Výběh se musí dát udržovat. Trvale zastřešený prostor bez přístupu vzduchu je vlhký a vzniká v něm amoniak. Půda se po čase utuží a objeví se paraziti. Počítejte s tím, že horní vrstvu písku nebo štěrku budete jednou za čas obměňovat a trávník uvnitř obvodu se stejně jednou opotřebuje. Řešením je výběh rozdělit na dvě části a střídat je, nebo hejno přesouvat na nové místo. Statický výběh na jednom místě po několika sezónách vždy ztratí svou kvalitu.<br>
<br>
<br>
<br>
Bolestivé kdákání bývá ostré, krátké a opakované v pravidelných intervalech. Slepice často stojí na místě s nahrbeným hřbetem, peří má načepýřené a ocas svěšený. Nereaguje na krmení, neklove, nechce jít na hřad. Pokud se takový zvuk ozve při manipulaci, při snášení vejce nebo při dotyku na břicho, je to jasný signál, že něco bolí. Typický je také výrazný odstup od ostatních – nemocný pták se stahuje do kouta.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Další častá chyba je</span> přebytek krmiva s vysokým obsahem energie a nízkým podílem bílkovin. Slepička se přes den nasytí kukuřicí a pšenicí, ale bílkoviny a minerály jí chybí. Výsledkem jsou tenké skořápky, bledé žloutky a občas i měkká vejce bez skořápky. Poměr by měl být vyvážený: zhruba polovina krmné dávky obiloviny, zbytek bílkovinné složky – luštěniny, slunečnicový šrot, sójový šrot nebo vařené brambory. Když slepice snáší vajíčka s bledým žloutkem, první krok není kupovat dražší krmivo, ale přidat zelenou píci a mrkev.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Z praktického hlediska se</span> <span style="font-weight: 600;">osvědčuje vápno používat</span> střídmě a pravidelně, ne nárazově. Tenká vrstva při každém doplnění podestýlky udělá víc než jednorázový silný zásyp. Pokud máte v kurníku nemocné nebo oslabené ptáky, vápno vynechejte a poraďte se s veterinářem. Stejně tak dejte pozor u mladých kuřat, která jsou citlivější na prach. Suchý kurník se pozná podle toho, že podestýlka je sypká, vzduch není cítit amoniakem a slepice mají čisté běháky. Vápno je k tomu pomocník, ne hlavní řešení.<br>
<br>
<br>
<br>
Pravidelná kontrola je stejně důležitá jako samotné zabezpečení. Jednou za měsíc projděte celý obvod a hledejte nové škvíry, uvolněné pletivo nebo stopy po škrábání. Pokud si všimnete chomáčů chlupů nebo trusu na parapetu, kuna už místo testuje. V takovém případě nečekejte a opravte slabé místo okamžitě. Kombinace pevné konstrukce, jemného pletiva a pravidelných kontrol zastaví kunu spolehlivěji než jakýkoli plašič.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický postup: hodinu před plánovaným zhasnutím uberte intenzitu na polovinu, po půl hodině na čtvrtinu a teprve pak zhasněte úplně. U malých hejn do deseti kusů stačí i to, když světlo vypnete o 30 minut později, než slepice samy začnou usedat. Nikdy nesviťte večer jasně bílým světlem s vysokým podílem modré složky. Ta potlačuje melatonin a slepice zůstávají aktivní, i když už mají být na hřadě.<br>
<br>
<br>
<br>
Zaměřte se také na vstup pro lidi. Dveře musí mít pevnou závoru, ne jen háček, který kuna vytlačí čenichem. Pokud máte kurník na nohách, obalte nosné sloupky hladkým plechem do výšky jednoho metru. Kuna se po hladkém povrchu nemůže zachytit drápy. Mezera mezi zemí a podlahou kurníku by neměla být větší než pět centimetrů, jinak se tam kuna vmáčkne.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve je potřeba rozlišit, s čím pracujete. Pálené vápno je agresivní a do kurníku nepatří, dokud není uhašené. Nehašené vápno reaguje s vlhkostí, silně hřeje a poleptá sliznice i běháky. Do podestýlky se používá vápno hašené, případně mletý vápenec. Hašené vápno je jemnější, ale stále jde o zásaditou látku. Pro běžný provoz stačí tenká vrstva, ne hromada nasypaná na jedno místo.<br>
<br>
<br>
<br>
Proč je soumrak pro slepice důležitější než tma Slepice nevidí dobře ve tmě. Přechod ze světla do tmy je pro ně navigační signál. Pokud večer náhle zhasnete ostré světlo, část slepic zůstane na podlaze, jiné se tlačí na hřadu a vznikají zbytečné rozbroje. Ideální je plynulé stmívání. Pokud máte pevné světlo bez stmívače, zkuste alespoň vypnout hlavní zdroj a nechat rozsvícené jen slabé světlo v chodbičce nebo průhledným oknem pronikat soumrak. Slepice tak dostanou čas na přesun.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/fg0poLAgiI0/hq720.jpg" alt="Nový život v malém bytě a věrný parťák Bobík. Takhle dnes žije Petra Janů" style="max-width:420px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Jak vápno zapracovat do podestýlky Postup je jednoduchý a zvládne ho i ten, kdo chová pár slepic na zahradě. Nejprve vyberte podestýlku: hobliny, piliny, slámu nebo drcenou kukuřičnou dužinu. Na dno nasypejte tenkou vrstvu vápna, zhruba jako když solíte polévku. Pak přidejte hlavní vrstvu podestýlky o síle několika centimetrů. Vápno se tak dostane ke dnu, kde se hromadí vlhkost a kde vzniká nejvíc amoniaku. Nikdy nemíchejte vápno do celé vrstvy podestýlky, kterou slepice rozhrabávají. Prach by se dostal do vzduchu a ptáci by ho vdechovali.
