Krmítka a napáječky umístěte na pevnou podložku, ideálně na dlaždici nebo dřevěnou palubu. Na holé zemi se krmivo rozmáčí a mísí s trusem. Napáječku zvedněte nad zem, aby do ní nepadaly nečistoty. Slepice jsou zvědavé a rychle přijdou na to, jak si poradit s volně loženým krmivem, ale také jak ho rozházet po celém výběhu. Zavěšená krmítka s víkem snižují plýtvání i přítahování hlodavců.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chybou je poddimenzovaný základ. Kurník sice není dům, ale i lehká stavba se časem prohne, pokud stojí na dvou trámech položených na hlíně. Použijte zhutněný štěrk, na něj podkladní betonové tvárnice a teprve na ně dřevěnou konstrukci. Dřevo v přímém kontaktu s vlhkou zemí začne hnít během dvou sezón. Mezi dřevo a beton vložte izolační pás, třeba zbytky asfaltové lepenky. Ušetříte tím za výměnu ztrouchnivělých trámů, která je pracnější než celý základ.<br>
<br>
<br>
<br>
Vlhké prostředí se nedá úplně obejít, ale dá se s ním pracovat. Vyberte plemeno s hustším peřím, zajistěte suchý a větraný kurník, měňte podestýlku a přikrmujte vitamíny. Kombinace těchto kroků udrží nosnice zdravé i v deštivém období.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/ty-pKAvdjA4/hqdefault.jpg" alt="Navrhneme a vyrobíme nábytek na míru pro celý byt | Vestavenky.cz" style="max-width:420px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Podestýlka je druhá polovina izolace. Hluboká vrstva hoblin nebo slámy o výšce patnáct až dvacet centimetrů funguje jako přirozená izolace i zdroj tepla z fermentace. Nikdy ji nevyhazujte celou — odebírejte jen mokrá místa a dosypávejte suchý materiál. Vlhká podestýlka je nejhorší možná varianta, protože chladí nohy a šíří zápach. Pokud je cítit čpavek, větrání nestačí.<br>
<br>
<br>
<br>
Řešení začněte u krmiva. Přidejte misku s hrubým vápníkem, zkontrolujte datum a složení krmné směsi, doplňte kvalitní vitamínový premix určený pro nosnice a zajistěte přístup k vodě bez řas a usazenin. Zkontrolujte, zda slepice nepijí z kaluže, kde se množí bakterie. Kurník prosvětlete, ale nechte v něm stinný kout. Snižte počet ptáků na rozumnou plochu, odstraňte průvan a zajistěte pravidelný režim krmení ve stejnou dobu.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Kdy je chyba v krmivu a kdy ve</span> zdraví Druhý viník je vitamin D3. Bez něj tělo vápník nepřijme, i když ho je v krmivu dost. Slepice zavřené celý den v tmavém kurníku si ho nevyrobí a musí ho dostat v krmivu. Pozor na přehnané dávkování — předávkování vitaminu D je toxické a pozná se podle apatie a průjmu. Další častá chyba je příliš mnoho fosforu ve formě obilovin a kukuřice. Fosfor se s vápníkem váže a při špatném poměru se vápník vylučuje trusem. Poměr by měl být přibližně dva díly vápníku na jeden fosfor.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější příčinou je nedostatek vápníku vstřebatelného v podobě. Slepice musí mít neustále k dispozici zdroj uhličitanu vápenatého ve formě drcených mušlí nebo hrubého vápence, ne jen jemný prach, který proteče střevem dřív, než se stihne využít. Hrubé částice se v svalnatém žaludku zdrží přes noc, kdy se skořápka tvoří. Pokud sypete vápenec jen do krmné směsi, část ho slepice nevstřebá. Správné je mít zvláštní misku s hrubým vápníkem neustále na dosah.<br>
<br>
<br>
<br>
Prevence stojí na třech věcech: stálý přístup k hrubému vápníku, vyvážený poměr vápníku a fosforu a klidné prostředí. Sledujte snášku a všímejte si opakování — jedno měkké vejce nic neznamená, tři během týdne už ano. Pokud se stav neupraví do deseti dnů po změně krmiva, nechte slepici prohlédnout. Většina případů se vyřeší úpravou stravy a prostředí, ne zásahy do zdraví.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší rozdíl je mezi lehkými středomořskými plemeny a těžkými asijskými. Leghornka, minorca nebo andaluzanka mají tenké, přiléhavé peří bez velké vrstvy prachového peří. Rychle promoknou, ale také rychle uschnou. Ve vlhku ale špatně drží tělesnou teplotu, takže potřebují suchý kurník s průvanem. Naopak brahma, kochinka nebo orpingtonka mají husté prachové peří a silnou vrstvu tuku. Ty snesou vlhko lépe, ale hrozí jim přehřátí v létě a plísně na peří, pokud kurník nevysychá.<br>
<br>
<br>
<br>
Běžné nálezy na peří a kůži a co znamenaj<br>
<br>
<br>
<br>
Praktická pravidla pro vlhké prostředí Zásadní není jen plemeno, ale stavba peří a kondice. Slepice s celistvým peřím bez děr odolnou vodu lépe. Po každém dešti zkontrolujte hřbet a břicho – pokud jsou mokré i po dvou hodinách, pták potřebuje suché místo. Do výběhu dejte vyvýšené zápraží, pískoviště a přístřešek s podestýlkou, která se nemění v bláto. Sláma nasákne, piliny se slepí – nejlepší je hrubá dřevěná štěpka, která vodu propustí.<br>
<br>
<br>
<br>
Plemena, která se osvědčila v deštivých oblastech, jsou často hybridi vyšlechtění pro odolnost, ale u čistokrevných se dá spolehnout na wyandotku, plymutku nebo australorpku. Mají pevné peří, které vodu částečně odpuzuje, a klidnou povahu, takže se nechají snadno zavřít do sucha. Naopak hedvábnička s hedvábným peřím je ve vlhku zcela nevhodná – peří nasákne a pták prochladne.
