Častý výskyt dvojžloutkových vajec v celé snůšce ale může signalizovat problém. Pokud jich máte více než deset procent, zkontrolujte krmnou dávku. Nadbytek energetických složek, například kukuřice nebo obilovin, může vést k obezitě a hormonálním poruchám. Také se ujistěte, že slepice mají dostatek vápníku a vitamínu D, protože slabá skořápka bývá častým společníkem dvojžloutkových vajec. U mladých nosnic je to přirozené, ale u starších slepic to může znamenat blížící se konec snášky nebo zánět vejcovodu.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Přirozený soumrak je pro</span> slepice signál, že mají jít na hřad. Postupně se uklidní, přestanou zobat a začnou hledat své místo. Umělé světlo tento proces buď urychlí, nebo naopak zablokuje. Pokud večer svítíte jasně, slepice zůstávají aktivní, ale jejich tělo už je nastavené na odpočinek. Vzniká rozpor, který se projeví nervozitou a někdy i vzájemným klováním. Naopak příliš brzké zhasnutí je nutí hledat hřad potmě, což vede k pádům a zbytečným zraněním.<br>
<br>
<br>
<br>
Zimní odolnost není vlastnost plemene, ale souhry více faktorů. Pokud chcete mít jistotu, vybírejte plemena s menším hřebínkem, hustým peřím a klidnou povahou. Zároveň ale investujte čas do suchého kurníku, kvalitního krmiva a pravidelné kontroly. Právě tyto tři věci rozhodnou o tom, zda vaše slepice přežijí mráz bez újmy na zdraví i snášce.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Kam umístit štěrbiny, aby</span> fungovaly Spodní štěrbina patří do stěny, která je odvrácená od převládajícího větru. Stačí pět až sedm centimetrů vysoká a po celé délce stěny, případně ve dvou kratších úsecích. Horní štěrbina jde na opačnou stranu, nejlépe pod střechu nebo do štítu, a měla by být o něco menší než ta spodní. Vzduch pak proudí šikmo přes celý prostor, ne přímo na hřady. Pokud to jde, umístěte horní otvor nad hnízdy, ne nad hřady – slepice v noci potřebují klid a ne profukování.<br>
<br>
<br>
<br>
Kurník z palet má tendenci být vzduchotěsný, protože palety k sobě přiléhají. Vyřízněte proto dvě protilehlé větrací štěrbiny a zakryjte je pletivem proti kunám. Větrání umístěte nad úroveň hřad, aby na slepice nefoukal průvan. Hřady z hranolku o průměru 4–5 cm připevněte ve výšce 40–50 cm nad podlahou, s odstupem alespoň 25 cm od sebe. Slepice potřebují na hřadu 20–25 cm místa, takže pro pět nosnic počítejte s hřadem dlouhým přes metr. Pod hřady dejte podestýlku, kterou budete jednou týdně vyměňovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Štěrbiny se dají vyříznout pilkou do prken nebo vynechat mezeru mezi deskami při stavbě. Důležité je, aby se daly kdykoli zakrýt. Na zimu je potřeba je zúžit, ne úplně zavřít. Úplné zavření je nejčastější chyba – lidé utěsní kurník, aby nebylo uvnitř zima, a tím ho nechají vlhký. Slepice snesou mráz lépe než průvan a mokrý vzduch.<br>
<br>
<br>
<br>
Dveře a okénko řešte jako jednu stěnu z palety, kterou osadíte na panty. Zavírání musí být na západku, ne na háček, který slepice nebo vítr otevře. Zámek dejte i na vstupní dvířka, protože kuna se protáhne i malou škvírou. Pokud kurník stavíte z více palet, spoje zajistěte vruty do dřeva, ne hřebíky. Vrut lépe drží v suchém i vlhkém dřevu a konstrukce se časem nerozklíží.<br>
<br>
<br>
<br>
Pravidelně kontrolujte, jestli štěrbiny neucpává prach, peří nebo námraza. Jednou za čas je prohrábněte rukou nebo kartáčem. Pokud uvnitř cítíte amoniak nebo se na stropě sráží voda, je větrání slabé – přidejte pár centimetrů navrch. Když naopak na hřadech leží sníh nebo slepice sedí nahrbené, je to průvan a štěrbiny je třeba zúžit. Vždy reagujte na stav uvnitř, ne na teploměr venku.<br>
<br>
<br>
<br>
Krytí řešte posuvnou deskou, otočným víčkem nebo kusem plachtu na háčcích. Musí to jít ovládat zvenku, abyste do kurníku nelezli a nerozházeli ho. Mezera pod krytem by neměla být větší než dva centimetry, jinak se tam nastěhují hlodavci. Kovové pletivo s oky do jednoho centimetru je spolehlivější než dřevo, které myši prokoušou.<br>
<br>
<br>
<br>
Bez elektřiny se obejdete i u velkých kurníků, pokud dodržíte poměr: spodní otvor větší než horní, oba chráněné proti dešti a větru. Někdy stačí jen prodloužit komínový efekt trubkou vyvedenou ze stropu, která ústí nad střechu. I ta funguje bez motoru, protože teplý vzduch stoupá sám. Kdo jednou zažije kurník bez zápachu a suchý, už se k utěsněným bednám nevrátí.<br>
<br>
<br>
<br>
Větrání kurníku bez elektřiny stojí na jednoduchém principu: teplý vzduch stoupá a odchází nahoru, čerstvý vzduch se nasává dole. Když kurník stojí na místě bez průvanu a vlhkost se v něm drží, slepice začnou pokašlávat, hřebínky blednou a snáška klesá. Stačí dvě štěrbiny – jedna nahoře, druhá dole – a rozdíl je znát během několika dní. Nejde o nic složitého, ale musí se dodržet pár zásad.