Bezbarvý diamant není vždy nejlepší volba. Kameny s nepatrným nádechem do žluta nebo hněda mohou být levnější, ale v bílém zlatě vyniknou žlutě. Naopak v žlutém zlatě se tento nádech potlačí a kámen vypadá čistě. Proto si vezměte k prohlídce stejný kov, ze kterého bude prsten. Kov mění výsledný dojem víc, než se na první pohled zdá.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="http://www.rgbstock.com/cache1vH58U/users/o/op/openbox/600/oncSXfs.jpg" style="max-width:450px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">Největší chybou je postavit vše na podlahu. Truhlíky, kýble a židle pak blokují průchod a balkon působí přeplácaně. Řešením je svislé členění. Na zeď u dveří připevněte lištu s háčky a zavěste na ni skládací židli, konve nebo tašku na nářadí. Další lištu dejte na protější zeď, ale jen do výšky, na kterou pohodlně dosáhnete. Vše, co visí, uvolní podlahu a ta se pak dá využít k sezení.<br>
<br>
<br>
<br>
Rostliny mějte ve dvou vrstvách: vysoké u zdi, nízké u zábradlí. Nepřelévejte, v malém prostoru se voda rychle vsákne do zdi a způsobí plíseň. Truhlíky podložte miskami a jednou za týden je vyneste ven a opláchněte. Sedm úprav – svislé lišty, deska na zábradlí, rohože, lavice, role, dvě vrstvy květin a pravidlo „co nemá místo, jde pryč" – stačí na to, aby malý balkon fungoval bez jediného zásahu do konstrukce.<br>
<br>
<br>
<br>
Čtvrtým signálem je dunění basů. Když pustíte hudbu s výraznými basy, zvuk se vlní, je nepříjemně hlasitý v jednom místě a jinde slabý. To je způsobeno stojatým vlněním mezi rovnoběžnými stěnami. Pomůže posunout reproduktory dál od rohu, umístit je dál od zdi a doplnit pohlcování v rozích. Někdy stačí jiné rozmístění nábytku, jindy je potřeba cíleně upravit poměr mezi pohlcováním a rozptylem.<br>
<br>
<br>
<br>
Třetím signálem je nevyrovnaný zvuk v různých částech místnosti. Posaďte se na gauč, pak do křesla v rohu a pak k jídelnímu stolu. Pokud se zvuk v jednom místě ztrácí a v jiném duní, místnost nemá rovnoměrné rozložení pohlcování a odrazů. Typická chyba je dát veškerý měkký nábytek na jednu stranu a druhou nechat holou. Zkuste rozmístit pohlcovače a rozptylovače tak, aby byly proti sobě, ne jen v jednom rohu.<br>
<br>
<br>
<br>
Podlaha zůstává studená a špinavá, ale beton se nesmí zatížit těžkými dlaždicemi. Použijte plastové rohože do zámku, které se jen položí a kdykoli se dají vyndat a opláchnout. Mezi rohož a zeď dejte gumový pásek, aby voda nezatékala ke dveřím. Pokud balkon nemá odtok, nakloňte rohože mírně ke kraji a vodu z nich setřete stěrkou. Koberec nikdy nedávejte přímo na beton, pod ním zůstane vlhko a po čase zčerná.<br>
<br>
<br>
<br>
Mezi časté chyby patří výběr barvy pouze podle fotografie v katalogu nebo podle trendu z internetu. Další chybou je ignorování podlahy a dveří – pokud mají teplý podtón, studená barva stěn vytvoří nesoulad, který bude v místnosti rušit. Někteří lidé také zapomínají na to, že barva na velké ploše vypadá vždy sytěji než na malém vzorku, proto je lepší zvolit o stupeň světlejší odstín, než jaký se líbí na vzorníku.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je snaha zaplnit lehkou stranu příliš mnoha malými předměty. Sbírka svíček, rámečků a figurek sice zaplní plochu, ale hmotu nevytvoří – výsledek vypadá jako nepořádek a těžká strana stále převažuje. Druhá chyba je ignorování průchodu. Pokud lehká strana slouží jako cesta kolem stolu, nesmíte ji zablokovat nábytkem. V takovém případě vyvažujte pouze barvou, textilem a světlem, ne objemem.<br>
<br>
<br>
<br>
Zábradlí jako nosný prvek, ne jako dekorace Zábradlí unese víc, než se zdá, ale zatížení musí být rovnoměrné. Truhlíky zavěšujte zevnitř, ne zvenku, aby nepadaly na chodník. Na horní hranu zábradlí se hodí deska přišroubovaná dvěma svorkami – vznikne úzký pult na kávu nebo notebook. Pozor na výšku: pokud deska přesáhne zábradlí o víc než pár centimetrů, bude při sezení tlačit do zad. Svorky utahujte ručně, ne naplno, jinak poškrábete lak.<br>
<br>
<br>
<br>
Skladování vyřeší jedna uzavíratelná lavice místo několika krabic. Musí být nízká, aby se na ni dalo sedět, a dlouhá maximálně jako balkon. Do ní schovejte nářadí, hnojivo a sezonní věci. Nad lavici pak nezbývá nic než zeď, kam se vejde věšák na malé nářadí. Co se nevejde do lavice, nemá na balkon patřit. Tohle pravidlo udrží pořádek i v sezoně, kdy se hromadí květináče.<br>
<br>
<br>
<br>
Malý balkon v paneláku má obvykle tři až čtyři metry čtvereční a jedny dveře. Rekonstrukce je zbytečná, protože většina problémů vzniká špatným uspořádáním, ne nedostatkem místa. Než začnete cokoli kupovat, změřte si šířku, hloubku a výšku zábradlí. Zjistěte také, kam až dosáhne otevřené křídlo dveří a kde jsou jistič a odpad. Právě tyto míry určí, co se na balkon vejde, aniž byste do něj museli zasahovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Ozvena, která se objeví i u běžné řeči Prvním varovným signálem je ozvěna, kterou slyšíte, když mluvíte nahlas nebo když se smějete. V dobře navrženém obýváku by se zvuk měl vracet maximálně jako jemné doznění, ne jako druhá slabika. Ozvěna vzniká tam, kde jsou velké holé plochy proti sobě – typicky dvě protilehlé stěny, velké okno a protější zeď bez závěsu. Zkuste zatleskat v různých částech místnosti. Pokud tlesknutí zní jako výstřel a pak chvíli „cinká", máte příliš mnoho odrazů a příliš málo pohlcení.
