Na co si dát pozor na samotné A9: držte se v pravém pruhu, pokud nepředjíždíte, a nespěchejte na nájezdu. Rozjezd z okrajové silnice bývá krátký a někteří řidiči na dálnici jedou rychleji, než čekáte. Zrychlete už na nájezdové rampě a připojte se plynule. Nepředjíždějte kamiony zprava a nechte si odstup. Když si naplánujete nájezd, palivo a čas, jízda z okrajových částí po A9 přestane být problémem a stane se předvídatelnou součástí cesty.<br>
<br>
<br>
<br>
Na A9 se během dne mění provoz. Ráno a odpoledne bývá hustší u velkých měst, ale na okrajových úsecích může být klid. Pokud vyjíždíte z okraje, máte výhodu, že nastoupíte dřív, než se kolony vytvoří. Naopak návrat ve špičce vás může zdržet na nájezdu, kde se tvoří fronta. Sledujte dopravní zpravodajství ještě před odjezdem, ne až na cestě.<br>
<br>
<br>
<br>
Uzavírka tunelu na pražském okruhu nebo v centru města neznamená jen zdržení. Mnohem horší je, že se tisíce řidičů vydají stejnou náhradní cestou a vytvoří kolonu, která se během několika minut změní v nehybnou frontu. Rozhoduje proto okamžik, kdy se rozhodnete, kam odbočíte. Kdo reaguje až u zátarasu, obvykle skončí v nejpomalejší variantě.<br>
<br>
<br>
<br>
Potoky a říčky tečou z kopců do centra a jejich údolí bývají mírná. Stojí za to sledovat, jestli podél nich nevede asfaltová cesta nebo alespoň zpevněná polní cesta. Podobně fungují staré železniční náspy, které mají povolený sklon jen několik promile. Pokud po nich vede cyklostezka, máte vyhráno — takový sklon se dá jet i proti proudu bez výrazné námahy.<br>
<br>
<br>
<br>
Vyhněte se dvěma častým omylům. Prvním je příliš mnoho vybavení. Tři dalekohledy, atlas, foťák a termoska znamenají, že se dítě soustředí na věci, ne na ptáky. Stačí jeden dalekohled pro dva a jedna určovací pomůcka. Druhým omylem je dlouhé vysvětlování. Monolog o migraci zabije zájem rychleji než déšť. Místo toho odpovídejte krátce a ptejte se: „Jakou má ta sýkora barvu na břiše?" Otázka nutí dívat se, přednáška nutí poslouchat.<br>
<br>
<br>
<br>
Než vyrazíte, zjistěte si, kde je nejbližší nájezd na A9 ve směru, kterým potřebujete jet. Na okrajích bývá nájezdů méně a některé mají jen jeden směr. Pokud jedete na sever, nesmíte vjet na nájezd vedoucí na jih. To znamená otočku a ztrátu času. Podívejte se na mapu ještě před cestou a najděte si dva záložní nájezdy pro případ uzavírky.<br>
<br>
<br>
<br>
Co si připravit, než přiletí první sýko<br>
<br>
<br>
<br>
Jezdit po dálnici A9 z okrajových částí země je něco jiného než přejezd z centra. Vzdálenost se zdá delší, než ve skutečnosti je, protože se na dálnici dostáváte po vedlejších silnicích. První chyba, kterou lidé dělají, je spoléhat na navigaci bez kontroly. Ta vás často pošle na nejkratší trasu, která vede přes obce a semafory, místo aby vás navedla na nejbližší nájezd.<br>
<br>
<br>
<br>
Další častý problém je placení mýta. Někteří řidiči z okrajových oblastí nemají dálniční známku, protože ji běžně nepotřebují. Před jízdou po A9 si ověřte, zda je známka platná a zda je správně vylepená. Kontrola se nevyplácí podceňovat. Pokud jedete služebně, ověřte si, zda vozidlo známku vůbec mít musí, protože výjimky existují.<br>
<br>
<br>
<br>
Načasování je stejně důležité jako výběr místa. Dopoledne mezi devátou a jedenáctou bývají hřiště nejprázdnější, odpoledne po škole se plní a starší děti přebírají prostor. Pokud máte batole, vyrazte dřív a odejděte, než dorazí školáci. A když hledáte klidnější koutek, vyhněte se parkům, které sousedí se základní školou nebo velkým sídlištěm – tam je hluk a provoz prakticky nepřetržitý.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy je lepší jet po okreskách Ne vždy se vyplatí hnát se na dálnici. Pokud je cíl jen pár kilometrů od okraje a nájezd je daleko, může být rychlejší zůstat na silnici nižší třídy. Rozhodující je poměr času stráveného přesunem k nájezdu a času, který ušetříte na dálnici. U krátkých tras do třiceti kilometrů se dálnice často nevyplatí, zvlášť když je nájezd zajížďkou.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je podcenit palivo. Na okrajových úsecích A9 nejsou čerpací stanice tak hustě jako u měst. Pokud máte dojezd jen na pár desítek kilometrů, riskujete, že minete poslední pumpu před dlouhým úsekem. Natankujte ještě před nájezdem, ne až když svítí rezerva. Stejně tak si vezměte vodu a něco k jídlu, protože odpočívadla na okrajích bývají skromná.<br>
<br>
<br>
<br>
Co udrží děti ve střehu i po deseti minutách Největší chyba je ticho a čekání. Ptáci přilétají v nárazech, mezi nimi je hluché místo a právě v něm děti odcházejí. Proto je dobré mít po ruce druhou činnost: zápis do sešitu, počítání jedinců, kreslení siluety. Když se nic neděje, dítě aspoň něco dělá. Osvědčuje se i rozdělení rolí — jeden hlídá krmítko, druhý zapisuje, třetí sleduje oblohu kvůli přeletům. Role se po pár minutách vymění, což samo o sobě restartuje pozornost.
