Přiložte fotografii. Mobil stačí. Vyfoťte závadu z více úhlů, ať je vidět rozsah i okolí. U výtluků a propadlých dlaždic přidejte něco pro měřítko – stačí botа nebo předmět, který znáte. Fotka zblízka bez kontextu je k ničemu, stejně jako snímek z druhého konce ulice, kde není nic vidět. U nefunkčního osvětlení foťte večer, ať je závada zřejmá.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický postup je jednoduchý. Doma si nejdřív projděte lékárničku a vytřiďte vše, co má prošlou expiraci nebo co už neužíváte. Léky nechte v obalech, jen je zbavte přebytečných krabic, pokud zabírají místo. Menší množství odneste do nejbližší lékárny při příští návštěvě. Větší množství nebo ostrý odpad odvezte do sběrného dvora podle otevíracích hodin. Nikdy nenechávejte léky na veřejně přístupném místě, kde by si je mohlo vzít dítě nebo někdo jiný. A pokud si nejste jistí, vždy se zeptejte předem, ať už v lékárně, nebo ve dvoře.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Krmítko na balkon musí mít stříšku a musí být zavěšené, ne položené na desce. Položené krmítko je otevřená pozvánka pro kočky a pro holuby, kteří ostatní ptáky vytlačí. Zavěste ho na háček nebo na rameno upevněné ke zdi, nejlépe ve výšce, kam nedosáhne kočka z protějšího parapetu. Pod krmítko dejte podložku nebo novinový papír, který budete jednou za dva dny měnit. Bez toho se na balkoně usadí mravenci a plíseň.<br>
<br>
<br>
<br>
Zvuková kvalita bývá slabá. V hospodách duní basy, na náměstích se ztrácí zpěv. Kdo chce poslouchat, sedne si dozadu, kdo chce vidět, jde dopředu. Nejde o to najít dokonalý zvuk, ale o atmosféru. Pokud jdete na koncert, který je zdarma, nečekejte, že vám někdo přinese program. Přineste si vlastní trpělivost.<br>
<br>
<br>
<br>
Hned po probuzení se vystavte dennímu světlu. Ideálně jděte na deset až dvacet minut ven, i když je zataženo. Pokud to nejde, stačí sedět u okna s otevřenými závěsy. Umělé osvětlení v místnosti nestačí – jeho intenzita je mnohonásobně nižší než venku. Ráno také nepoužívejte tmavé brýle, pokud to není nutné. Oči potřebují světelný impuls, který spustí biologické hodiny.<br>
<br>
<br>
<br>
Komentovaná prohlídka má smysl jen tehdy, když si předem ujasníte, co od ní čekáte. Někdo chce slyšet datování, slohy a souvislosti, jiný zase historky o lidech a každodenním životě. Podle toho se rozhodujte, jestli zvolíte klasickou architektonickou trasu, nebo prohlídku zaměřenou na určité období či téma. Pokud jdete na komentovanou prohlídku poprvé, držte se kratší trasy do devadesáti minut. Delší bloky jsou náročné na pozornost a v hloučku lidí se snadno ztratíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr: neplaťte za prohlídku, která vám nic nedá. Radši si vyberte jednu kvalitní trasu a jděte pomalu, než abyste stihli tři za den a pamatovali si jen davy. Před odchodem si zkontrolujte sraz, čas a místo, protože u velkých objektů se skupiny scházejí na různých místech. Když si dopředu ujasníte, co chcete vidět a slyšet, bude z komentované prohlídky zážitek, ne jen povinná kolečka mezi turisty.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat kvalitní prohlídku a nenaletět Dobrý průvodce nemluví nahlas do prázdna, ale pracuje s prostorem. Zastaví se na místě, kde je dobře vidět i slyšet, nechá skupinu nadechnout a odpovídá na dotazy. Předem si na internetu najděte jen základní údaje o trase, ne celý výklad. Pokud narazíte na nabídku, kde se píše „skvělý zážitek" a nic konkrétního, berte to jako varovný signál. Stejně tak když je skupina třicet a více lidí bez sluchátek, výklad se rozpyl do ztracena.<br>
<br>
<br>
<br>
Zvažte také, jestli vám vyhovuje spíš ranní, nebo podvečerní čas. Dopolední prohlídky bývají klidnější, odpoledne se přidávají školní skupiny. Večerní trasy mají jinou atmosféru, ale bývají kratší a někdy končí dřív, než čekáte. Pokud jdete s dětmi, vybírejte prohlídky, kde se počítá s přestávkou a kde se dá sednout. U tématických vycházek si předem zjistěte, kolik se toho nachodí – někdy je to několik kilometrů a bez pohodlné obuvi to nedopadne dobře.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chybou je koupit si vstup na poslední chvíli přes přeprodejce. Místa v menších skupinách bývají obsazená rychle, zvlášť o víkendech a svátcích. Rezervujte přímo u pořadatele, ideálně několik dní dopředu, a vždy si ověřte, jestli je prohlídka v češtině, nebo jen v cizím jazyce. U některých objektů se překvapivě často plete jazyk výkladu a lidé to zjistí až na místě. Také si všimněte, zda je zahrnuta vstupenka do objektu, nebo se platí zvlášť.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor prakticky: vezměte si vlastní sluchátka, pokud pořadatel používá audiopřijímač, a nabijte telefon předem. V historických budovách bývá zima i v létě, takže lehká vrstva navíc není zbytečná. Fotografování může být zakázané v interiérech, kde se používá citlivé vybavení nebo kde probíhá výuka. Na schodech a v úzkých průchodech se držte skupiny, nechoďte napřed a neblokujte průchod. Pokud máte mobil, dejte ho do tichého režimu, jinak rušíte ostatní i průvodce.
