Největší chyba je příliš mnoho mouky při tvarování. Čím víc mouky přidáte, tím sušší budou buchty druhý den. Tuk v těstě – máslo, sádlo nebo olej – drží vlhkost. Pokud chcete koláče, rozválejte těsto na tři až čtyři milimetry, okraje lehce nadzvedněte a před náplní je nechte deset minut odpočinout. Náplň nedávejte příliš mnoho, jinak se těsto pod ní nepropeče. Tvaroh, mák nebo povidla stačí dvě lžíce na koláč.<br>
<br>
<br>
<br>
Každá skvrna se chová jinak a univerzální postup neexistuje. Než začnete cokoli dělat, zjistěte, o jakou látku jde a co skvrnu způsobilo. Jinak skončíte u toho, že mastnotu rozetřete ještě víc nebo že barvu z košile odstraníte spolu se skvrnou. U tmavých a barevných materiálů vždy zkoušejte prostředek nejdřív na skrytém místě — třeba na vnitřním lemu. U hedvábí, vlny a saténu raději volte jemnější cestu, protože agresivní přípravky je spolehlivě zničí.<br>
<br>
<br>
<br>
Doma hned po návratu rozhodněte, co půjde do mrazáku, co zůstane v lednici a co se sní nejdřív. Zeleninu, která začíná vadnout, nakrájejte a zmrazte nebo použijte do polévky. Zbytky z vaření neskladujte v otevřených nádobách „na později" — dejte jim jasné místo a termín, do kdy je sníte. Zavedení jednoduchého pravidla „co je otevřené, jde dopředu" zabrání tomu, aby se za týden objevily tři zapomenuté kelímky.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte tím, že si určíte podtón dřeva. Vezměte vzorek – nejlépe odstřižek dýhy, víko od krabice nebo přímo šuplík – a položte ho na bílý papír k oknu. Dub, jasan a bříza mají spíš neutrální až chladnější podtón, ořech, třešeň nebo mahagon naopak teplý, oranžový až červený. Podle toho volte barvu stěn: k teplému dřevu patří lehce dozelena, došeda nebo dohněda, k chladnému dřevu zase teplé béžové a krémové odstíny. Pokud zvolíte stejný podtón, jaký má dřevo, nábytek splyne se stěnou a pokoj ztratí hloubku.<br>
<br>
<br>
<br>
Další častá chyba je špatné větrání dutiny. Mezi parozábranou a izolací nemá vznikat uzavřená kapsa, kterou nelze odvětrat. Stejně tak se nevyplácí cpát izolaci až k fólii na doraz. Pokud se prostor nad izolací nevětrá, hromadí se v něm vlhkost a teplo. V podkroví se proto nechává větrací mezera mezi izolací a pojistnou hydroizolací a ta musí být průchozí od okapu až po hřeben.<br>
<br>
<br>
<br>
Většina potravin se nevyhodí proto, že bychom nakupovali příliš mnoho, ale proto, že nakupujeme bez jasné představy, co z toho uvaříme. Řešení není dražší skladování ani aplikace. Stačí změnit pořadí, ve kterém děláte rozhodnutí: nejdřív jídlo, potom nákup. Když si před cestou do obchodu sepíšete tři až čtyři konkrétní večeře na následující dny, seznam se sám zkrátí na suroviny, které skutečně spotřebujete.<br>
<br>
<br>
<br>
Nákup dělejte jednou až dvakrát týdne a mezi tím doplňujte jen to, co došlo. Častější pochůzky svádějí k impulzivním nákupům, méně časté zase k hromadění. Pomáhá stanovit pevný den na hlavní nákup a zbytek týdne se držet seznamu. Nikdy nechoďte nakupovat hladoví a bez seznamu — to jsou dva nejspolehlivější způsoby, jak přinést domů věci, které nesouvisí s žádným plánovaným jídlem.<br>
<br>
<br>
<br>
Plánování nemá být dokonalé, ale opakovatelné. Když se týden nepovede, neházejte systém přes palubu — stačí na další týden naplánovat o jedno jídlo méně, než kolik dní má. Rezerva vznikne přirozeně a právě ta pokryje dny, kdy se plány změní. Po měsíci takového režimu obvykle zmizí dvě věci: přeplněná lednice a pocit, že se doma pořád něco vyhazuje.<br>
<br>
<br>
<br>
Barvu stěny vždy testujte přímo v místnosti. Malý vzorník na zdi u dveří nestačí, protože světlo dopadá na různé stěny jinak. Natřete čtverec alespoň půl metru krát půl metru na dvě stěny – jednu u okna, druhou ve stínu – a sledujte ho ráno, v poledne a večer při umělém světle. Dřevo mění odstín podle denní doby a umělé osvětlení s teplotou kolem 2700 K zvýrazní žluté a oranžové tóny. Barva, která vypadá přes den neutrálně, může večer zežloutnout a nábytek ztratí přirozený vzhled.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední pravidlo se týká zkoušení v praxi. Než koupíte barvu, natřete velký karton, postavte ho za nábytek a několik dní ho pozorujte. Teprve potom se rozhodněte. Pokud si nejste jistí, zvolte o stupeň světlejší a méně sytou barvu, než se zdá na vzorníku – na velké ploše vždy působí výrazněji. A když se výsledek nepovede, není nutné měnit nábytek; stačí jiná barva stěny, protože ta určuje, jak dřevo v místnosti nakonec vyzní.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte ani na podlahu a textil. Pokud je podlaha ze stejného dřeva jako nábytek, stěna by měla být klidná a bez výrazného vzoru. Když je podlaha výrazně jiná, držte stěnu v neutrálu a barevnost přeneste do polštářů, závěsů nebo koberce. Tři až čtyři odstíny v jedné místnosti stačí; víc už působí neuspořádaně a dřevo v tom ztrácí roli. Dobré je také sladit teplotu světla: studené bílé světlo podtrhne chladné tóny dřeva, teplé je naopak zvýrazní.
