Jak večerní světlo mění usínán<br>
<br>
<br>
<br>
Častou pastí je také nastavení spadávky. Malý formát snese menší spadávku, ale nesnese žádnou. Pokud ji zapomenete, po ořezu vám zmizí okrajové prvky nebo zůstane bílý proužek. Nastavte ji jednotně pro všechny strany a stejnou hodnotu použijte i v exportním profilu. Nespoléhejte na to, že tiskárna si poradí sama.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický postup je jednoduchý. Jednou týdně vezměte slepici, prohmatejte ji od hrudi k běhákům, rozevřete peří u kloaky a pod křídly, prohlédněte hřebínek a běháky. Zapisujte si, co vidíte – barvu kůže, stav peří, přítomnost parazitů. Když se objeví změna, oddělte zvíře od hejna a až potom řešte příčinu. U parazitů je nutné ošetřit i kurník, ne jen slepici, jinak se problém vrátí do dvou týdnů. U změn barvy kůže a hřebínku volejte veterináře, protože tyto příznaky mohou znamenat vážné onemocnění.<br>
<br>
<br>
<br>
U slepic s krátkým a širokým zobákem se naopak vyplácí hlídat krmítko. Takový pták hůř probírá zrno a často ho polyká celé. Hrozí mu nadýmání a zažívání problémů. Podávejte krmivo ve více mělkých miskách a část obilí nahraďte šrotem nebo namočeným krmivem. Pokud má slepice zobák zdeformovaný po úrazu nebo nemoci, konzultujte krmnou dávku s veterinářem, aby dostala dost živin i přes ztížený příjem.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je sáhnout po léčbě dřív, než víte, co vlastně léčíte. Přípravky proti parazitům nasazené na zánět kloaky nemoci jen zamaskují a oddálí řešení. Druhá častá chyba: prohlížet jen slepice, které vypadají špatně. Nemocná zvířata se totiž snaží držet v hejnu a maskovat slabost. Proto kontrolujte všechna zvířata stejně, ideálně večer, kdy sedí na hřadě a jsou klidná. Třetí chyba je spoléhat na to, že „se to samo spraví". U slepic se problémy s kůží a peřím rychle rozšíří na celé hejno.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je soudit povahu slepice podle plemene. I v mírném plemeni se objeví jedinec s dlouhým, agresivním zobákem, a naopak bojovné plemeno může mít zobák krátký a klidné chování. Další častou chybou je zkracování zobáku doma – bez znalosti anatomie snadno zasáhnete živou tkáň a způsobíte ptákovi bolest i horší problém, než byl původní. Tvar zobáku je pouze orientační znamení, ne diagnóza. Vždy ho berte spolu s chováním, věkem a podmínkami v hejnu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomeňte na výběh. Rozměry kurníku jsou jen polovina úspěchu. Pro pět slepic potřebujete venkovní výběh alespoň 10 m², pokud možno s přístřeškem proti dešti a slunci. Výběh musí být oplocený do výšky 1,2 metru a z části zakrytý pletivem i shora, jinak přijdete o slepice kvůli jestřábovi nebo lišce. Podestýlku v kurníku volte suchou a sypkou — sláma, hobliny nebo písek. Mokrá podestýlka je zdrojem čpavku a onemocnění dýchacích cest.<br>
<br>
<br>
<br>
Co s tím udělat v praxi Pokud máte ve hejnu slepici s dlouhým, špičatým zobákem a vidíte, že ostatním škube peří, neřešte to hned zkracováním zobáku. To je krajní a pro ptáka stresující zákrok, který patří do rukou veterináře. Mnohem účinnější je upravit prostředí. Dlouhý zobák potřebuje neustálé zaměstnání. Přidejte do výběhu klovací bloky, zavěšené kusy zeleniny nebo síť s jetelovinami. Slepice, která má co dělat, klování v peří omezí. Zároveň zkontrolujte hustotu hejna – pokud je ptáků příliš mnoho, i klidná slepice s krátkým zobákem začne být agresivní.<br>
<br>
<br>
<br>
Klování a vzájemné oštipování je v hejnu častý problém. Mnozí chovatelé hledají řešení ve změně krmiva nebo prostoru, přitom rozhodující může být docela obyčejná věc: tvar zobáku. Zobák slepice není jen nástroj k příjmu potravy, ale i nástroj k ohledávání okolí a k udržování pořádku v hejnu. Když se na zobák podíváte pozorně, zjistíte, že různé tvary odpovídají různým způsobům, jak pták zachází s okolím. Následující řádky popisují, jak podle tvaru zobáku odhadnout sklony slepice a co s tím dělat dřív, než dojde k vážnějším škodám.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve je potřeba zobák správně prohlédnout. Chyťte slepici tak, aby měla hlavu volně, ale bezpečně. Zobák držte z boku proti světlu a sledujte tři věci: délku horní čelisti, její zakřivení a šířku u kořene. Dlouhý, mírně zahnutý zobák s ostrou špičkou mají zpravidla slepice, které rády zkoumají vše nové a často klovou do peří ostatních. Krátký, tupější a širší zobák bývá u klidnějších jedinců, kteří se spokojí s krmítkem a podestýlkou. Důležité je dívat se na zobák v klidu, ne ve stresu – při chycení se tvar jeví jinak.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický postup je jednoduchý: jednou za čas při kontrole slepic věnujte pár sekund pohledu na zobák. Zapište si, které kusy mají dlouhý a které krátký zobák. U dlouhých přidejte zaměstnání a zkontrolujte prostor, u krátkých upravte krmení. Pokud se ve hejnu objeví klování, začněte prostředím, ne zákrokem. Sledujte výsledky alespoň dva týdny, než uděláte další změnu. Tvar zobáku vám neřekne všechno, ale pomůže odhadnout, na co si dát pozor, a předejít tomu, co se jinak řeší jen obtížně.
