Strom před domem, který stíní okna, není možné řešit svépomocí, a to ani na vlastním pozemku, pokud větve přesahují na veřejné prostranství. Podle pražských vyhlášek smí občan odstranit pouze větve, které ohrožují zdraví nebo majetek, a to po předchozím ohlášení. Typická chyba je, že lidé vezmou pilku a uříznou větev sami. Hrozí pokuta a také to, že strom dostane infekci a v budoucnu odumře. Pokud větev pouze stíní, ale nehrozí pád, je lepší počkat na plánovaný řez.<br>
<br>
<br>
<br>
Jakmile najdete funkční spojnici, jezděte ji stále stejně. Časem si všimnete detailů, které vám ušetří síly: kde se dá projet parkem, kudy vede podchod pod rušnou křižovatkou, kde je bezpečné místo na přejezd. Cílem není nejkratší trasa, ale taková, po které dojedete do centra v klidu a bez zpoceného trička.<br>
<br>
<br>
<br>
Dostat se z okrajové čtvrti do centra bez jediného stoupnutí není otázka síly, ale plánování. Většina měst leží v údolí řeky a okrajové části bývají výš. Řeka je proto nejspolehlivější spojnice: podél ní vede téměř vždy nějaká cyklostezka nebo klidná ulice, která klesá jen minimálně. Než vyrazíte, najděte si na mapě, kudy protéká vodní tok od vaší čtvrti směrem do centra, a postavte trasu kolem něj.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je odhadnout vzdálenost podle mapy bez ohledu na převýšení. Praha má v průměru kolem 200 metrů výškového rozdílu mezi centrem a okrajovými čtvrtěmi. Trasa, která vypadá na pět kilometrů, může mít 150 metrů stoupání – to je pro dítě na dvacítce kolo konec zábavy. Použijte mapový nástroj s výškovým profilem a naplánujte jízdu tak, aby stoupání byla na začátku, ne na konci. Zpáteční cestu pak děti zvládnou s lehčí nohou.<br>
<br>
<br>
<br>
Kapsáři často zkoušejí, jak reagujete. Záměrně do vás narazí, šlápnou vám na nohu nebo upustí drobnou minci a čekají, zda se sehnete. Jakmile se skloníte, máte odkryté kapsy. Jiní používají noviny nebo šálu, kterou si zakryjí ruku. Všímejte si lidí, kteří se k vám tlačí, i když je ve voze místo, nebo těch, kdo nastupují a hned zase vystupují. Pokud máte pocit, že vás někdo sleduje, přesuňte se k jiným dveřím nebo vystupte o zastávku dřív.<br>
<br>
<br>
<br>
Sezónní alergie se výrazně zhoršuje, když fouká vítr. Pylová zrna jsou lehká, a tak je vzdušné proudění zvedá ze stromů, trav a plevelů a roznáší je po desítky kilometrů. Čím silnější vítr, tím vyšší koncentrace pylu ve vzduchu a tím větší zátěž pro sliznice. Problém je i to, že vítr víří prach a další dráždivé částice, které se vážou na pyl a dráždí dýchací cesty ještě víc. Pokud patříte k alergikům, je potřeba s větrem počítat jako s hlavním faktorem, který rozhoduje o tom, jaký bude den.<img src="https://live.staticflickr.com/2816/11696493066_780d425d85.jpg" alt="Rekonstrukce bytu 013" style="max-width:400px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">
