Napáječky a krmítka čistěte denně, ne jednou za týden. Zelené povlaky na stěnách nejsou neškodné – jsou to řasy a biofilm, ve kterém přežívají bakterie. Postup: ráno vylijte zbytky, opláchněte horkou vodou a nechte oschnout. Dezinfekci používejte jen podle návodu a vždy po důkladném omytí, jinak zůstane mastný film. Krmivo skladujte v uzavřených nádobách, ne v otevřeném pytli na zemi – přitahuje hlodavce, kteří přenášejí salmonelu. Nikdy nenechávejte vlhké krmivo v krmítku přes noc, zvlášť v létě.<br>
<br>
<br>
<br>
První praktický rozdíl je izolace. Chlupaté slepice mají srst hustou, ale bez struktury, která odvádí vodu. Po dešti zůstávají mokré déle než běžná plemena a snadno prochladnou. Pokud je chováte venku, potřebují krytý výběh se suchou podestýlkou a závětří. Mokrý pták se neuklidní, dokud neusychá, a v chladném období to znamená vyšší spotřebu krmiva. Typická chyba je nechat je celý den na dešti a čekat, že to „slepičí" zvládnou jako jiná plemena.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/ekyOECMoCf0/hq720_custom_2.jpg" alt="What $15,000,000 Gets You in Mexico" style="max-width:440px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Nejčastější chyba při stavbě kurníku není ve stěnách, ale v podlaze. Slepice sedí na hřadě, ale spí nízko a přes den stojí celý den na studené zemi. Betonová deska bez izolace nebo dlažba položená přímo na hlíně odvádí teplo z těla ptáka i z prostoru. Řešení je jednoduché: na hutněný štěrk položte extrudovaný polystyren o tloušťce alespoň pěti centimetrů, na něj desky z lisovaného dřeva a nakonec vrstvu podestýlky. Okraje izolace chraňte před vlhkostí, jinak ztratí vlastnosti během jedné sezóny.<br>
<br>
<br>
<br>
Změny na kůži jsou ještě konkrétnější. Šupinatá, suchá kůže na nohách s bílým práškem znamená roztočíka – zákožku nožní. Kůže ztvrdlá, popraskaná a šedá svědčí o nedostatku tuků v krmivu nebo o plísni. Červené skvrnky a strupy na hřbetě vznikají při napadení čmelíky, kteří sají krev v noci. Pokud kůže pod peřím prosvítá do žluta, může jít o problémy s játry. Namodralé nebo fialové okraje hřebínku a ušních lalůčků ukazují na nedostatek kyslíku v krvi, často při srdečním selhání nebo těžké respirační infekci.<br>
<br>
<br>
<br>
Zápach v kurníku nevzniká jen z trusu. Je to kombinace vlhkosti, rozkladu organické hmoty, amoniaku z moči a omezené výměny vzduchu. Pokud kurník větráte málo, amoniak se drží u podlahy, dráždí dýchací cesty nosnic a zápach se stupňuje. Vápnění samo o sobě nestačí, stejně jako samotné větrání. Funguje teprve kombinace obojího: vápno snižuje kyselost prostředí a tím i uvolňování amoniaku, vzduch odvádí vlhkost a plyny ven.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je sypat vápno na mokrou podestýlku. Vznikne kaše, která se rozkládá a zapáchá ještě víc. Další chyba je vápnit příliš silnou vrstvou – práší, dráždí oči a slepice ho zbytečně vdechují. Vápno také nepoužívejte společně s kyselými čisticími prostředky, reakce uvolňuje teplo a výpary.<br>
<br>
<br>
<br>
Když zapáchá i po vápnění a větrání, hledejte příčinu jinde. Často je to ucpaný odpad, mokré dřevo ve střeše nebo přemnožené hlodavce pod podlahou. Zkontrolujte také napáječky, zda neprosakují. Někdy stačí přidat do krmiva trochu drceného dřevěného uhlí, které váže plyny ve střevech. Účinek se dostaví během několika dní, ne hned. Vápnění opakujte podle potřeby, obvykle při každém větším úklidu, a větrání berte jako každodenní povinnost, ne jako sezónní akci.<br>
<br>
<br>
<br>
Vzduch musí mít kam odcházet. Kurník potřebuje přívod čerstvého vzduchu dole a odvod nahoře, ideálně na protilehlých stranách. Pokud máte jen jedno okno, přidejte větrací štěrbinu u stropu a druhou u podlahy, obě zakryté pletivem proti ptákům a hlodavcům. V zimě větrejte krátce a intenzivně, ne celý den naplno – průvan způsobuje nachlazení. Vlhkost udržujte pod 70 procenty. Pomůže i hlubší suchá podestýlka, která vsakuje vlhkost, a pravidelný úklid trusu alespoň dvakrát týdně.<br>
<br>
<br>
<br>
Stěny z palet se dají dělat dvěma způsoby. Buď palety postavíte na výšku a necháte mezery, což je rychlé, ale profukuje. Nebo je rozřežete na jednotlivé desky a pobijete je na nosný rám z hranolů. Druhá varianta je pracnější, ale výsledek vypadá jako normální kurník a lépe drží teplo. Mezery mezi deskami nechte maximálně dva až tři milimetry. Větší škvíry ucpejte dřevěnou lištou, ne montážní pěnou, kterou slepice rozklovou.<br>
<br>
<br>
<br>
Vápnění podestýlky a povrchů Na podlahu používejte nehašené vápno nebo pálené vápno, které se před aplikací nechá zhasit. Nikdy ho nesypte přímo pod slepice v práškové podobě, protože poleptá běháky i dýchací cesty. Nejprve vyberte trus, poté rovnoměrně rozprostřete tenkou vrstvu vápna po povrchu, přidejte novou podestýlku a teprve pak pusťte drůbež dovnitř. U stěn a hnízd používejte vápenné mléko – směs vápna a vody v poměru přibližně 1:3. Natírejte jím dřevěné povrchy, spáry a rohy, kde se drží vlhkost. Po zaschnutí vytvoří vrstva, která omezuje množení bakterií a plísní.
