5 pravidel, jak nosit bílou košili bez skvrn a omakání

<img src="https://live.staticflickr.com/7321/11695979263_b073a0702b.jpg" alt="Rekonstrukce bytu 016" style="max-width:410px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;"><span style="font-weight: 900;">Bílá košile je</span> nejviditelnější kus oblečení, který máte. Každá skvrna, žloutnutí v podpaží nebo špatně vyžehlený límec je na ní vidět dřív než cokoli jiného. Nejde o to mít jich deset, ale mít dvě nebo tři, které skutečně fungují. Rozhoduje střih, materiál a způsob nošení — ne cena na visačce.<br> <br> <br> <br> Základem je určit podtón pleti. Podívejte se na žíly na vnitřní straně zápěstí: modrozelené znamenají neutrální podtón, modrofialové chladný, zelené teplý. Chladnému podtónu sluší stříbro, bílé zlato a platina, teplému žluté a růžové zlato, měď a bronz. Neutrální zvládne obojí. Druhým krokem je tvar obličeje. Kulatému obličeji prospějí delší visací náušnice, které ho opticky protáhnou. Hranatému naopak kroužky a oblé tvary, které ho zjemní. Oválu sedí téměř vše.<br> <br> <br> <br> Barva drží outfit pohromadě. Tmavě hnědá a černá fungují s tmavými kalhotami i džíny, světle hnědá a šedá se hodí k světlejším látkám. Základní pravidlo zní: odstín obuvi by měl být stejně tmavý nebo tmavší než kalhoty. Pokud nosíte hnědý pásek, obuv by měla být ve stejné rodině odstínů, nemusí jít o přesnou shodu. Vyhněte se výrazným barvám, které přitahují pozornost víc než zbytek outfitu.<br> <br> <br> <br> Na dosažení lesku potřebujete dvě věci: jemný abrazivní prostředek, který srovná mikropoškrábání, a tuk, který povrch uzavře. Osvědčená kombinace je jedlá soda s olivovým olejem. Ze dvou dílů sody a jednoho dílu oleje udělejte hustou pastu, naneste ji prstem na hadřík a v kruhových pohybech přejíždějte malé plochy. Nepřitlačujte, jde o povrchovou úpravu, ne o broušení. Potom pastu setřete čistým suchým hadrem.<br> <br> <br> <br> <span style="font-weight: 700;">Co dělat, když boty už tvar</span> ztrati<br> <br> <br> <br> Pračka je rychlá, ale není pro každou obuv. Perte pouze tenisky z textilu nebo syntetiky, nikdy kožené, semišové ani s nalepenou podrážkou, která se teplem a vlhkem odlepí. Teplota maximálně třicet stupňů, krátký program, nízké otáčky. Použijte prací síťku nebo obal na polštář, aby obuv nebouchala do bubnu. Vložte staré ručníky, které tlumí nárazy. Nikdy nepřidávejte aviváž a vynechte máchání navíc, zbytečně namáhá lepidlo.