte abrazivní pasty, drátěnky ani čisticí prostředky s amoniakem. Ty naleptají povrchovou fólii a zanechají matné skvrny. Pokud se na laminu objeví rýha, můžete ji zakrýt voskovou tužkou ve stejné barvě. Nelepíte ji ale přes celou plochu – jen do poškozeného místa a přebytek setřete. U dětského nábytku počítejte s tím, že děti na stoly píší fixem. Líh nebo aceton na lamino nepatří, rozpustily by fólii. Na fix používejte obyčejnou gumu nebo hadřík s teplou vodou.<br>
<br>
<br>
<br>
Pracovní místo je dalším kritickým bodem. Dětský stolek bývá malý a často u okna, kde dítě jen kreslilo. Pro teenagera potřebujete desku, na kterou se vejde notebook, sešity a lampa. Umístěte stůl tak, aby zády neseděl ke dveřím, ale ani aby nebyl na očích celé rodině. Soukromí při učení je důležitější než výhled. Židle musí mít nastavitelnou výšku, jinak si vypěstuje křivá záda. Pokud je to možné, přidejte druhou lampu s teplým světlem – studené bílé světlo večer ruší spánek.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Postele řešte jako první</span>. U dvou kluků se osvědčí oddělené postele, které jdou v případě potřeby posunout k sobě nebo od sebe. Patrová postel šetří místo, ale bývá problém, když mladší syn ještě v noci vstává. Kompromisem jsou postele s úložným prostorem pod roštem. Na co si dát pozor: horní postel musí mít pevné zábradlí a dostatečnou vzdálenost od stropu, jinak se v ní nedá sedět. Matrace vybírejte tvrdší, dětské kosti potřebují oporu, a u dvou dětí se vyplatí dvě stejné, aby se nehádaly o lepší.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr: pokoj pro dva kluky nemusí být velký, musí být rozdělený. Jasně dané území, dost světla, dvě pracovní místa a úložný prostor až ke stropu vyřeší víc než drahý nábytek. Nechte kluky, ať si rozmístění vyzkouší týden v praxi, a teprve pak řešte, co skutečně překáží.<br>
<br>
<br>
<br>
Zařídit pokoj pro dva kluky není jen otázka koupě dvou postelí a dvou skříní. První krok je změřit místnost a rozvrhnout, kde budou spát, kde se učit a kde si hrát. Většina chyb vzniká tím, že se nábytek kupuje dřív, než je jasné, kolik místa zbývá na pohyb. Nakreslete si půdorys na papír, zakreslete okna, dveře, radiátory a zásuvky. Teprve pak hledejte nábytek, který se vejde i s rezervou na otevírání dveří a šuplíků.<br>
<br>
<br>
<br>
Úložné prostory plánujte od podlahy ke stropu. Vysoká skříň s dveřmi místo otevřených polic ubere prach a schová nepořádek. Pod postelí se vejdou sezónní věci, sportovní výbava nebo kufry. Na oblečení stačí každému jedna užší skříň a noční stolek. Hračky a drobnosti řešte otevřenými koši, které se snadno vysypou a zase naplní. Vyhněte se koberci po celé ploše, snadno se v něm drží prach a hůř se uklízí.<br>
<br>
<br>
<br>
Kam s učením, aby se navzájem nerušili Dva pracovní kouty v jednom malém pokoji jsou větší problém než spaní. Ideální je stůl podél okna s dvěma židlemi, ale pokud to nejde, umístěte stoly proti sobě nebo do tvaru L. Každý kluk potřebuje vlastní zásuvku, lampu a místo na knihy. Běžná chyba je společná police, na které se všechno pomíchá. Přidělte každému vlastní barvu nebo vlastní krabici a veďte je k tomu, aby si pořádek udržovali sami. Učení v jedné místnosti vyžaduje dohodu: kdo se učí, má přednost, druhý si vezme sluchátka.
